Klinická farmakologie a farmacie – 4/2019

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2019; 33(4): 30–34 /  www.klinickafarmakologie.cz 34 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Minimalizace rizik a teorie tří pilířů u léčiv zvyšujících riziko pádů Je vhodné se vyvarovat kombinaci léčiv s anticho‑ linergním účinkem a monitorovat stav vědomí a paměti pacienta během léčby jednotlivými léčivy a upravit dávkování tam, kde je riziko nad‑ měrné kumulace. I u zmatenosti je významný rizikový faktor dehydratace, rychlé změny tlaku krve a glykemie k normálním hodnotám‚ hypo‑ glykemie a především starší věk. 10) Anémie – je další příčina pádu, která může být způsobena léčivy, jednak pro navo‑ zení krvácení (makroskopického či okultního), zásahem do krvetvorby přímo nebo snížením dostupnosti nebo účinku vitaminů B12 či kyse‑ liny listové anebo vede ke zvýšeným ztrátám železa. Mezi nejčastější lékové příčiny anémie jsou uváděny antikoagulancia, antiagregancia, nesteroidní antiflogistika, antivirotika a antineo­ plastika. U těchto léčiv převažuje typ C NÚL a u krvácení reakce typu A. Typ B NÚL formou cytolytické reakce je také možný buď vlivem na erytrocyty, anebo na trombocyty. Určitě je nutno myslet na vliv léčiv typu antiepileptik. U mnoha hematotoxických léčiv je popisována idiosynkrasie, a tak nelze jednoduše prediko‑ vat, zda se hematologické změny objeví a je nutno monitorovat provázející symptomy. Při podezření na anémii sledovat její laboratorní ukazatele a snažit se korigovat změny. V případě, že máme anemické pacienty, nutno je brát jako více rizikové z pohledu pádu, především pak starší pacienty. 11) Dehydratace – je významný rizikový faktor pro pády a léčiva mohou dehydrataci navodit anebo ji zhoršit. Zde je to hlavně vliv diuretik (především kličková a vyšší dávky thia‑ zidových diuretik) a nadužívání laxativ. Nutno sledovat stav hydratace, významná jsou i reži‑ mová opatření. Jak u laxativ, tak i diuretik (nejvíce kličkových) vídáme buď, že jsou zbytná anebo zneužívána. Jedná se zde o NÚL typu A. 12) Porucha cirkulace – je způsobena ne‑ jen dehydratací a změnou tlaku krve, ale i sr‑ deční činností. Je proto nutné sledovat léčiva, které mohou ovlivnit srdeční výdej. Jako riziko‑ vá léčiva z tohoto pohledu jsou léčiva vedoucí k bradykardii (typ A NÚL) – betablokátory, di‑ goxin, kardiodepresivní blokátory kalciových kanálů a léčiva vedoucí k dalším poruchám rytmu jako je Torsade de pointes (TdP) (velká skupina léčiv ze skupin antipsychotik, antide‑ presiv, antimykotik, některých antibiotik, inhi‑ bitorů tyrosinkinázy a další). U TdP jsou i další RF, např. je to dávková závislost (NÚL typu A) u léčiv zvyšujících riziko TdP, hypomagneze‑ mie, hypokalemie, hypoglykemie. Prevencí je zachovat bezpečné vnitřní prostředí, monitoro‑ vat QTc a poučit pacienta, jak odhalovat první příznaky komorové arytmie. Závěr Znalost farmakokinetiky a farmakodynamiky námmůže pomoci odhadnout riziková léčiva stran pádu. V rámci tří pilířů nutno analyzovat, jak tato léčivamohou vést k pádům. Přítomnost rizikových faktorů, ať obecných anebo specifických k léčivu, zvyšuje riziko pádu. Proto zdravotníci, a hlavně kliničtí farmaceuti musí být ve střehu především u léčiv, které jsou označovány jako FRID, ale i těch, které farmakodynamicky zasahují do patofyzio‑ logického potenciálu vyvolat pád. Musí však být obezřetní i u léčiv, které nemají vysoké riziko pádu a používají se velmi široce (např. u statinů (18) nebo PPI). MRF z pohledupádu je nezbytná, a především její preventivní opatření formou snižování vlivu ovlivnitelných RF snižují rizika poškození z pádu. Projekt byl podpořen AZV grant No. 16-33463 A LITERATURA 1. Kolektiv autorů: Koncepce oboru klinická farmacie – I. část Česká a slovenská farmacie 2016, Suppl.: S1–S16. Dostupné z: http://www.prolekare.cz/ceska‑slovenska‑farmacie‑archiv‑cisel 2. Hege THereSe Bell et al. Factors influencing prescri‑ bing of fall‑risk‑increasing drugs to the elderly: a qualita‑ tive study; Scandinavian Journal of Primary Health Care 2015; 33: 107–114. 3. Ying Chen, et al. Effects of drug pharmacokinetic/phar‑ macodynamic properties, characteristics of medication use, and relevant pharmacological interventions on fall risk in el‑ derly patients; Therapeutics and Clinical Risk Management; 2014; 10: 437–448. 4. Centrální systém hlášení nežádoucích událostí – Metodi‑ ka Nežádoucí událost PÁD verze 01/2019 [cit. 27. 8. 2019]. Do‑ stupné z: https://shnu.uzis.cz/cs/metodicke‑materialy/pady/ 5. Maartje H, de Groot, et al. The Effects of Fall‑Risk‑Increasing Drugs on Postural Control: A Literature Review; Drugs & Aging 2013; 30(11): 901–920. 6. Harun A, Agrawal Y. The Use of Fall Risk Increasing Drugs (FRIDs) in Patients With Dizziness Presenting to a Neuroto‑ logy Clinic; Otol Neurotol. 2015; 36(5): 862–864. 7. Woolcott JC, Richardson KJ, Wiens MO, et al. Metaanalysis of the impact of 9 medication classes on falls in elderly per‑ sons. Arch Intern Med. 2009; 169: 1952–1960. 8. Seppala LJ. Fall‑Risk‑Increasing Drugs: A Systematic Review and Meta‑Analysis: II. Psychotropics J AmMed Dir Assoc. 2018 Apr; 19(4): 371.e11-371.e17. 9. Zia A, et al. The consumption of two or more fall risk‑increasing drugs rather than polypharmacy is associated with falls; Geriatr Gerontol Int 2017; 17: 463–470. 10. Colmenares EW, Pappas AL. Proton Pump Inhibitors: Risk for Myopathy? Ann Pharmacother. 2017; 51(1): 66–71. 11. Maly J, a spol. Analysis of the fall‑related risk of pharmaco‑ therapy in Czech hospitals: a case control study J Appl Bio‑ med 2019; 17(1); 23–60. 12. Chimirri S, et al. Vertigo/dizziness as a Drugs’ adverse re‑ action J Pharmacol Pharmacother. 2013; 4(Suppl1): S104–S109. 13. Medicine‑induced Vertigo Prescriber Update 2017; 38(1): 12–13. 14. Škrha J. Hypoglykémie – důležitý fenomén moderní léčby diabetu mellitu; Remedia, 2008; suppl 1; S34–S41. 15. Moore AR, O‘Keeffe ST. Drug‑induced cognitive impair‑ ment in the elderly; Drugs Aging. 1999; 15(1): 15–28. 16. Carlos E, Durán, et al. Systematic review of anticholiner‑ gic risk scales in older adults; Eur J Clin Pharmacol 2013; 69: 1485–1496. 17. Colmenares EW, Pappas AL. Proton Pump Inhibitors: Risk for Myopathy? Ann Pharmacother. 2017; 51(1): 66–71. 18. Expet analysis Statin intolerance: not a myth; Am Coll Cardiol 2015, www.acc.org/latest‑in‑cardiologyúarticle sú2015/08/11/09/16/statin‑intolerance‑not‑a-myth 19. Trevisan C, et al. Decision tree for ward admissions of ol‑ der patients at the emergency department after a fall; Geri‑ atr Gerontol Int 2018; 18(9): 1388–1392. 20. Ramdas WD, et al. Evaluation of risk of falls and orthostatic hypotension in older, long‑term topical beta‑blocker users: Graef Arch Clin Exp 2009; 247(9): 1235–1241. 21. Schatz SN, Weber RJ. Adverse Drug Reactions; in PSAP 2015 CNS/Pharmacy practice edd. by Murphy JE and Lee MW, American collage of clinical pharmacy: 5–26.