Klinická farmakologie a farmacie – 4/2019

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm 2019; 33(4): 24–29 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 29 HLAVNÍ TÉMA Principy farmakoterapie při kojení i v těhotenství), protože orální antidiabetika mohou vést k hypoglykemii u kojence. „ Mezi nejvíce riziková léčiva z pohledu mož‑ nosti ovlivnění kojeného dítěte patří ta, která ovlivňují centrální nervový systém. Rozhodování o léčbě antipsychotiky je vel‑ mi obtížné, často může být nejbezpečnější variantou omezit dobu kojení při pečlivém sledování dítěte (např. na max. 3 měsíce), nebo kojení raději nezahájit, zejména u rizikových novorozenců, nedostatečně kompenzovaných matek, látek s velmi dlou‑ hým eliminačním poločasem a rizikovým bezpečnostním profilem. Antiepileptika zpravidla lze během kojení podávat, ale je potřeba provést pečlivou individuální volbu léčiva. Některé látky (např. lamotri‑ gin, ethosuximid) dosahují relativně vysoké koncentrace v mléce i plazmě kojených dětí a mohou působit nežádoucí účinky, zejména spavost, dráždivost a neprospí‑ vání, kojené děti je proto třeba pečlivě sledovat. Mezi antidepresivy je relativně nejvhodnější sertralin a paroxetin (nízké koncentrace v mléce, dosud dobrá klinická zkušenost – vždy však nutné sledovat u ko‑ jence spavost, apatii, neprospívání, dráždi‑ vost či gastrointestinální potíže). Léčivých přípravků, které jsou jasně kon‑ traindikovány pro léčbu kojících žen, je v pod‑ statě málo. Obecně sem patří většina cytosta‑ tik a imunosupresiv, většina antipsychotik, námelové alkaloidy, radioaktivní izotopy, dlou‑ hodobější léčba opiáty apod. I tyto kontraindi‑ kace však mohou být relativní – např. existují doložené případy, kdy ženy léčené cyklospori‑ nem úspěšně kojily několik měsíců a děti byly v pořádku. Rozhodnutí o léčbě vždy závisí na dohodě lékaře s matkou, na zvážení všech aspektů možného rizika pro dítě a na ochotě lékaře být v úzkém kontaktu s matkou a ve zvýšené míře se věnovat kojenému dítěti. LITERATURA 1. American Academy of Pediatrics: Breastfeeding and the Use of Human Milk. Pediatrics [online]. 2012; 129(3): e827-e841, dostupné na: http://pediatrics.aappublications.org/cgi/ doi/10.1542/peds.2011–3552 2. Wambach K, Riordan J. Breastfeeding and human lactation, Burlington, MA: Jones & Bartlett Learning, 2016. 3. WHO: Breastfeeding and Maternal Medication, Recommen‑ dations for Drugs in the 11th WHO Model List of Essential Drugs. WHO 2002. 4. Hale T.W. Medications and Mother’s Milk., 2019, 18th editi‑ on, Spronger Publishing Co Inc. 5. WHO Guideline Protecting, promoting and supporting breastfeeding in facilities providing maternity and newborn services 2017, dostupné na https://apps.who.int/iris/bitstre‑ am/handle/10665/259386/9789241550086-eng.pdf;jsessio‑ nid=4659A70EAB2D0FABC47A09BF325F2FF4?sequence=1 6. Complementary Feeding. A Position Paper by the Europe‑ an Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (ESPGHAN) Committee on Nutrition. J Pediatr Gas‑ troenterol Nurt. 2017; 64(1): 119–132. 7. Meador KJ, Baker GA, Browning N, et al. Breastfeeding in children of women taking antiepileptic drugs: Cognitive outcomes at age 6 years. JAMA Pediatr. 2014; 168: 729–736. 8. Vajda F. Epilepsy. Effects of exposure to antiepileptic drugs during development. Nat Rev Neurol. 2014; 10: 11–12. 9. Briggs G.G, Freeman R.K, Yaffe S.J. Drugs in pregnancy and lactation: a reference guide to fetal and neonatal risk. 11h ed. Lippincott Williams & Wilkins 2017. 10. Matalová P, Urbánek K, Anzenbacher P: Specific features of pharmacokinetics inchildren,DrugMetabRev.2016;48(1):70–79. 11. Databáze léčiv, dostupná na http://www.sukl.cz/modules/ medication/search.php 12. LactMed (součást databáze Toxnet) dostupná na http:// toxnet.nlm.nih.gov/cgi‑bin/sis/htmlgen?LACT 13. Schaefer Ch, Peters P. W. J, Miller R. K. Drugs during Preg‑ nancy and Lactation, Elsevier Books, 2014, 3rd edition. Příští rok se uskuteční v Praze 23. ročník konference Microsomes and Drug Oxidations (MDO). Tato konference s více než 50letou tradicí přivede do Prahy nejlepší vědce v oblasti metabolismu léčiv, cytochromu P450, biotransformačních enzymů, farmakokinetiky, farmakogenetiky, regulací metabolismu léčiv nebo transportérů léčiv. Pozvání přijali špičkový odborníci, kteří se málokdy sejdou na společné konferenci. Více informací na https://mdoprague2020.cz/ 23. ROČNÍK KONFERENCE MICROSOMES AND DRUG OXIDATIONS (MDO), 30. 8.–3. 9. 2020, PRAHA