Klinická farmakologie a farmacie – 1/2020

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2020; 34(1): 4–8 /  www.klinickafarmakologie.cz 4 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Lékové alergie a kvalita odebrané anamnézy u hospitalizovaných pacientů Lékové alergie a kvalita odebrané anamnézy u hospitalizovaných pacientů Kateřina Pospíšilíková, Veronika Glumbíková, Jan Strojil Ústav farmakologie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Úvod: Lékové alergie představují terapeutický problém, který může komplikovat volbu farmakoterapie. V případě nepřesné nebo falešně pozitivní anamnézy může být pacient zbytečně vystaven lékům druhé linie, které mohou zvyšovat terapeutické riziko či představovat zvýšené náklady pro zdravotní systém. Metoda: Prospektivní analýza zdravotnické dokumentace hospitalizovaných pacientů doplněná strukturovaným rozhovorem s odebráním podrobné anamnézy. V období 11/2018 až 04/2019 bylo zařazeno 92 hospitalizovaných pacientů na vybraných klinikách FN Olomouc. Výsledky: Prevalence lékových alergií ve vzorku hospitalizovaných pacientů byla 21,2 %. U 92 pacientů bylo zjištěno 163 léko- vých alergií (průměr 1,8 alergie na pacienta). Nejčastěji postiženým orgánovým systémem byla kůže (39 % reakcí) a gastroin- testinální trakt (16 %). Mezi lékovými alergiemi dominují alergie na antimikrobní přípravky (36 %), analgetika (16 %), přípravky s obsahem jódu (11 %) a lokální anestetika (7 %). Z antimikrobních látek byly nejčastěji uváděny betalaktamová antibiotika (55 %) a sulfonamidy (24 %). U 10 % alergických reakcí byl zjištěn rozpor mezi dokumentací a anamnézou zjištěnou od pacien- ta. Celkem 18 % uváděných alergických reakcí bylo autory vyhodnoceno jako nežádoucí účinky jiné než alergické etiologie. Závěr: Prevalence anamnesticky udávaných lékových alergií mezi hospitalizovanými pacienty je vysoká, mezi nejčastější léčiva patří antibiotika a analgetika. Kvalita a správnost alergologické anamnézy jsou klíčové pro racionální a bezpečnou farmakote- rapii, ověření a doplnění alergologické anamnézy by měla být věnována zvýšená pozornost. Klíčová slova: lékové alergie, anamnéza, antibiotika, analgetika, racionální farmakoterapie, bezpečnost léčiv. Drug allergies and quality of taken medican history in hospitalized patients Introduction: Drug allergies may complicate choice of pharmacotherapy. In the case of an invalid of false-positive allergy history the patient may be exposed to second-line drugs that may present higher risk of side effects or increase cost of care. Methods: Prospective analysis of health records of hospitalized patients followed by a structured interviewwith detailed history. Between 11/2018 and 4/2019 we examined 92 hospitalized patients at selected clinics of the University Hospital in Olomouc. Results: The prevalence of drug allergies in our sample of hospitalized patients was 21.2%. In 92 patients we identified a total of 163 drug allergies (a mean of 1.8 allergy per patient). The most common manifestations were cutaneous (39% of reactions) and gastrointestinal (16%). Allergies to antimicrobial agents were most commonly reported (36%), followed by analgesics (16%), iodine (11%) and local anesthetics (7%). Betalactam antibiotics (55%) and sulfonamides (24%) were the most common antibiotics with reported allergies. In 10% of reported allergies a mismatch between the patients history and his documentation was identified. Approximately 18% of reactions were evaluated by the authors to be likely non-allergic adverse effects. Conclusion: The prevalence of drug allergies among hospitalized patients is high, the most commonly reported drugs are anti- biotics and analgesics. Validity of allergic history is key for rational and safe pharmacotherapy. Effort should be made to properly verify and document any drug allergies and intolerance. Key words: drug allergies, history, antibiotics, analgesics, rational pharmacotherapy, drug safety. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Jan Strojil, Ph.D., jan.strojil@upol.cz Ústav farmakologie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Hněvotínská 3, 775 15 Olomouc Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2020; 34(1): 4–8 Článek přijat redakcí: 20. 1. 2020 Článek přijat k publikaci: 24. 3. 2020