Klinická farmakologie a farmacie – 2/2018

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2019; 33(2): 44–48 /  www.klinickafarmakologie.cz 44 KAZUSTIKA NEXOBRID TM : NOVÝ PREPARÁT PRO ENZYMATICKOU NEKROLÝZU U PACIENTA S TERMICKÝM TRAUMATEM NexoBrid TM : nový preparát pro enzymatickou nekrolýzu u pacienta s termickým traumatem Břetislav Lipový 1,2 , Jakub Holoubek 1,2 , Nikola Ševčíková 1 , Filip Raška 1 , Ivan Suchánek 1 1 Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno 2 Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Brno Odstranění nekrotické tkáně u pacientů s hlubokými popáleninami představuje jeden ze základních úkonů, které usnadňují následující fázový postup v hojení rány. Perzistující nekrotická tkáň v lůžku rány představuje excelentní růstové médium pro celou řadu potenciálně patogenních mikroorganismů. Dnes existuje několik možností odstranění této nekrózy. V kazuistice představujeme nejnovější metodu, jejímž mechanismem účinku je enzymatická nekrolýza, při které dojde k selektivnímu rozpuštění nekróz s ponecháním viabilní spodiny. Klíčová slova: popáleniny, enzymatická nekrolýza, NexoBrid TM . NexoBrid TM : a novel agent for enzymatic necrolysis in a patient with thermal injury Removal of necrotic tissue in patients with deep burns is one of the fundamental steps that facilitate the subsequent multi-phased process in wound healing. Persisting necrotic tissue in the wound bed represents an excellent growth medium for a number of potentially pathogenic microorganisms. Currently, there are several ways of removing this necrosis. The case report presents the latest method whose mechanism of action is enzymatic necrolysis, wherein selective dissolution of necrosis with preservation of viable underlying tissue occurs. Key words: burns, enzymatic necrolysis, NexoBrid TM . Úvod Popálení představuje z epidemiologického pohledu jeden z nejčastějších typů úrazu nejen v rozvojových, ale také v rozvinutých zemích. Mnozí popálení pacienti si nesou stigma v po‑ době jizev po celý život. Když v průběhu 60. let minulého století byla díky Zoře Janžekovičové zavedena do lokální terapie tzv. tangenciální nekrektomie s promptním uzávěrem vzniklého defektu dermo‑epidermálním štěpem, došlo k dramatickému zvýšení šance na přežití ze‑ jména u pacientů, u kterých byla díky popálení prezentována nekrotická tkáň (1). Odstranění devitalizováné tkáně je důle‑ žité ze dvou základních důvodů. Tím prvním je usnadnění fázového postupu v hojení rány a tím druhým je poté redukce rizika rozvoje in‑ fekční komplikace v oblasti popálené plochy („burn‑wound infection/sepsis“) (2). Nekróza představuje excelentní růstové médium pro po‑ množení celé řady potenciálně patogenních mikroorganismů, které dále negativně ovlivňují správný postup v hojení rány, a navíc mohou při rozšíření lokálního procesu vést k rozvoji sys‑ témové infekce neboli sepse (3). Požadavky na samotnou nekrektomii se za poslední desetiletí nijak zásadně nezměnily. Mezi zásadní atributy úspěšného přístupu k nekrektomii patří selek‑ tivnost (tedy odlišení mezi nekrotickou a viabilní tkání), rychlost a efektivita. Debridement je původně frankofonní název, který nemá jednoznačný ekvivalent v českém jazyce. Jedná se o postup, kterým se odstraňují z povrchu rány zbytky odumřelých tkání (debris = zbytek) (4, 5). Ideální preparát pro debridement by měl splňovat následující podmínky a tedy být: „„ Bezpečný : tj. bez lokálních i systémových vedlejších reakcí a pokud je to možné také bez doprovodného krvácení „„ Selektivní: tedy odstranění pouze devitali‑ zované tkáně, bez poškození okolní viabilní tkáně „„ Efektivní: odstranění devitalizované tkáně, optimálně v rámci jedné aplikace „„ Rychlý: časová náročnost na odstranění nekrózy se jeví jako zásadní parametr z po‑ hledu minimalizace rizika rozvoje lokální i systémové infekce „„ Jednoduchý v manipulaci, skladování, trans‑ feru a aplikaci „„ Levný KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: doc. MUDr. Břetislav Lipový, Ph.D., MBA, lipovy.bretislav@fnbrno.cz Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Brno Jihlavská 20, 625 00 Brno Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2019; 33(2): 44–48 Článek přijat redakcí: 18. 3. 2019 Článek přijat k publikaci: 8. 5. 2019