Klinická farmakologie a farmacie – 1/2018

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2019; 33(1): 4–11 /  www.klinickafarmakologie.cz 4 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Přehled poznatků o účinnosti intervencí na podporu adherence k léčbě u pacientů po orgánových transplantacích Přehled poznatků o účinnosti intervencí na podporu adherence k léčbě u pacientů po orgánových transplantacích Barbora Vaňková 1 , Kateřina Malá‑Ládová 1 , Sylvie Dusilová Sulková 2 , Josef Malý 1 1 Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové 2 Hemodialyzační středisko, Fakultní nemocnice Hradec Králové Úvod a cíl: Non‑adherence k imunosupresivní léčbě může vést u pacientů po transplantaci až k rozvoji rejekce transplantovaného orgánu. Cílem tohoto sdělení bylo zhodnotit poznatky o účinnosti intervencí na podporu adherence k imunosupresivůmu pacientů po transplantaci ledvin, srdce, jater, plic nebo kombinace zmíněných orgánů v dosud publikovaných sekundárních přehledech literatury. Metodika: Vyhledávání probíhalo v databázích PubMed, Embase a Cochrane Database of Systematic Reviews za použití klíčových slov „adherence“ nebo „compliance“, „transplant*“ a „interven*“. Vyhledávány byly systematické přehledy a meta‑analýzy publiko‑ vané do června 2018. Kvalita publikací byla hodnocena nástrojemAMSTAR 2 (A MeaSurement Tool to Assess systematic Reviews). Výsledky: Nalezeno bylo 7 prací, ze kterých byl vytvořen přehled zahrnující 46 primárních studií. Z nich bylo snížené riziko rozvoje rejekce štěpu u pacientů v intervenční skupině zaznamenáno ve 3 studiích. Pozitivní vliv intervencí na zlepšení adherence k imu‑ nosupresivům nebo na změnu v jiných behaviorálních aspektech léčby, jako jsou například zdravotní gramotnost nebo kvalita života, byl zjištěn ve 24 studiích. Nejúčinnější strategií bylo použití multimodálních intervencí zaměřených na více rizikových fak‑ torů non‑adherence. Přehledy byly podle kritérií AMSTAR 2 hodnoceny s výjimkou jednoho jako málo nebo velmi málo kvalitní. Závěr: Ačkoli v systematických přehledech nebyla prokázána účinnost konkrétních intervencí stran zvýšení adherence, v klinické praxi mohou mít různé intervence pozitivní vliv na adherenci, zvláště při aplikaci individuálního přístupu a výběru nejvhodnějšího typu/kombinace intervencí pro konkrétního pacienta. K ověření účinnosti tohoto postupu je však potřeba dalších robustních kontrolovaných studií. Klíčová slova: transplantace, imunosupresiva, adherence k léčbě, intervence, systematický přehled, metaanalýza. Review analyzing the effectiveness of interventions to promote medication adherence in patients after solid organ transplantation Introduction and objective: Non-adherence to immunosuppressive therapy may lead to graft rejection in transplanted patients. The aim of this study was to evaluate the effectiveness of interventions to promote adherence to immunosuppressives in patients after transplantation of kidney, heart, liver, lung, or combination of the above mentioned organs in previously published secondary literature reviews. Methods: PubMed, Embase and Cochrane Database of Systematic Review were searched using the following search terms: “ad‑ herence”, or “compliance”, “transplant*” and “interven*”. The systematic reviews published until June, 2018 were analyzed. Quality of them was evaluated by AMSTAR 2 (A MeaSurement Tool to Assess systematic Reviews). Results: Seven studies were included with a total of 46 primary studies. Reduced risk of developing graft rejection in patients receiving the intervention was found in 3 studies. Positive effect of interventions on the improvement of adherence to immu‑ nosuppressives or change in other behavioral aspects of the treatment, such as health literacy or quality of life, was found in 24 studies. The most effective strategy was to use multimodal interventions focused on multiple risk factors of non-adherence. Except of one review, the quality according to AMSTAR 2 tool was low or very low. Conclusion: Although the effectiveness of interventions to increase adherence has not been established, in the clinical practice, KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: PharmDr. Josef Malý, Ph.D., malyj@faf.cuni.cz Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové Ak. Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2019; 33(1): 4–11 Článek přijat redakcí: 4. 9. 2018 Článek přijat k publikaci: 18. 12. 2018