Klinická farmakologie a farmacie – 2/2020

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm 2020; 34(2): 63–69 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 63 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vliv genetických a epigenetických faktorů jako kovariátů snášenlivosti a léčebné odpovědi na olanzapin v terapii psychotických onemocnění Vliv genetických a epigenetických faktorů jako kovariátů snášenlivosti a léčebné odpovědi na olanzapin v terapii psychotických onemocnění Jan Juřica Farmakologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Ústav humánní farmakologie a toxikologie Farmaceutické fakulty VFU, Brno Ústavní lékárna, Masarykův onkologický ústav, Brno Olanzapin je zástupce antipsychotik druhé generace, který je doporučován jako jedno z léčiv první volby u prvních epizod schizofrenie. Přes výrazné pokroky v léčbě psychotických poruch je dlouhodobé remise dosahováno přibližně jen u 30 % pacientů. Nejen proto se neustále hledají způsoby, jak zvýšit úspěšnost léčby a zároveň predikovat odpověď na konkrétní léčivo, s cílem tuto léčbu maximálně personalisovat a vybrat vždy takové léčivo, u nějž má konkrétní pacient nejvyšší šanci dosáhnout remise. Tento článek podává přehled genetických a epigenetických faktorů, které mohou ovlivnit farmakokinetiku olanzapinu (polymorfismy biotransformačních enzymů a transportních proteinů), a dále také přehled faktorů, které mohou ovlivnit léčebné cíle (polymorfismy genů pro 5HT2A, 5HT2C, D2, D3 receptory, úroveň acetylace histonů a demethylaci DNA). Klíčová slova: olanzapin, genetika, epigenomika, léčebná odpověď. The influence of genetic and epigenetic factors as covariates of the tolerability and therapeutic response to olanzapine in the treatment of psychotic diseases Olanzapine as one of the second-generation antipsychotics, is recommended as afirst-line treatment for the first episodes of schizophrenia. Despite significant progress in the treatment of psychotic disorders, long-term remission is achieved in only 30% of patients. Due to this, there are investigated various ways to increase the success rate of the treatment and ways to predict the response of particular treatment with the aim of personalized treatment – i.e. selection of the drug with the greatest probability of remission in distinct patient. This article provides an overview of the genetic and epigenetic factors that affect pharmacokinetics of olanzapine (polymorphisms of biotransformation enzymes and transport proteins), as well as an overview of factors that affect therapeutic targets (5HT2A, 5HT2C, D2, D3 receptor polymorphisms, histone acetylation and DNA demethylation). Key words: olanzapine, geenetics, epigenomics, treatment outcomes. Úvod Schizofrenie (SCZ) je vážná psychotická porucha, která postihuje 1 až 1,5 % populace. Antipsychotika druhé generace (APG2) jsou dnes jednoznačně první linií léčby psychotických po­ ruch, především vzhledem k jejich vyšší účin­ nosti a nízkému výskytu nežádoucích účinků (1). Nástup AP2G pomohl odstranit některé vážné nežádoucí účinky a obecně nedostatky první generace. Tyto nežádoucí účinky a intolerance léčby přitom velmi často znamenaly spontánní vysazení terapie pacientem (2). Krom vyšší bez­ pečnosti, prokazují některé studie dokonce lepší účinnost AP2G, zejména olanzapinu a risperidonu ve srovnání s klasickými neuroleptiky, zejména s ohledem na negativní symptomy (3). Přes obrovský posun v terapii psychotických onemocnění za posledních 50 let však bohužel stále až 30 % pacientů neodpovídá na farmako­ terapii (4). Mezi nejčastější příčiny neúčinnosti farmakoterapie při dosažení remise patří non­ KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D., jurica@med.muni.cz Farmakologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Kamenice 5, 625 00 Brno Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2020; 34(2): 63–69 Článek přijat redakcí: 12. 3. 2020 Článek přijat k publikaci: 26. 6. 2020