Klinická farmakologie a farmacie – 2/2018

www.klinickafarmakologie.cz 50 INFORMACE Oborové kongresy pomáhají v regionu střední Evropy zvyšovat povědomí o klinické farmacii KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2019; 33(2): 49–50 / lečnost klinické farmacie pak ještě třikrát požádala Prahu o organizaci výročního symposia.“ První kongresy uskutečněné v České republice pomohly inspirovatmnohé účastníky k výuce pro‑ blematik souvisejících s tímto oborem. Kromě toho také zvýšily povědomí o klinické farmacii, která se díky tomu postupem času dostala i do legislativy. Zde ale právě vidí profesor Vlček další výzvu do budoucna: „V České republice není dostatečně doce- něn význam činnosti související s klinickou farmacií. Výsledky farmakoepidemiologie by kupříkladu měly být součástí rozhodování regulátorů, tedy přísluš- ných státních a dozorových orgánů. V jiných zemích je běžnou praxí, že se regulátoři pravidelně kongresů o farmakoepidemiologii a bezpečnosti léčiv účastní. To se zatím u nás nedaří. O tématech diskutovaných na kongresech informují často i média a skrze ně se pak obor dostává i do povědomí široké veřejnosti. Kongresy tak mohou následně ovlivnit i názory po- litiků a ministerských úředníků. A samozřejmě jsou kromě toho i dobrou příležitostí pro studenty najít si zahraničnívzoryamítmožnostproblematikukomu- nikovatavytvářetvědeckétýmy. Ipromětobylhlavní cíl při organizaci kongresů – přivést mýmstudentům odborníky domů.“ Dalším velkým tématem je integrace farma‑ ceutických pracovníků do zdravotní péče a pří‑ stup k informacím. „Naší laboratoří je reálný svět. Výzkumv něm je na jednu stranu fascinující, ale na druhou nám chybí přístup k informacím o všech faktorech ovlivňujících výsledky léčby a informace o chování zdravotníků při volbě, podávání a dávko- vání léčiv. Na posledním farmakoepidemiologickém kongresu se ukázalo, jak daleko je v tomto bádání rozvinutý svět, kde umožňují akademickým insti- tucím přístup k velkým datům (big data) a ty mají poté možnost hledat v nich různé vztahy. U nás je poptávka po takovémto výzkumu a takto oriento- vaných odbornícíchmenší,“ dodává profesor Vlček a pokračuje: „zároveňmě překvapilo, jak je farma- ceutická komunita v mnoha zemích Evropy tradi- cionalistická. Nevadí jim, že klinická farmacie není považována za zdravotnický obor, či těžko chápou, že se nedá dělat jako apendix jakékoli činnosti a je nutné semu plně věnovat a využívat i výzkumných metod a zvyšovat si kvalifikaci. Výjimku tvořili pře- devším farmaceuti z Nizozemí, USA, Kanady, Velké Británie a Austrálie.“ „Aktuálně mám vizi diskutovat možnosti minimalizace rizik farmakoterapie a implemen- tace znalostí o lékové adherenci a rizicích léčiv a hledám jen formát, který by mohl být vhodný i pro střední Evropu. Domnívám se, že Praha by si zasloužila hostit například největší farmaceutický kongres FIP, ale zatím zde pro něho bohužel ne- jsou vhodné podmínky,“ dodává profesor Vlček a uzavírá: „Praha má jinak velký potenciál. Je to nádherné město, brána do střední Evropy, nabí- zející služby na vysoké úrovni. Když se navíc citlivě podaří spojit odborný a společenský program, tak to na 98 % zaujme účastníky a zvýší to prestiž i těch oborů, které nejsou moc společensky známy nebo uznávány.“