Aktuality

Z posledního čísla

Terapeutické monitorování vankomycinu v klinické praxi

Hana Suchánková, Martina Machačová, Tereza Herodesová

Úvod a cíl: Při terapii vankomycinem je rutinní terapeutické monitorování hladin (TDM) doporučováno jako metoda optimalizace dávkování. Podle nových doporučení pro TDM vankomycinu je dostačující měřit pouze údolní koncentrace, přičemž tato doporučení uvádí pro řadu indikací vyšší cílová rozmezí. Cílem naší studie bylo zhodnotit frekvenci TDM vankomycinu ve Fakultní nemocnici Olomouc a dále zhodnotit, jaký vliv by nová doporučení mohla mít na dávkovací strategie. Metodika: Byla provedena retrospektivní analýza všech hladin vankomycinu změřených během dvouletého období. Hemodialyzovaní pacienti byli vyloučeni. Hladiny byly zhodnoceny podle starších a nových doporučení a následně také s využitím farmakokinetického modelování. Výsledky: Ve studii bylo zhodnoceno celkem 468 hladin, což představovalo 260 jednotlivých měření vankomycinu provedených u 131 pacientů. Nejčastější indikací pro vankomycin byla sepse (49,6 % pacientů). Méně citlivé etiologické agens s hodnotou MIC > 1 mg/l bylo identifikováno u 18,5 % pacientů. Konzultace klinického farmakologa se zkušenostmi s TDM byla vyžádána u 18,1 % měření. Podle nových doporučení by bylo aktuální dávkování vyhodnoceno jako příliš nízké u 38,5 % měření a jako příliš vysoké u 39,2 % měření. Podle farmakokinetické predikce by bylo doporučeno navýšit dávkování u 28,1 % měření a naopak snížit u 36,9 % měření. Závěr: Úprava dávkování může být neadekvátní, pokud je prováděna pouze na základě údolních koncentrací bez farmakokinetické analýzy, obzvláště pokud jsou hladiny interpretovány osobou s nedostatečnou zkušeností v oblasti TDM.

Terapeutické monitorování hladin antiepileptik II. – „nová“ antiepileptika, speciální skupiny pacientů

Ivana Kacířová, Milan Grundmann

Terapeutické monitorování hladin léčiv bylo zavedeno pro řadu antiepileptik a v současnosti se používá ke stanovení optimálního dávkování k individualizaci farmakoterapie pacientů s epilepsií. U „nových“ antiepileptik je předpokládán menší výskyt závažných nežádoucích účinků, více prediktabilní farmakokinetika a širší terapeutické rozmezí než u „starých“ antiepileptik. I přesto má však terapeutické monitorování v této skupině léčiv své uplatnění, rutinně je užitečné zejména u lamotriginu, levetiracetamu, stiripentolu a zonisamidu (vzhledem k jejich výrazné inter-individuální variabilitě metabolizmu a clearance), u ostatních léčiv napomáhá ke kontrole compliance nebo úpravě dávkování při onemocnění eliminujících orgánů. Přestože nejsou u některých nových antiepileptik známá „referenční rozmezí“, může být ustanoveno „individuální terapeutické rozmezí“, optimální pro daného pacienta.

Terapeutické monitorování hladin antiepileptik I. – obecné zásady, „stará“ antiepileptika

Milan Grundmann, Ivana Kacířová

Terapeutické monitorování hladin léčiv se používá jako nástroj k optimalizaci farmakoterapie epilepsie již téměř 60 let. Tato metoda je založena na předpokladu těsnější korelace klinického účinku s koncentrací léčiva než s jeho dávkou. Terapeutické monitorování se snaží optimalizovat pacientovu kompenzaci epilepsie úpravou dávkovacího režimu antiepileptik s využitím informací o jejich koncentraci v séru, plazmě nebo ve slinách s cílem potlačit záchvaty a minimalizovat nežádoucí účinky antiepileptik. U většiny antiepileptik je uváděno „referenční rozmezí“, které definuje sérové koncentrace, při kterých je u většiny pacientů očekáváno dosažení optimální klinické odpovědi. Přesto však, vzhledem k individuálním odchylkám, může vyžadovat mnoho pacientů koncentrace antiepileptik mimo tato referenční rozmezí. V těchto případech by měla být terapie vedena na základě „individuální terapeutické koncentrace“, definované jako koncentrace, při které je dosažen stav bez záchvatů s dobrou snášenlivostí medikace, případně jako nejlepší kompromis mezi zlepšením kontroly záchvatů a na koncentraci závislými nežádoucími účinky.

Vybrané články

Slovo úvodem

doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D.

Jaké máme v současné době možnosti ovlivnění imunity v běžné klinické praxi

Jaromír Bystroň

Autor podává přehled současných možností imunomodulační léčby v běžné klinické praxi. Rozděluje je na přípravky, které se uplatňují především protizánětlivě až imunosupresivně, imunosubstitučně a imunostimulačně a v závěru komentuje současný stav volně prodejných přípravků na „povzbuzení imunity“ z pohledu medicíny založené na důkazech.

Biologicky aktívne fosfolipidy izolované z vaječného žĺtka zvyšujú cytotoxický účinok temozolomidu na bunky ľudského glioblastómu

Jozef Hatok, Eva Blahovcová, Henrieta Škovierová, Radovan Murín

Preparáty na báze fosfolipidov sa v klinickej praxi využívajú v rámci prevencie, ale aj ako podporná liečba pri terapii už niekoľko desaťročí. Viaceré štúdie poukazujú na skutočnosť, že biologicky aktívne fosfolipidy (BAF) môžu inhibovať rast niektorých druhov nádorov a ich schopnosť metastázovať. Multiformný glioblastóm (GBM) je u dospelých najčastejším a najagresívnejším druhom mozgového nádoru s prognózou prežívania u novodiagnostikovaných prípadov len niekoľko mesiacov. Štandardná liečba GBM zahŕňa resekciu nádoru, radiačnú terapiu a chemoterapiu temozolomidom (TMZ). V našej práci sme sa zamerali na štúdium vplyvu BAF, obohatenom o 1-O-oktadecyl-2-oleoyl-sn-glycero-3-fosfo-(N-palmitoyl)etanolamín (PNAE), na prežívanie ľudských glioblastómových buniek a jeho schopnosť ovplyvňovať cytotoxický účinok TMZ. Ako experimentálny model pre in vitro štúdium buniek GBM sme použili ľudskú glioblastómovú líniu T98G. Bunky boli inkubované v médiách BAF, bez PNAE (nBAF) a s prítomnosťou PNAE (aBAF) v objemových koncentráciách 0,05–0,3 %. S cieľom overiť vplyv BAF na cytotoxický efekt TMZ, boli bunky predinkubované s aBAF (0,05 %) po dobu 24 hodín a následne inkubované v prítomnosti TMZ. Na kvantifikáciu prežívajúcich buniek sme použili dva typy metód: i) metyl-tiazol tetrazoliový test (MTT) a ii) cytologické farbenie. Naše výsledky ukazujú, že BAF s obsahom PNAE pôsobí cytotoxicky na glioblastómové bunky už pri objemovej koncentrácii 0,05 %. Predinkubácia buniek s aBAF signifikantne potenciuje cytotoxický účinok TMZ na nádorové bunky. Na základe našich výsledkov môžeme tvrdiť, že biologicky aktívne fosfolipidy obohatené o PNAE by mohli byť používané ako podporná zložka pri chemoterapeutickej liečbe GBM s TMZ, zároveň by tak prispeli k zlepšeniu prognózy a kvality života pacientov.



Klinická farmakologie a farmacie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.