Klinická farmakologie a farmacie – 1/2020

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm 2020; 34(1): 19–22 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 19 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Alogenní transplantace hemopoetických buněk z pohledu farmakoterapie Alogenní transplantace hemopoetických buněk z pohledu farmakoterapie Markéta Marková Ústav hematologie a krevní transfuze Praha Alogenní transplantace krvetvorby je léčebný přístup mající využití především v léčbě hematologických malignit. Specifická farmakoterapie je její nedílnou součástí a to jak v časném peritransplantačním období, tak i v dlouhodobé následné potransplan- tační péči. V následujícím textu se pokoušíme shrnout její základní principy. Klíčová slova: alogenní transplantace krvetvorby, přípravný režim, reakce štěpu proti hostiteli, reakce štěpu proti leukémii, transplantační imunosuprese, podpůrná léčba. Allogeneic haematopoietic cell transplantation from the perspective of pharmacotherapy Allogeneic haematopoietic transplantation is a therapeutic approach being used mostly in the treatment of hematological ma- lignancies. Specific pharmacotherapy is its integral part, including both early peritransplant period and long-term follow-up. In the following text we attempt to summarize its basic principal. Key words: allogeneic haematopoietic transplantation, conditioning, graft versus host disease, graft versus leukaemia effect, transplant immunosuppression, supportive care. Alogenní transplantace hemopoézy je léčebná metoda, jejíž cílem je nahradit paci‑ entovu krvetvorbu krvetvorbou dárcovskou. Indikace jejího užití je především v léčbě ně‑ kterých hematologických malignit, ale také některých vrozených chorob krvetvorby, me‑ tabolismu a imunitního systému. Hlavním předpokladem úspěchu transplan‑ tace je docílit přihojení štěpu, tak aby díky neslu‑ čitelné histokompatibilitě nedošlo k rejekci štěpu na jedné straně či naopak těžké reakci štěpu pro‑ ti hostiteli na straně druhé. Z tohoto důvodu se výběr vhodného dárce musí řídit shodou v HLA systému lidských leukocytárních antigenů. Díky poznatkům a biologickýmmetodám schopným přesné detekce hlavních histokompatibilních antigenů na genetické úrovni na straně jedné a zároveň pokračujícímmetodám, umožňujícím neúplnou shodu obejít, se možnosti nalezení dárce a provedení transplantace neustále rozši‑ řují, tak jako se stále zatím rozšiřuje její indikace. Významný protinádorový efekt transplan‑ tace je uskutečňován nejen nahrazením nemocné krvetvorby krvetvorbou zdravou­ ‑dárcovskou, ale rovněž výměnou imunitního systému, který je potom v mnoha případech schopen protinádorové aktivity (GVL – graft versus leukemia efekt). Na druhé straně ale celý proces může být komplikován mnoha imunologickými komplikacemi, především nemocí z reakce štěpu proti hostiteli. Přesto u naprosté většiny onemocnění platí, že úspěš‑ nost transplantace hlavně co se týče frekvence potransplantačních relapsů hodně závisí na ma‑ ximální redukci nádorové nálože před vstupem do transplantačního procesu. Z hlediska použitých léčiv by se mohl roz‑ dělit proces transplantace na několik období. Přípravný režim – conditioning Úkolem přípravného režimu je: „ Protinádorový efekt: maximální eradikace maligního klonu základního onemocnění. „ Imunosupresivní efekt: docílit imunosupre‑ si k možnosti přihojení dárcovského štěpu a zároveň zamezit následnému odhojení na straně jedné a reakci štěpu proti hostiteli na straně druhé. Z tohoto je patrné, že je v přípravném re‑ žimu zahrnuta jednak myeloablativní a jednak imunosupresivní složka. Podle typu intenzity rozdělujeme přípravné režimy na standardní plně myeloablativní a reži‑ my s redukovanou intenzitou. Tyto jsou založeny předevšímna dostatečné imunosupresi zároveň s redukovanou orgánovou toxicitou a tímumož‑ KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Markéta Marková, CSc., Marketa.Markova@uhkt.cz Ústav hematologie a krevní transfuze Praha U Nemocnice 1, 128 20 Praha 2 Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2020; 34(1): 19–22 Článek přijat redakcí: 11. 10. 2019 Článek přijat k publikaci: 24. 2. 2020