Klinická farmakologie a farmacie – 2/2018

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2019; 33(2): 20–23 /  www.klinickafarmakologie.cz 20 HLAVNÍ TÉMA Periferní myorelaxancia v moderní anesteziologii Periferní myorelaxancia v moderní anesteziologii Petr Štourač, Martina Kosinová Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Periferní myorelaxancia jsou nedílnou součástí moderní anesteziologie. Zajišťují především usnadnění chirurgického výkonu a dobré podmínky k intubaci. Oproti minulosti, kdy byla pozornost stran nervosvalové blokády zaměřena právě na tyto aspekty, dominuje nyní zájem o monitoraci hloubky nervosvalové blokády v průběhu výkonu a její zvrat. Aktivní zvrat nervosvalové blo- kády za přítomné objektivní monitorace míry zotavení je důležitým bezpečnostním prvkem použití myorelaxancií. Článek přináší pohled především na aktuální trendy použití periferních svalových relaxancií. Klíčová slova: celková anestezie, svalová relaxace, periferní svalová relaxancia, zvrat nervosvalové blokády, sugammadex. Peripheral muscle relaxants in modern anaesthesiology Peripheral muscle relaxants are an integral part of modern anaesthesiology. They ensure, in particular, facilitation of the surgical procedure and good conditions for intubation. Unlike in the past, when attention in terms of neuromuscular blockade was paid to these very aspects, there now predominates an interest in monitoring the depth of neuromuscular blockade during the course of the procedure and its reversal. Active reversal of neuromuscular blockade in the presence of objective monitoring of the recovery rate is an important safety factor of muscle relaxant use. The article deals with the current trends in the use of peripheral muscle relaxants. Key words: general anaesthesia; muscle relaxation; peripheral muscle relaxants; reversal of neuromuscular blockade; sugammadex. Úvod Svalová relaxancia (neuromuscular bloc‑ king agents; NMBA) jsou využívána k usnadnění intubace, zajištění svalové relaxace v průběhu chirurgického výkonu a řízené umělé plicní ventilaci. Svalová relaxancia nemají sedativní, hypnotický či analgetický efekt. Mohou však nepřímo snižovat metabolickou potřebu, před‑ cházet třesu či snižovat intrakraniální tlak. Jejich hlavní úkol spočívá v usnadnění chirurgických výkonů a dosažení optimálních podmínek pro zajištění dýchacích cest intubací. Cílem tohoto článku je popsat především klinické použití periferních svalových relaxancií s maximálním důrazem na monitoraci hloubky nervosvalové blokády a její aktivní zvrat. Historie Dva milníky v perioperační péči v uplynu‑ lých sto letech jsou spojeny s podáním peri‑ ferních svalových relaxancií. Za první je ne‑ pochybně považováno první klinické použití kurare kanadským anesteziologem Haroldem Griffithem v roce 1942 (1). Tím prokázal, tak‑ řka sto let po demonstraci účinku éteru, že látka, do té doby považována za jed, může navodit svalovou relaxaci vhodnou k usnad‑ nění chirurgických výkonů. Následoval prudký rozvoj rutinního podání svalových relaxancií. Již v té době začal vývoj látek, které dokáží účinky svalových relaxancií zvrátit. Druhým zásadním milníkem se tak stalo, na počátku nového tisíciletí publikované, první podání se‑ lektivního antagonisty rokuronia a vekuronia sugammadexu. Oproti do té doby dostupným látkám pro aktivní reverzi nervosvalové blo‑ kády dokáže zvrátit v krátké době jakoukoli hloubku blokády (2). Chceme‑li dnes hovořit o moderní anesteziologii, nelze oba milníky opomenout. Jakkoli za moderní svalové re‑ laxans již nelze považovat kurare, jsou jeho následovníci stále součástí anestezie v mnoha indikacích. Pozornost se dávno nezaměřuje pouze na skutečnost, zda vůbec lze navo‑ dit nervosvalovou blokádu, ale především na bezpečnost jejího navození, optimalizaci průběhu a zotavení z nervosvalové blokády. Ve druhé polovině 20. století byla velká pozor‑ nost věnována především úvodu do celkové KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., petr.stourac@gmail.com Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Jihlavská 20, 625 00 Brno Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2019; 33(2): 20–23 Článek přijat redakcí: 30. 5. 2019 Článek přijat k publikaci: 30. 6. 2019