Klinická farmakologie a farmacie – 2/2020

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2020; 34(2): 41–46 /  www.klinickafarmakologie.cz 42 HLAVNÍ TÉMA Klinická farmakologie: lékařská odbornost, akademická disciplína a vědní obor roli farmakologové z Československa. Samostatná evropská společnost, European Association for Clinical Pharmacology and Therapeutics (EACPT), vznikla v roce 1994. V Československu 60. let byl významným impulsem II. Světový farmakologický sjezd, který se konal v Praze roku 1963 a který organizo­ vala Československá farmakologická společ­ nost pod předsednictvím profesorky Heleny Raškové. V jeho rámci se konalo sympozium s názvem Klinická farmakologie. V témže roce vznikl Farmakologický ústav ČSAV profesorky Raškové, který měl své Oddělení klinické farma­ kologie, vedené doktorem Jiřím Elisem. Vznikl ta­ ké Farmakologický poradní sbor při Ministerstvu zdravotnictví. V roce 1971 byl založen Institut kli­ nické a experimentální medicíny, ve kterém bylo vytvořeno Centrum výzkumu klinické farma­ kologie pod vedením profesora Otto Schücka, které v roce 1975 převzal Dr. Zdeněk Modr. V roce 1971 také založil profesor Václav Čepelák Oddělení klinické farmakologie ve FN Plzeň (3). Oficiální vznik klinické farmakologie jako samostatné lékařské specializace s existencí samostatných pracovišť byl umožněn kon­ cepcí oboru vnitřního lékařství z roku 1976, ve které byla klinická farmakologie definována jako jeden z nástavbových oborů. První praco­ viště a později oddělení podle nové koncepce vzniklo v Krajské nemocnici v Ostravě pod vedením dr. Grundmanna. Postupně vznikala pracoviště nebo oddělení klinické farmako­ logie ve všech fakultních nebo krajských ne­ mocnicích tehdejšího Československa. První koncepce oboru byla vydána Ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky v roce 1982. Vývoj po roce 1989 ovšem nebyl pro obor příznivý, řada pracovišť zanikla nebo byla podstatně zredukována (4). V Československé farmakologické společ­ nosti byla v roce 1984 vytvořena Sekce klinické farmakologie, která existuje dodnes v rámci České společnosti pro experimentální a klinic­ kou farmakologii a toxikologii (ČSEKFT). Jejím prvním předsedou byl až do roku 1990 pro­ fesor Jiří Elis. Samostatná Česká společnost klinické farmakologie (ČSKF) vznikla v roce 2009, prvním předsedou byl zvolen docent Milan Grundmann, od roku 2018 je předsedkyní docentka Ivana Kacířová. Českým odborným periodikem v oboru je časopis Klinická farma­ kologie a farmacie, který existuje již 34 let, pe­ riodikem se skutečně celostátní působností se stal v roce 2002. Definice Úkol definovat pojem, který se vyskytu­ je v názvech řady medicínských pracovišť, odborných společností, lékařských časopisů i v kurikulech studia různých zdravotnických oborů, je snadný pouze zdánlivě. Velmi poučné jsou v tomto ohledu diskuse na konferencích EACPT o výuce klinické farmakologie na evrop­ ských lékařských fakultách, ze kterých je zcela zřejmé, že v každé evropské zemi mají odlišné představy o náplni tohoto oboru. Maximum úsilí definovat klinickou farmakologii vyvinul profesor Jeffrey K. Aronson ve svém článku A Manifesto for Clinical Pharmacology from Principles to Practice (5). Jeho rozbor různých typů definic zabírá 3 tiskové strany, aby nako­ nec odbočil k definici klinického farmakologa, která je alespoň v britských (a také českých a slovenských) podmínkách podstatně snazší. Při diskusích s odborníky na evropské úrovni však bohužel zjistíme, že v některých zemích ani termín klinický farmakolog nemusí zname­ nat totéž, co ve Velké Británii nebo u nás. V zásadě se setkáváme s různými variantami dvou definic, z nichž jedna definuje klinickou far­ makologii v širším slova smyslu jako vědecký obor, zatímco druhá spíše jako lékařskou specializaci. Tab. 1.  Ocenění, udělená EACPT za celoživotní dílo a za nejlepší vědecké práce v oboru EACPT Lifetime Achievement Award EACPT Best Scientific Paper Prize Rok Laureát Země Vědecké zaměření Autor Země Název práce Časopis 2009 Folke Sjöqvist Švédsko TDM, farmakogenetika, racionální farmakoterapie, farmakovigilance Ian Wilkinson UK Central pressure: variability and impact of cardiovascular risk factors: the Anglo-Cardiff Collaborative Trial II Hypertension 2008; 51: 1476–1482 2011 Colin Dollery UK Hypertenze a bezpečnost farmakoterapie Tabassome Simon Francie Genetic determinants of response to clopidogrel and cardiovascular events New England Journal of Medicine 2009; 360(4): 363–75 2013 Michael Rawlins Carlo Patrono UK Itálie Evidence-based medicína a farmakoekonomika Farmakologie antiagregační léčby David Devos Francie Methylphenidate for gait hypokinesia and freezing in patients with Parkinson’s disease undergoing subthalamic stimulation Lancet Neurology 2012; 11(7): 589–596 2015 Michel Eichelbaum Německo Farmakogenetika enzymů a transportních proteinů Nicholas Bateman UK Reduction of adverse effects from intravenous acetylcysteine treatment for paracetamol poisoning Lancet. 2014; 22; 383(9918): 697–704 2017 Pertti J. Neuvonen Finsko Individuální variabilita odpovědi na léky David Webb UK Spironolactone versus placebo, bisoprolol, and doxazosin to determine the optimal treatment for drug-resistant hypertension (PATHWAY-2) Lancet. 2015; 21; 386(10008): 2059–2068 2019 Urs Meyer Švýcarsko Farmakogenetika a personalizovaná farmakoterapie David Brinkman Nizozemí Key Learning Outcomes for Clinical Pharmacology and Therapeutics Education in Europe: A Modified Delphi Study Clinical Pharmacology and Therapeutics 2018; 104(2): 317–325