Klinická farmakologie a farmacie – 1/2020

www.klinickafarmakologie.cz KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 3 EDITORIAL Klinická farmakologie mezi dvěma světy v době krize Klinická farmakologiemezi dvěma světy v době krize Karel Urbánek Šéfredaktor Rok 2020 nezačal dobře ani pro naši doposud klid- nou a blahobytnou část světa. Desítky let očekávaná pandemie zcela nového a závažného virového onemoc- nění se stala skutečností v rozsahu, který zaskočil i většinu skutečných odborníků. Kliničtí farmakologovémají tu smůlu, nebo štěstí, že se v těchto krizových dnech pohybují mezi dvěma zcela odlišnými světy. Tím prvním je reálný svět zdravotnictví a vědy, který reagujenakrizovousituaciažpřekvapivěrychle,racionálně asprávně.Zdravotnictvíseorganizujepodlepandemických plánů a krizového řízení, nemocnice se nastavují na krizo- vý režim. Přes počáteční nedostatky probíhá tento proces obdivuhodně dobře. Musímemít napaměti, že nikdo z nás podobnousituacinemohl ještěnikdyzažít,takženenímož- né,abyvšeprobíhalozceladokonale.Nicménětéměřvšichni v tomto světě se chovají zcela racionálně, snaží se být ma- ximálně užiteční a pracují nesmírně efektivně. Někteří z nás si po čase jistě budou klást otázku, jestli v této krizi nemohli udělat více, ale i ten nejmenší příspěvek každého z nás je v těchto dnech cenný. Zvláště musím ocenit přístup našich studentů,budoucích lékařů,sester idalšíchzdravotníků,kteří sevtěchtodnechprojevujískutečněobdivuhodně. Izapojení řadyčistěvědeckýchpracovišťdořešeníproblémů,spojených s aktuální krizovou situací, je jednímslovemprostě skvělé. Na druhé straně ovšem existuje virtuální, informační svět,kterýsevtétodoběprojevujezejménasvýmišpatnými stránkami.Nemámteďnamyslianitaksvětnašichběžných médií, ve kterých „mainstream“ již dlouho představuje ne- falšovaný úpadkový bulvár, jako svět odborných informací vmédiíchasociálníchsítích.Užvdoběpředkrizovéhoblaho- bytusevtomtosvětěpohybovalařadanezrovnakvalitních médií a publicistů. S nástupem pandemie ovšem bohužel nastala přímo jejich hvězdná hodina. Obrovská poptávka poinformacíchspolusfaktem,žepotřechměsícíchexistence novénemociprostěnemůžememítžádnoufarmakoterapii sprokázanýmúčinkem,způsobily,že jsmebylivuplynulých týdnechtéměřnepřetržitězahlcovánizbytečnýmamatou- cím informačnímšumem.Příval informacínulovéhodnoty téměř jako by úplně zastínil veškerou racionalitu i odbor- nost. O co méně mají autoři podobných sdělení vlastních poznatků, o to více se množí chybně analyzované závěry z velmi pochybných zdrojů, z nichž některé jsou na hraně skutečných podvodů. I když nepochybuji, že většina podobných analýz a převzatých informací vznikla v dobré snaze pomoci, ne- lze přehlédnout, žemnohé podobné vznikly z prosté touhy zviditelnitse,dodatsidůležitostinebodokonceposílitpozici podvodných metod, jako je například takzvaná tradiční čínská„medicína“apodobně.Takéunásseodněkudvyrojily desítkyrychlokvašenýchspecialistůna léčbuvirovýchpneu- monií,kteřísivpondělípřečetlivučebnicikapitoluVirostatika, vúterýsinaWikipediinašlivýznamzkratkyECMOavestředu užzačalisepisovatrádobyodbornádoporučení, informač- ní maily nebo do češtiny špatně překládat anglické texty špatně přeložené z čínštiny. Sice už si ne vždy nastudovali problematiku „obyčejné chřipky“ či rozdíl mezi významy zkratek COVID-19 a SARS‑CoV-2, to však řada konzumentů jejich informací, zaobalených do odborné terminologie, nemusívždyrozpoznat,takžetato jejichtvorbamůženěkdy napáchat zcela reálné škody. Skuteční odborníci na danou problematiku, kterých máme i u nás nemálo, se v tomto světě dostali úplně do pozadí, celkem pochopitelně, protože nyní jaksi nemají příliš času na podobné aktivity. Navíc jsme byli svědky toho, jak někdy i ve svých oborech skutečně významní odborníci a profesionálové podléhají svodůmmožnosti vyjádřit se k otázkám, o kterýchmají jen povrchní znalosti. Tím ovšem mohou také způsobit značné škody, neboť jak laická, tak odborná veřejnost uznává jejich autoritu a neodváží se zpochybnit jejich názory. Dokonce máme smutnou příležitost pozorovat, že i světové renomované časopisy podlehly této „covidové psychóze“ a publikují jak na běžícím pásu práce, jejichž kvalita nedosahuje ani úrovně bakalářských prací našich studentů a reno- mované instituce na jejich základě vytvářejí doporučení pro léčbu skutečně závažných stavů. Naštěstí se zdá, že v posledních dnech se již začínají dostávatdopopředískutečněrelevantnínázorya informace, takže jsmeužsnadpřekonaliobdobímediálnífámyoškodli- vostiACE inhibitorůa ibuprofenuačasemsisnadporadíme istěžkopochopitelnoufámououniverzálníchprotivirových účincíchantiparazitik ise-zřejmězcelanesmrtelnou-fámou o existenci panacea ve formě vysokých dávek vitamínu C. Byl bych velmi rád, kdybychomv rámci našeho oboru postupně pomohli odbornou veřejnost vrátit k racionální- mu pohledu na farmakoterapii a její odborná východiska. Stejně tak si dovolím vyjádřit naději, že kliničtí farmako- logové dokáží svým kritickým pohledem na věc přispět k hledání optimálních farmakoterapeutických postupů v obtížných situacích, které jsou ještě před námi. A že dokáží i svoje nejvýmluvnější kolegy přesvědčit o tom, že pokud nemají co říci, je rozhodně lepší mlčet. Závěrem tohoto úvodního slova Vás ještě bo- hužel musím seznámit se smutnou zprávou, kterou jsem dnes obdržel. Dne 30. března tohoto roku zemřel profesor Folke Sjöqvist, jeden nejvýznamnějších ev- ropských klinických farmakologů a první předseda European Association for Clinical Pharmacology and Therapeutics. Je to veliká ztráta pro všechny, kteří ho znali i pro klinickou farmakologii jako obor. Jako šéfre- daktor tohoto časopisu jsem nesmírně hrdý, že profesor Sjöqvist byl tak laskav, že napsal krátký Editorial do čísla 1/2009 našeho společného časopisu Klinická farmakolo- gie a farmacie. Chtěl bych Vás, vážení kolegové, vyzvat, abyste právě v této době obětovali chvíli svého vzácného času a znovu si přečetli jeho text, který ani po 11 letech neztratil vůbec nic ze své aktuálnosti.