Klinická farmakologie a farmacie – 2/2020

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm 2020; 34(2): 47–55 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 47 HLAVNÍ TÉMA Terapeutické monitorování léčiv – review Terapeutické monitorování léčiv – review Ivana Kacířová 1, 2 , Milan Grundmann 2 1 Oddělení klinické farmakologie, Ústav laboratorní diagnostiky, Fakultní nemocnice Ostrava 2 Ústav klinické farmakologie, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava Terapeutické monitorování léčiv je specifická metoda oboru klinické farmakologie, která napomáhá monitorovat farmakoterapii celé řady onemocnění pomocí stanovení koncentrace léčiva v séru následované erudovanou interpretací. Jedná se o léčiva, jejichž klinický účinek je mnohem bližší dosažené koncentraci v organismu než podávané dávce. Cílem článku je prezentovat informace týkající se využití metody terapeutického monitorování léčiv v rutinní klinické praxi. Klíčová slova: klinická farmakologie, terapeutické monitorování léčiv, koncentrace léčiva. Therapeutic drug monitoring Therapeutic drug monitoring is a specific method of clinical pharmacology for monitoring of pharmacotherapy using measure- ment of drug serum concentrations followed by erudite interpretation. The concept of the method rests on the assumption that clinical effect correlates better with drug concentration than with the dose. We would like to present informations relating to utilization of therapeutic drug monitoring method in routine clinical practice. Key words: clinical pharmacology, therapeutic drug monitoring, drug concentration. Úvod Základní strategií moderní lékařské praxe k dosažení co nejefektivnějšího klinického roz­ hodnutí optimálního pro zdraví pacienta i popu­ lace je personalizovaná medicína, jejíž činnosti se týkají jak diagnostiky, tak terapie. V případě personalizované farmakoterapie pak hovoříme o „správné léčbě správnému jedinci ve správný čas“ či „terapii šité na míru každému jednotli­ vému pacientovi“. Jako „klíč“ personalizované farmakoterapie řady onemocnění bývá ozna­ čováno terapeutické monitorování léčiv (TDM), což je specifická metoda oboru klinické farma­ kologie používaná k monitorování farmakotera­ pie pomocí stanovení koncentrace léčiva v krvi (1). Základním předpokladem je zde existence užšího vztahu mezi farmakologickým účinkem léčiva a jeho koncentrací v organismu než s je­ ho dávkou. Správně provedené TDM má mít tři základní součásti: 1) stanovení koncentrace léči­ va v biologickém materiálu pomocí moderních analytických metod, 2) interpretace naměřené koncentrace léčiva erudovaným klinickým farma­ kologem (event. klinickým farmaceutem), 3) zpět­ ná vazba s indikujícím klinikem, jeho akceptace doporučení a případná další kontrola. Výsledkem by mělo být nastavení optimální dávky léčiva u individuálního pacienta, což umožní racionál­ ní farmakoterapii s minimalizací rizika výskytu nežádoucích účinků, snížení mortality i morbidi­ ty, snížení nákladů na léčebnou péči a zejména zlepšení kvality života pacienta. TDM je vhodné provádět z několika důvodů. Jedná se o léčiva, jejichž účinek je obtížně klinicky měřitelný (an­ tiepileptika), s úzkou terapeutickou šíří (digoxin), s farmakokinetikou 0. řádu (fenytoin) nebo v pří­ padě intoxikace. Z hlediska pacienta lze takto objektivizovat lékové interakce či interakce léčiv se složkami potravy, adherenci pacienta k léčbě, změny farmakokinetiky při chorobných stavech (onemocnění jater a ledvin, srdeční selhání) i změ­ ny farmakokinetiky při určitých fyziologických stavech, jako je stáří, různá období dětského věku, těhotenství a laktace (2). Analýza koncentrací léčiv je v současné době prováděna předevšímpomo­ cí použití chromatografických metod jako jsou plynová chromatografie, kapalinová chromato­ grafie a kapalinová chromatografie s hmotnostní detekcí (LC‑MS). Posledně jmenovaná metoda se pomalu stává „zlatým standartem“, i když je poří­ zení přístroje finančně náročné. Farmakokinetická analýza je zajišťována řadou softwarů, z nichž je v České republice nejvíce používánMwPharm (3). Článek je prezentován s cílem přiblížit čtenářům praktické informace týkající se využití TDM v ru­ tinní klinické praxi u základních skupin léčiv, pro které je TDM vhodné. Antibiotika V případě antibiotik (ATB) je TDM rutinně prováděno zejména u aminoglykosidů amika­ cinu a gentamicinu, glykopeptidu vankomyci­ nu a nověji také u beta‑laktamových antibiotik KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: doc. MUDr. Ivana Kacířová, Ph.D., ivana.kacirova@fno.cz Oddělení klinické farmakologie, Ústav laboratorní diagnostiky, Fakultní nemocnice Ostrava, 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2020; 34(2): 47–55 Článek přijat redakcí: 14. 4. 2020 Článek přijat k publikaci: 12. 6. 2020