Klinická farmakologie a farmacie – 1/2018

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm 2019; 33(1): 19–24 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 19 HLAVNÍ TÉMA Použití anti‑VEGF léků v oftalmologii Použití anti‑VEGF léků v oftalmologii Alexandr Stepanov, Jan Studnička Katedra očního lékařství, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Oční klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové Intravitreální aplikace protilátek blokujících VEGF (Vascular Endothelial Growth Factor) je účinnou léčbou vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace, makulárního otoku při okluzi sítnicovych žil, diabetického makulárního edému a také choroidálních neovaskulárních membrán při méně častých chorobách makuly. Blokáda VEGF vede k ovlivnění propustnosti sítnicovych a choroidálních cév, angiogenezi, produkci cytokinů a k ovlivnění zánětlivé odpovědi. V současné době existují 2 schválené anti‑VEGF přípravky (ranibizumab a aflibercept), u nichž byl několika multicentrickými, randomizovanými klinickými studiemi prokázán kladný účinek i dobry bezpečnostní profil. Klíčová slova: ranibizumab, aflibercept, bevacizumab, diabeticky makulární edém, okluze sítnicovych žil, věkem podmíněná makulární degenerace, anti‑VEGF. Use of anti‑VEGF drugs in ophthalmology Intravitreal injections of antibodies blocking VEGF (Vascular Endothelial Growth Factor) are an effective treatment for the wet form of age‑relatedmacular degeneration, macular edema in retinal vein occlusion, diabeticmacular edema, and choroidal neovascularmem‑ branes in less frequent macular diseases. A blockade of VEGF leads to interference of the permeability of retinal and choroidal blood vessels, angiogenesis, cytokine production and influences the inflammatory response. There are currently 2 approved anti‑VEGF drugs (ranibizumaband aflibercept), with amulticentre, randomized, clinical trial showing apositive clinical effect aswell as a good safety profile. Key words: ranibizumab, aflibercept, bevacizumab, diabetic macular edema, retinal vein occlusion, age‑related macular dege‑ neration, anti‑VEGF. Úvod Hlavní příčinou rozvoje vaskulárních one‑ mocnění sítnice (věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD), diabetický makulární edém (DME), makulární edém na podkladě okluze sít‑ nicové žíly (OSŽ), pokročilé stadium retinopa‑ tie nedonošených, choroidální neovaskulární membrány (CNV) při méně častých chorobách makuly) jsou stresové procesy indukované nedostatkem kyslíku, kdy velkou úlohu hraje vaskulární endoteliální růstový faktor (vascular endothelial growth factor (VEGF)) (obrázek 1). VEGF je homodimericky glykoprotein s monomery postavenými proti sobě. Dosud je známo šest podtypů VEGF, a to VEGF‑A, B, C, D, E a placentární růstový faktor – P1GF (pla‑ centa growth factor) (tabulka 1). VEGF‑A se vá‑ že na povrch endoteliálních buněk přes recep‑ tory VEGFR1 a VEGFR2. Zvýšená vazba VEGF na endoteliální buňky vede k angiogenezi, lymfangiogenezi a produkci cytokinů a pro‑ teáz (IL-2, granulocyte macrophage colony stimulating factor) (obrázek 2) (1). VEGF‑A hraje roli ve vývoji i udržení funkce cévního řečiště. Zvyšuje cévní propustnost (2–4), účastní se inhibice trombogeneze (5), zvyšuje produkci cytokinů, inhibuje apoptózu a má prozánětlivy efekt (2). P1GF je nedetekovatelný ve většině orgánů za fyziologických podmínek, ale jeho hladina je zvýšena za patologických podmí‑ nek a může působit synergicky s VEGF‑A na aktivaci VEGFR1 (obrázek 3) (6). U člověka se VEGF‑A vyskytuje v několika isoformách: VEGFA121, VEGFA145, VEGFA165, VEGFA189 a VEGFA206. Isoformami nejčastěji se vyskytujícími v lidském oku jsou VEGFA121 a VEGFA165 (7–9). V oku je VEGF produkován pe‑ ricyty, neurony, astrocyty, Müllerovými buňkami, retinálním pigmentovým epitelem (RPE) a ne‑ pigmentovaným ciliárním epitelem (1). Ischemie způsobuje zvýšenou produkci VEGF prostřed‑ nictvím indukce faktoru indukované hypoxie 1 ( hypoxia‑inducible factor – HIF-1 ) a transkripční aktivace cílových genů s následným zvýšením oxygenace (2, 3). VEGF může také přispět k zánět‑ livému procesu tím, že indukuje expresi cévních buněčných adhezních molekul 1 (vascular cell adhesion molecule 1 – VCAM-1), zvyšuje počet KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Alexandr Stepanov, Ph.D., FEBO, stepanov.doctor@gmail.com Oční klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2019; 33(1): 19–24 Článek přijat redakcí: 1. 3. 2019 Článek přijat k publikaci: 2. 4. 2019