Klinická farmakologie a farmacie – 2/2020

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm 2020; 34(2): 47–55 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 51 HLAVNÍ TÉMA Terapeutické monitorování léčiv – review brivaracetam a topiramát) je však důležité stan­ dardizovat odběrový čas vzhledem k dávce. V ně­ kterých případech může být užitečné odebrat dva vzorky, a to první vzorek jako údolní a druhý v době očekávanémaximální koncentrace (nebo ve spojitosti s výskytem symptomů ukazujících na přechodnou toxicitu závislou na koncentraci AEP). V případě suspektní toxicity, podezření na předávkování nebo při status epilepticus by měl být odběr proveden co nejdříve, a to v jakémkoliv časovémodstupu od předchozí dávky. Ve většině případů stačí stanovení celkové koncentrace AEP, pokud však dojde ke změně vazby na sérové proteiny (těhotenství, renální nebo hepatální onemocnění), je vhodné monitorovat také vol­ nou (tj. účinnou) koncentraci a to zejména u AEP s více než 90% vazbou (karbamazepin, fenytoin, kyselina valproová). U lékových interakcí ovlivňu­ jících vazbu na sérové proteiny (např. vytěsnění fenytoinu kyselinou valproovou) je stanovení celkové koncentrace fenytoinu zavádějící a tera­ peutické i toxické účinky mohou být pozorová­ ny při koncentraci nižší než očekávané (22). AEP 1. generace („klasická“, „stará“) jsou na rozdíl od 2. a 3. generace („nová“ AEP) charakterizována vý­ raznou interindividuální variabilitou farmakokine­ Graf 5.  Objektivizace lékové interakce karbamazepinu s klaritromycinem pomocí TDM (24) 60letý muž, 70 kg, byl léčen karbamazepinem v dávce 2 × 400 mg v kombinaci s klaritromycinem a pro zhoršení sta- vu s projevy intoxikace karbamazepinem (závratě, ataxie) byla stanovena za týden užívání klaritromycinu údolní koncentrace karbamazepinu, a to vysoce nad horní hranicí referenčního rozmezí (karbamazepin 20,3 mg/l, v součtu s karbamazepin-epoxidem 22,6 mg/l). Při kontrolním odběru za více než měsíc byla údolní koncentrace karbamaze- pinu při stejné dávce na horní hranici referenčního rozmezí (karbamazepin 9,1 mg/l, vsoučtu skarbamazepin-epoxi- dem 11,3 mg/l), pacient byl bez dříve uváděných potíží. Tab. 1.  Referenční rozmezí vybraných skupin léčiv (4–21, 27–41, 47–49) antibiotika C min C max kontinuální infuze *vankomycin 10–15 mg/l 15–20 mg/l (závažná infekce) ≤ 50 mg/l 15–20 mg/l 20–25 mg/l (závažná infekce) gentamicin < 2 mg/l (aplikace 2–3×/den) < 1 mg/l (aplikace 1×/den a dg. infekční endokarditida) 5–10 mg/l (2–3×/den) 10–30 mg/l (1×/den) optimálně 8–10× MIC 1 amikacin < 10 mg/l (aplikace 2–3×/den) < 5 mg/l (aplikace 1×/den) 20–30 mg/l (2–3×/den) 30–80 mg/l (1×/den) optimálně 8–10× MIC 1 (dg. cystická fibróza 80–120 mg/l) beta-laktamová antibiotika > MIC (> 4–5× MIC závažná infekce) patogenu vyvolávajícího nebo předpokládaného dle EUCAST 2 antimykotika profylaktický režim (C min ) léčebný režim (C min ) vorikonazol 1,0–5,5 mg/l 1,0–5,5 mg/l (2,0 - 6,0 mg/l závažná infekce) posakonazol > 0,7 mg/l > 1,0 mg/l itrakonazol > 0,5–4,0 mg/l >1,0–4,0 mg/l ostatní C min C min C min digoxin dospělí: 0,5–1,2 μg/l děti: 0,8–2,0 μg/l těhotné: 2,0–2,5 μg/l amiodaron 1,0–2,5 mg/l (účinnost od 0,5 mg/l, dolní mez dle EKG) desethylamiodaron 1,0–2,5 mg/l (účinnost od 0,5 mg/l, dolní mez dle EKG) teofylin 8–20 mg/l (optimum 8–12 mg/l) *vankomycin – vhodnější je poměr: AUC 0–24 /MIC ≥ 400 1 MIC – minimální inhibiční koncentrace 2 EUCAST – European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing