Klinická farmakologie a farmacie – 1/2018

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm 2019; 33(1): 25–27 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 27 HLAVNÍ TÉMA Přehled očních lékových forem (vedle oka). Intraokulární aplikace reprezentuje zejména intravitreální (do sklivce) a supracho‑ roidální (do prostoru mezi cévnatkou a sklérou). Výjimkou možné systémové léčby je tzv. fotody‑ namická terapie, kdy cestou cílení (targetingu) do oční tkáně aktivujeme injekčně podanou léčivou látku světlem určité vlnové délky (13). Z pohledu aplikace a terapeutického účinku jsou tyto přípravky určeny k aplikaci do oka, ale vzhledem k injekční aplikaci nespadají pod lékopisnou kategorii Ocularia, ale musí splňovat požadavky lékopisného článku pro Parenterální přípravky (1). Oční implantáty, podobně jako inserty, dě‑ líme na odbouratelné nebo neodbouratelné, které musí být po vyčerpání léčiva z oka vyjmuty. Obsahují léčivé látky určené k dlouhodobé tera‑ pii diabetického makulárního edému nebo chro‑ nické neinfekční uveitidy (fluocinolon acetonid, triamcinolon acetonid, dexamethason) a k te‑ rapii cytomegalovirové retinitidy s obsahem gancikloviru. Příkladem odbouratelného intravit‑ reálního implantátu je přípravek Ozurdex®, který je registrován v ČR. Obsahuje 700 mikrogramů dexamethasonu v matrici z polyglaktinu slože‑ ného ze stejného poměru kyseliny polymléčné (PLA) a polyglykolové (PGA). Matrice přípravku Ozurdex® se hydrolýzou pomalu rozkládá na kyselinu mléčnou a kyselinu glykolovou a poté dále degraduje na oxid uhličitý a vodu. Aplikuje se speciálním injektorem pacientům s makulár‑ ním edémem a zánětem zadního segmentu oka (neinfekční uveitida). V první fázi uvolňování se během dvou měsíců nastaví terapeutická hladina, která je během druhé fáze zhruba po 6 měsíců udržovaná konstantní rychlostí uvol‑ ňování léčiva kinetikou 0. řádu (14). Klasické oční injekce k terapii zadních očních segmentů vyžadují relativně častou aplikaci, která s sebou nese riziko vzniku zánětu a dalších komplikací, zejména odchlípení sítnice, zvýšení nitroočního tlaku, katarakty aj. Navíc je injekč‑ ní aplikace spojena se značným stresem pro pacienta. Snahou vědců a firem je tedy vyvi‑ nout depotní preparáty nebo navrhnout pří‑ pravky založené na využití lékových mikroforem (např. lipozomy). V současné době jsou nejčastěji používané injekce monoklonálních protilátek s delším biologickým poločasem v terapii ze‑ jména neovaskulární formy věkem podmíněné makulární degenerace a diabetického maku‑ lárního edému, tzv. anti‑VEGF terapie. Jedná se o přípravky Lucentis® (ranibizumab) a Eylea® (aflibercept) aplikované formou intravitreální injekce jednou za 4–8 týdnů (2, 15). Zajímavým injekčním přípravkem je Mydrane®, který obsahuje kombinaci tří léčiv: tropikamidu, který zajišťuje dilataci zorničky, fe‑ nylefrinu, který jeho efekt svým vasokonstrikčním účinkem podporuje, a lidokainu, který působí anesteticky. Přípravek je stabilizován přísadou fos‑ fátového pufru a aplikuje se do přední oční komo‑ ry před operací katarakty (16). Dalším injekčním přípravkem je Aprokam® s obsahem antibiotika cefuroximu, který se aplikuje intraokulární injekcí do přední komory oka jako profylaxe pooperační endoftalmitidy po operaci šedého zákalu (17). Při fotodynamické terapii je do cílových tkání pomocí vhodných nosičů (např. lipo‑ zomy, micely) dopravena fotosenzitivující látka, která po aktivaci světlem určité vlnové délky produkuje kyslíkové radikály. Ty následně se‑ lektivně poškodí proliferující buňky neovasku‑ larizace bez poškození okolní tkáně. V ČR je re‑ gistrovaný lipozomální přípravek VisudyneTM, který je určen k léčbě věkem podmíněné ma‑ kulární degenerace. Obsahuje účinnou látku verteporfin ze skupiny porfyrinů, které jsou strukturálně odvozené od molekuly chloro‑ fylu. Jedná se o lyofilizovaný přípravek, který se po rekonstituci ve 30 ml roztoku podává 10minutovou intravenózní infuzí. Následuje světelná aktivace krátkým osvitem oční tkáně studeným červeným světlem o vlnové délce 689 nm za 15 minut od začátku aplikace infuze. Pacienti kromě očních nežádoucích účinků (rozmazané, neostré vidění, fotopsie, snížení zrakové ostrosti) se minimálně na 48 hodin nesmí vystavovat přímému slunečnímu záření a intenzivnímu osvětlení v místnostech pro zvýšenou fotosenzitivitu (18, 19, 20). Závěr Přes všechny výhody moderních terapeu‑ tických systémů jsou klasické oční přípravky, přestože nemají ideální biodostupnost a profil uvolňování, výrobci preferovány. Přes 90 % všech očních přípravků tvoří vodné roztoky, suspenze a masti. Jejich výhodou je dobře prostudovaná cesta aplikace, jednoduchá vý‑ roba, snadná aplikace a nízká cena. Budoucí vývoj v oblasti očních přípravků však velmi pravděpodobně povede ke zvyšování bio‑ dostupnosti léčiv a jejich kontrolovanému uvolňování (2, 21). LITERATURA 1. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Český lékopis 2017. Praha: Grada Publishing; 2017 2. Šklubalová Z, Vraníková B. Oční přípravky: (ocularia, ophthalmica). Praha: Maxdorf, 2018. Jessenius. 3. Baranowski P, Karolewicz B, Gajda M, Pluta J. Ophthalmic drug dosage forms: characterisation and research methods. ScientificWorldJournal. 2014; 2014: 861904. 4. Yarangümeli A, Kural G. Are there any benefits of Betoptic S (betaxolol HCl ophthalmic suspension) over other beta‑blockers in the treatment of glaucoma? Expert Opin Phar‑ macother. 2004; 5(5): 1071–1081. 5. Mikro–verze AISLP–2019. Dostupné ke dni 3. 1. 2019. Sou‑ hrn SPC Ikervis. 6. Lallemand F, Daull P, Benita S, Buggage R, Garrigue JS. Su‑ ccessfully improving ocular drug delivery using the catio‑ nic nanoemulsion, Novasorb. Journal of Drug Delivery. 2012. 7. Ludvig A. The use of mucoadhesive polymers in ocular drug delivery. Adv. Drug Del. Rev. 2005; 57(11): 1595–1639. 8. Gajdziok J, Vetchý D. Mukoadhezivní polymery v lékových formách. Chem Listy. 2012; 106: 632–638. 9. Rah, MJ. A review of hyaluronan and its ophthalmic appli‑ cations. Optometry – Journal of the American Optometric Association. 2011, 82(1): 38–43. 10. Šklubalová Z. In situ gelující polymery pro oční kapky. Čes Slov Farm. 2005; 54(1): 4–10. 11. Christian JF, Marlies G, van den Biggelaar JH, Nuijts RM. Topical drug delivery devices: A review. 2018; 168: 149–160. 12. Nisha S, Deepak K. An insight to ophthalmic drug delive‑ ry system. International Journal of Pharmaceutical Studies Research. 2012; 3(2): 9–13. 13. Rajasekaran A, Kumaran KSGA, Preetha JP, Karthika K. A comparative review on conventional and advanced ocu‑ lar drug delivery formulations. International Journal of Phar‑ mTech Research. 2010; 2(1): 668–674. 14. Ozurdex. Dostupné ke dni 3. 1. 2019 z: www.ozurdex.com 15. Masteiková R. Aplikační systémy pro léčení onemocnění vnitřního oka. Prakt Lékáren. 2005; 1(2): 100–102. 16. Mikro–verze AISLP–2019. Dostupné ke dni 5. 1. 2019. Sou‑ hrn SPC Mydrane inj sol. 17. Mikro–verze AISLP–2019. Dostupné ke dni 5. 1. 2019. Sou‑ hrn SPC Aprokam 50 mg inj plv sol. 18. Suchopár J, Valentová Š, ed. Compendium – léčiva použí‑ vaná v podmínkách ČR. 5. vyd. Praha: Panax, 2018. 19. Zimčík P, Miletín M. fotodynamická terapie jako nová per‑ spektivní metoda léčby nádorových onemocnění II. Přehled fotosenzitizérů. Čes Slov Farm. 2004; 53(6): 271–279. 20. Mikro–verze AISLP–2019. Dostupné ke dni 5. 1. 2019. Sou‑ hrn SPC Visudyne. 21. Tangri P, Khurana S. Basics of ocular drug delivery systems. International Journal of Research in Pharmaceutical and Bio‑ medical Sciences, 2011; 2(4): 1541–1552.