Klinická farmakologie a farmacie – 3/2018

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm 2019; 33(3): 37–40 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 37 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Budoucí trendy v léčbě karcinomu jícnu (prevence, biologická terapie, imunoterapie, individualizovaná terapie, novinky v chirurgii) Budoucí trendy v léčbě karcinomu jícnu (prevence, biologická terapie, imunoterapie, individualizovaná terapie, novinky v chirurgii) Zuzana Rábeková Klinika hepatogastroenterologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Karcinom jícnu lze rozdělit na dva nejčastější histologické podtypy – adenokarcinom a skvamocelulární karcinom, které se liší nejen svým původem a biologickou povahou, ale i odpovědí na různé typy léčby. Karcinom jícnu je 8. nejčastějším zhoubným nádorem a 6. nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění. Hledání nových a účinných metod v jeho prevenci a terapii má velký význam vzhledem k velice nízkému pětiletému přežívání, které se pohybuje pouze mezi 15–20%. Budoucnost možná přinese novinky v prevenci tohoto nádoru, jak v oblasti chemopreventivních látek, tak nových endoskopických či chirurgických antirefluxních metod, novinky v terapii biologické, imunoterapii a v terapii individualizované nebo v chirurgickém přístupu. Klíčová slova: karcinom jícnu, antirefluxní terapie, biologická terapie, imunoterapie, individualizovaná terapie. Future trends in esophageal cancer treatment (prevention, biological therapy, immunotherapy, individualized therapy, novelties in surgery) Esophageal carcinoma may be devided into two most frequent histopathological subtypes – adenocarcinoma and squamous cell carcinoma, which are different in their origin and biological characteristic, but also in their response to different types of the treatment. Esophageal cancer is the 8th most common maligncy and 6 th most common cause of death from overall malignant disease. Searching for novel and effective methods in its prevention and treatment is very important issue, according to very low 5 – years survival rate, which is between 15–20%. The future may bring novelties in prevention of this tumor as in the area of chemoprotective substancies, as in new endoscopic or surgical antireflux modalities; news in biological treatment, imunotherapy and individualized therapy or in surgical approach. Key words: esophageal carcinoma, antireflux therapy, biological therapy, immune therapy, individualized therapy. Úvod Pokroky v medicíně umožňují vývoj nových diagnostických i terapeutických metod s cílem zlepšení kvality života a prodloužení přežívání pacientů. Třeba i to, co bylo v minulosti považo­ váno za zcela správný a ověřený postup, se nám dnes může zdát jako absurdita. Například v 50. letech 19. století francouzský lékař Pierre Priori lé­ čil pacienty s diabetem „cukrovou dietou“. Tento postup byl založen na ověřené skutečnosti, že tito pacienti ztrácejí cukr močí, a tudíž pro jejich léčbu je nutné jim cukr doplnit (1). I přes významné pokroky na širokém poli medicíny zůstává rakovina jícnu osmou nejčas­ tější malignitou v celosvětovém měřítku (5leté přežívání 15–25%) a je šestou nejčastější příči­ nou úmrtí v souvislosti s maligním nádorem (2). V terapii karcinomu jícnu měla v minulosti hlavní místo chirurgie a pacienti s biopticky verifiko­ vanou high-grade dysplázii nebo karcinomem byli automaticky indikováni k ezofagektomii. V současnosti jsou pacienti s těmito nálezy odesíláni na endoskopická pracoviště k výko­ nu, který u některých lézí může být i definitivní terapií. V případě nekurativních endoskopických výkonů je alespoň možné stanovit kompletní histopatologický staging, na základě kterého jsou poté pacienti indikováni k další chirurgické či onkologické terapii. Snaha vyhnout se v co největší možné mí­ ře ezofagektomii vychází z mortality tohoto chirurgického výkonu. Četné studie potvrzují, že mortalita ezofagektomie je i v dnešní době vysoká. V tzv. low-volume centrech, tj. centrech, kde se ročně provádí malý počet ezofagektomií, je mortalita ještě vyšší. Funk et al. v roce 2011 KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Zuzana Rábeková, zuzana.rabekova@ikem.cz Klinika hepatogastroenterologie, Institut klinické a experimentální medicíny Vídeňská 1 958/9, 140 21 Praha 4 Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2019; 33(3): 37–40 Článek přijat redakcí: 1. 5. 2019 Článek přijat k publikaci: 28. 7. 2019