Klinická farmakologie a farmacie

www.klinickafarmakologie.cz / Klin Farmakol Farm 2019; 33(2): 30–35 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 31 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Farmakoterapie epilepsií z pohledu neurologa, epileptologa záchvatů a epilepsií. Česká verze byla pub‑ likována v roce 2018 v Neurologii pro praxi, viz Schéma 1 a 2 (2). Epilepsie jsou nemoci komplexní se změ‑ nami v genomu, konektivitě a uspořádání neu‑ ronálních sítí, s doprovodnými komorbiditami, jejichž přítomnost nebo riziko vzniku může taktiku výběru a léčby AE ovlivnit. Stejně jako u jiných chronických onemocnění se na průbě‑ hu spontánním i na úspěchu léčby podílí i další faktory biopsychosociální. Úspěšnost je také závislá na etiologii. Znalost kauzálních příčin se v posledních letech významně zlepšuje. U řady epilepsií a epileptických syndromů jsme schopni identifikovat genetickou příčinu, kauzální muta‑ ci, např. syndrom Dravetové se specifickou léč‑ bou stiripentolem. Známými epileptogenními inzulty, vedoucími k procesu epileptogeneze, jsou poranění mozku, cévní mozkové přího‑ dy, nádory, infekce, pre- a perinatální ischemie mozku. Nově, a díky zlepšujícím se diagnostic‑ kým možnostem, mohou být identifikovány vrozené vady vývoje mozku, fokální kortikální dysplázie, heterotopie šedé hmoty a další, které mohou být příčinou farmakorezistentní fokální epilepsie. Relativně nově objevenou etiologií jsou autoimunitní záněty, způsobující limbické a paraneoplastické encefalitidy, které se klinicky manifestují epileptickými záchvaty a psychia‑ trickými příznaky, a jejichž léčba se zásadním způsobem liší, důležitější, než antiepileptika, jsou u těchto pacientů imunomodulační léčivé přípravky, kortikoidy a imunosupresiva. Cílem léčby je pacient bez záchvatů a bez nežádoucích vedlejších účinků. Přetrvávající závažné záchvaty, především generalizované tonicko‑klonické (generalised tonic‑clonic sei‑ zures, GTCS) a fokální s přechodem do tonicko‑klonických (focal to bilateral tonic‑clonic sei‑ zures, FBTCS), představují riziko vyšší morbidity a mortality. Nejčastější morbidity při generali‑ zovaných tonicko‑klonických záchvatech jsou úrazy (poranění hlavy, zlomeniny, poranění chrupu) a nehody (tonutí, popálení, opaření) (3). Lidé s aktivní epilepsií mají 3–6× vyšší rizi‑ Schéma 1. Klasifikace epileptických záchvatů ILAE 2017 Fokální Fokální přecházející do bilaterálního tonicko-klonického (FBTCS) Vypracoval Výbor České ligy proti epilepsii, odborné společnosti ČLS JEP. Česká verze dle Fisher et al, Epilepsia 2017, in extenso www.cipe.cz Bez poruchy vědomí S poruchou vědomí Motorické tonicko-klonické (GTCS) klonické tonické myoklonické myoklonicko-tonicko-klonické myoklonické-atonické atonické epileptické spasmy Bez motorických projevů (absence) typické atypické myoklonické s myokloniemi víček Motorické automatismy atonické klonické epileptické spasmy hyperkinetické myoklonické tonické Bez motorických projevů (absence) autonomní záraz v chování kognitivní emoční senzorický Motorické tonicko-klonické epileptické spasmy Bez motorických projevů (absence) záraz v chování Generalizované S neznámým začátkem Neklasifikované Schéma 2. Klasifikace epilepsií ILAE 2017 Typ záchvatu Typ epilepsie Fokální Fokální Generalizovaný Generalizovaná Neznámého typu Epileptický syndrom Komorbidity Strukturální Genetická Infekční Metabolická Autoimunitní Neznámé etiologie Vypracoval Výbor České ligy proti epilepsii, odborné společnosti ČLS JEP. Česká verze dle Schaffer et al., Epilepsia 2017, in extenso viz www.clpe.cz. Kombinovaná generalizovaná a fokální S neznámým začátkem Etiologie

Klinická farmakologie a farmacie – 2/2018