Klinická farmakologie a farmacie – 3/2018

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm 2019; 33(3): 25–28 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 25 HLAVNÍ TÉMA Hypertenze jako nežádoucí účinek léčiv Hypertenze jako nežádoucí účinek léčiv Jana Gregorová 1, 2 , Petra Holečková 3, 4 ¹Oddělení klinické farmacie, Nemocnice Na Bulovce, Praha ²Ústav aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta VFU, Brno 3 Ústav radiační onkologie, Nemocnice Na Bulovce, Praha 4 1. lékařská fakulta UK, Praha Léčiva jsou často přehlížena jako příčina sekundární hypertenze. Nesteroidní antiflogistika – podávaná pravidelně delší dobu, pohlavní hormony ve vyšších dávkách než substitučních, imunosupresiva − cyklosporin, antidepresiva − venlafaxin, glukokor‑ tikoidy, mineralokortikoidy samotné, i léčiva, která svým mechanismem vedou k jejich nadbytku, a některá antineoplastika jsou spojována s elevací tlaku krve. Ve sdělení bude hlavně zaměřena pozornost na mechanismus, kterým blokátory cesty vaskulárního endoteliálního růstového faktoru zasahují do regulace tlaku krve. Klíčová slova: hypertenze, léčiva, nežádoucí účinek, mechanismus účinku. High pressure as a side effect of drugs Drugs are often overlooked as the cause of secondary hypertension. Non-steroidal anti-inflammatory drugs – given regulatory for long period, sex hormones – in higher doses than substitution, immunosuppressants − cyclosporine, antidepressants − venlafax‑ ine, glucocorticoids, mineralocorticoids themselves, and drugs that lead to their excess, and some antineoplastics are associated with blood pressure elevation. The main focus of the paper will be on the mechanism by which vascular endothelial growth factor pathway blockers interfere with the regulation of blood pressure. Key words: hypertension, drugs, side effect, mechanism of action. Úvod Většina pacientů, u kterých je při vyšetření zjištěna hodnota systolického tlaku krve > 160 a/nebo diastolického > 100 mmHg, nebude mít v anamnéze záznam o poškození cílových orgá­ nů. Pokud nedošlo k jejich akutnímu poškození, mohou pacienti prezentovat jiné obtíže a zvý­ šený tlak krve (TK) může představovat akutní rozpoznání chronické hypertenze. Klasifikace TK podle měření v ordinaci je uvedena v tabulce 1 (1). Rychlá diagnostika hypertenze může pomoci předejít závažným komplikacím, jako je intrakra­ niální krvácení a srdeční selhání. Léčiva jsou často přehlížena ať už jako vlastní příčina hypertenze nebo příčina destabilizace TK. Proto je nutné věnovat pozornost lékové anamnéze pacienta, identifikovat možné léko­ vé příčiny a následně vyhodnotit relevantnost nežádoucího účinku. Poléková elevace TK může být zapříčiněna různými mechanismy: „„ zvýšený intravaskulární objem v důsledku nepřiměřené hydratace nebo retence tekutin, „„ přímá nebo nepřímá aktivace sympatiku, „„ přímé ovlivnění cév – vazokonstrikce (2). Mezi léčiva, která mohou zvýšit TK, patří antidepresiva, glukokortikoidy, hormony štítné žlázy, imunosupresiva, mineralokortikoidy sa­ motné nebo léčiva, která svým mechanismem vedou k jejich nadbytku, nesteroidní antiflogisti­ ka, pohlavní hormony. Při výčtu léčiv nelze opo­ menout roztoky (emulze), kterými je zajišťována hydratace a nutrice pacienta, substituce iontů a vitaminů, nebo ve kterých jsou rozpuštěna podávaná léčiva. Neadekvátní tekutinový mana­ gement vede k nadměrnému zvýšení intravas­ kulárního objemu se všemi důsledky. V současné době je třeba věnovat zvláštní pozornost také zvýšení TK během léčby inhibitory angiogeneze u pacientů s nádory (3). Ve sdělení bude diskutován zejména mecha­ nismus, kterým antineoplastika zasahují do re­ gulace TK. U ostatních skupin léčiv jsou uvedeny jen základní informace, nicméně např. ovlivnění krevního tlaku glukokortikoidy a mineralokorti­ koidy by si zasloužilo podrobnější sdělení v sa­ mostatném článku. Skupiny léčiv jsou řazeny podle abecedy nikoli podle mechanismu účinku. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: PharmDr. Jana Gregorová, jana.gregorova@bulovka.cz Oddělení klinické farmacie, Nemocnice Na Bulovce Budínova 67/2, 180 81 Praha 8 – Libeň Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2019; 33(3): 25–28 Článek přijat redakcí: 1. 8. 2019 Článek přijat k publikaci: 24. 9. 2019