Klinická farmakologie a farmacie – 1/2020

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm 2020; 34(1): 4–8 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 5 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Lékové alergie a kvalita odebrané anamnézy u hospitalizovaných pacientů Úvod Alergické reakce na léčivé přípravky patří mezi nežádoucí účinky léčiv (NÚL), které jsou de‑ finované jako nezamýšlené nežádoucí reakce na léčivo podané za účelem profylaxe, diagnostiky nebo terapie. Lékové alergie jsou imunologic‑ ky zprostředkované reakce, ve kterých mohou hrát roli IgE, IgG nebo IgM protilátky, aktivovaný komplement, cirkulující imunokomplexy nebo jde o reakci zprostředkovanou lymfocyty (1, 2). Lékové alergie představují terapeutický pro‑ blém pro ošetřujícího lékaře, protože anamnéza alergické reakcemůže vést k závažnému omezení terapeutickýchmožností, pacienti jsou častěji léče‑ ni léky druhé volby, kterémohoubýtméně účinné, méně bezpečné či nákladnější (3, 4). V případě alergií na antimikrobiální přípravky může volba léčiv druhé či třetí linie vést k vyššímu riziku rozvoje rezistence či dysmikrobie (5). Až 25 % hospitalizo‑ vaných pacientů udává alergie na antimikrobní přípravky (6). Obzvláště v případě betalaktamů, které jsou léky volby pro léčbu celé řady komu‑ nitních infekcí a také v chirurgické profylaxi, může přítomnost alergie komplikovat léčebný postup. S ohledemna závažnost této informace je klí‑ čová kvalita odebírané anamnézy a pokudmožno objektivizace případné alergie. Objektivní imuno‑ logické diagnostické testymohou přítomnost aler‑ gie potvrdit, ale ve většině případů nejsou prová‑ děny. Bohužel, řada pacienty udávaných lékových alergií jsou ve skutečnosti jiné projevy intolerance léčiv, nežádoucí účinky, projevy choroby či jiné stavy (7, 8). Z publikované literatury je známo, že velký podíl udávaných alergických anamnéz je ve skutečnosti falešně pozitivní (9). Cílem naší studie bylo vyhodnotit prevalenci lékových alergií mezi hospitalizovanými pacien‑ ty, popsat jejich klinický průběh a projevy a po‑ kusit se kvalifikovaně odhadnout podíl falešně pozitivních či negativních anamnéz. Metodika a populace Prospektivní analýza zdravotnické doku‑ mentace hospitalizovaných pacientů (ordinační listy a přijímací zprávy) následovaná strukturo‑ vaným rozhovorem s pacienty, kteří měli v do‑ kumentaci uvedenou lékovou alergii. Při rozho‑ voru byl vyplněn dotazník týkající se podrobné anamnézy průběhu a okolností vzniku alergické reakce. Dotazník byl založen na dotazníku EAACI (10), pro účely naší studie byl dotazník zjedno‑ dušen a modifikován. Do studie byli v období od listopadu 2018 do dubna 2019 zařazeni pacienti hospitalizova‑ ní na vybraných klinikách Fakultní nemocnice Olomouc, jmenovitě na I. interní klinice – kar‑ diologické, II. interní klinice – gastroenterolo‑ gické a geriatrické, III. interní klinice – nefrolo‑ gické, revmatologické a endokrinologické, I. chirurgické klinice a Onkologické klinice. Na každé z klinik byl proveden screening zdra‑ votní dokumentace k identifikaci pacientů se záznamem o lékové alergii. Pacienti hospitali‑ zovaní na klinice byli poté dotazováni ohledně anamnézy lékových alergií a ti, kteří měli alergii uvedenou v dokumentaci nebo odpověděli kladně na dotaz, byli poté vyšetřeni autorkami VG a KP za použití předem připraveného struk‑ turovaného dotazníku. Vyšetření bylo zaměře‑ no na podrobnou farmakologickou anamnézu včetně volně prodejných léčivých přípravků. Od každého pacienta byly získány informace o vzniku, průběhu a léčbě alergické reakce/ reakcí, včetně toho kým a pomocí jakých vy‑ šetření byla alergie diagnostikována. Jedna z otázek se týkala i reexpozice léčivé látce po proběhlé alergické reakci. Byl hodnocen soulad mezi anamnézou uvedenou ve zdravotnické dokumentaci a získanou od pacienta. Na základě získaných popisů průběhu aler‑ gických reakcí byly identifikovány ty, u kterých se mohlo jednat o nealergické nežádoucí účinky či intoleranci léčivého přípravku. Získané údaje byly poté statisticky vyhodno‑ ceny s použitím popisné statistiky, Chí‑kvadrát testu a Studentova t‑testu. neurčeno; 14 % Graf 1.  Četnost postižení jednotlivých orgánových systémů jako hlavní manifestace alergické reakce anafylaxe; 5 % kardiovaskulární; 6 % respirační; 8 % psychické a neurologické; 12 % gastrointestinální; 16 % kožní; 39 % Graf 2a.  Zastoupení jednotlivých lékových skupin mezi uváděnými alergickými reakcemi diuretika; 1 % kortikoidy; 2 % antikoagulancia; 3 % lokální anestetika; 7 % přípravky obsahující jód; 11 % analgetika; 16 % ATB; 36 % železo; 1 % opioidy; 1 % jiné; 18 %