Klinická farmakologie a farmacie – 2/2018

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2019; 33(2): 44–48 /  www.klinickafarmakologie.cz 48 KAZUSTIKA NEXOBRID TM : NOVÝ PREPARÁT PRO ENZYMATICKOU NEKROLÝZU U PACIENTA S TERMICKÝM TRAUMATEM ze dvou základních přístupů. První z nich je defenzivní, kdy se snažíme odstraňovat pouze jednoznačně nekrotické útvary, nicméně tento přístup je zatížen ponecháním zbytkových ne‑ króz v lůžku rány a vyžaduje další nekrektomii nebo debridement. Tedy tato technika je časo‑ vě velmi náročná. V druhém přístupu naopak preferujeme agresivní nekrektomii s uzávěrem lůžka rány, optimálně v rámci tzv. single step procedury, tedy během jednoho výkonu v cel‑ kové anestezii. Pochopitelně tento postup je jednoznačně časově benefitní pro pacienta i ošetřující personál, nicméně základní pro‑ blém tkví ve skutečnosti, že se spolu s ne‑ krotickou tkání odstraní také velké množství tkáně viabilní, která může zlepšit funkční a es‑ tetický výsledek celé lokální terapie. U tohoto přístupu je také nejvíce akcentována proble‑ matika dekonfigurace tělesného schématu, a s tím spojené riziko zásadní změny v kvalitě života (21). Nicméně přesto zůstává chirurgic‑ ká nekrektomie celosvětovým standardem v odstranění hlubokých nekróz u popálených pacientů. Metoda enzymatické nekrektomie se jeví spíše jako doplnění metody chirurgické nekrektomie u defektů, u kterých je nutno zajistit efektivní debridement. V rámci dostupného výčtu současných možností je nutno doplnit seznam o chemic‑ kou nekrektomii, která má na našem pracovišti dlouholetou tradici. Používají se zejména dvě koncentrace kyseliny benzoové (20% a 40%) s tím, že 40% koncentrace je jednoznačně pre‑ ferována. I tato metoda je ovšem zatížena celou řadou nevýhod. Výhody a nevýhody jednotli‑ vých metod jsou shrnuty v tabulce č. 1. Závěr Obecně platí, že použití NexoBridu TM před‑ stavuje bezpečnou a efektivní alternativu k za‑ vedenému standardu přístupu k popálené ploše. Nicméně v současné době jsou stále ome‑ zené zkušenosti v rámci použití u pacientů nad 65 let. Zatím tento preparát není indiko‑ ván pro použití u pacientů do 18 let (probí‑ hající klinické hodnocení). Evropská léková agentura (EMA) v současné době schválila použití NexoBridu TM u dospělých pacientů v rozsahu do 15 % TBSA. Potenciální konflikt zájmu Autor je hlavnímzkoušejícímve dvou klinických hodnoceních týkajících se aplikace NexoBridu TM u dospělé populace (MW2010-03-02 –DETECT Study) a u dětí (MW2012-01-01 – CIDS Study). LITERATURA 1. Janzekovic Z. A new concept in the early excision and imme‑ diate grafting of burns. J Trauma. 1970 Dec; 10(12): 1103–1108. 2. Church D, Elsayed S, Reid O, Winston B, Lindsay R. Burn wound infections. ClinMicrobiol Rev. 2006 Apr; 19(2): 403–434. 3. Belba MK, Petrela EY, Belba AG. Epidemiology and outcome analysis of sepsis and organ dysfunction/failure after burns. Burns.2017Sep;43(6):1335–1347.doi:10.1016/j.burns.2017.02.017. 4. Steed DL. Debridement. Am J Surg. 2004 May; 187(5 A): 71S–74S. 5. Herndon DN. Total burn care. Enzymatic debridement of burn wounds. Elsevier Health Sciences, 2017. 6. Krieger Y, Rosenberg L, Lapid O, Glesinger R, Bogdanov‑Berezovsky A, Silberstein E, Sagi A, Judkins K. Escharotomy using an enzymatic debridement agent for treating experi‑ mental burn‑induced compartment syndrome in an animal model. J Trauma. 2005 Jun; 58(6): 1259–1264. 7. Ramli ANM, Manas NHA, Hamid AAA, Hamid HA, Illias RM. Comparative structural analysis of fruit and stem bromelain from Ananas comosus. Food Chem. 2018 Nov 15; 266: 183– 191. doi: 10.1016/j.foodchem.2018. 05. 125. 8. Brömme D. Papain‑like cysteine proteases. Curr Protoc Pro‑ tein Sci. 2001 May; Chapter 21: Unit 21. 2. 9. Hale LP, Greer PK, Trinh CT, James CL. Proteinase activity and stability of natural bromelain preparations. Int Immuno‑ pharmacol. 2005 Apr; 5(4): 783–793. 10. Pavan R, Jain S, Shraddha, Kumar A. Properties and the‑ rapeutic application of bromelain: a review. Biotechnol Res Int. 2012; 2012: 976203. 11. Ritonja A, Rowan AD, Buttle DJ, Rawlings ND, Turk V, Barrett AJ. Stembromelain: amino acid sequence and implications for weakbindingofcystatin.FEBSLett.1989Apr24;247(2):419–424. 12. Klein GK. Enzymatic debridement of third degree burns in animals with bromelains. A preliminary report. J Maine Med Assoc. 1964 Sep; 55: 169–171. 13. Houck JC, Chang CM, Klein G. Isolation of an effective de‑ briding agent from the stems of pineapple plants. Int J Tis‑ sue React. 1983; 5(2): 125–134. 14. Rosenberg L, Lapid O, Bogdanov‑Berezovsky A, Glesin‑ ger R, Krieger Y, Silberstein E, Sagi A, Judkins K, Singer AJ. Safety and efficacy of a proteolytic enzyme for enzymatic burn debridement: a preliminary report. Burns. 2004 Dec; 30(8): 843–850. 15. Rigueros Springford L, Creasy H, Cubison T, Dheans, B.A. novel technique of NexoBrid™ application to burns on the hands. Burns. 2017 Aug;43(5): 1132–1133. doi: 10.1016/j. burns.2017. 02. 013. 16. Miller JM, Godfrey GC, GinsbergM, Papastrat CJ. Clinical ex‑ perience with panafil. PostgradMed. 1957 Dec; 22(6): 609–613. 17. RutterPM,CarpenterB,HillSS,Locke IC.Varidase:thescience behindthemedicament.JWoundCare.2000May;9(5):223–226. 18. Dimick AR. Experience with the use of proteolytic enzyme (Travase) in burn patients. J Trauma. 1977 Dec; 17(12): 948–955. 19. Shi L, Carson D. Collagenase Santyl ointment: a selective agent for wound debridement. J Wound Ostomy Continen‑ ce Nurs. 2009 Nov‑Dec; 36(6 Suppl): S12–S16. 20. Smith F, Dryburgh N, Donaldson J, Mitchell M. Debride‑ ment for surgical wounds. Cochrane Database Syst Rev. 2011 May 11; (5): CD006214. 21. Oh H, Boo S. Quality of life andmediating role of patient scar assessment in burn patients. Burns. 2017 Sep; 43(6): 1212–1217.