Klinická farmakologie a farmacie – 1/2021

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2021; 35(1): 6–11 / www.klinickafarmakologie.cz 10 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Poskytování klinickofarmaceutické péče na Klinice infekčních nemocí během první vlny pandemie COVID-19 – zkušenost jednoho pracoviště příjmu pacienta (35 při příjmu, 10 v průběhu hospitalizace). Tento rozdíl může být způsoben velikostí souboru, případně specifiky pacientů hospitalizovaných na jednom oddělení, v ne- poslední řadě také komplikovaností situace pandemií COVID-19. Téměř čtvrtina (konkrétně 21,5 %) hospitalizovaných pacientů Kliniky in- fekčních nemocí za dané období bylo COVID-19 pozitivních. KF péče o tyto pacienty zahrnovala také pravidelnou rešerši dostupných dat a do- poručení ohledně možností léčby této nové infekční nemoci a také vhodné monitorace případných rizik spojených s protiinfekční far- makoterapií (např. management kontroly délky QTc intervalu při podávání hydroxychlorochi- nu, azitromycinu a případně dalších léčiv, která mají potenciál prodloužit QTc), úprav dávek ve specifických situacích (jako např. při renální či hepatální insuficienci, z důvodu lékových interakcí atd.). Tyto informace jsme předávali písemnou formou zápisů doNISu pro konkrétní pacienty v rámci našich doporučení lékařům. To může být další důvod, proč výsledky této studie ukazují, že farmakoterapeutický plán byl stanoven u téměř poloviny (48 %) paci- entů (tedy více než ukazují jiné studie z ČR) a to zejména hned při vstupní kontrole farma- ceutem. Lékaři na Klinice infekčních nemocí se v této situaci setkávali s léčivy, se kterými běžně nepracují. Téměř pětkrát častěji klinický farmaceut intervenoval ve skupině COVID-19 pozitivních pacientů oproti ostatním hospita- lizovaným. Tato doporučení byla také častěji lékaři akceptována. Nejčastěji se klinickofarmaceutické inter- vence týkaly úpravy dávkování léčiv, celkem 35× (40,7%) z celkového počtu intervencí. Snížení nebo vysazení léčiva bylo doporučo- váno převážně z důvodu renální insuficience, případně z důvodu projevu nebo rizika nežá- doucích účinků (prodloužení QT intervalu). Počet doporučení snížit nebo zvýšit dávku ordinovaného léčiva a doporučení k vysazení léčiva byl ve sledovaném souboru zastoupen stejnou měrou, cca 13% z celkového počtu. Častou intervencí bylo prodloužení doby po- dání parenterálně podávaných léčiv z důvodu minimalizace rizik, 15 doporučení z celkového počtu (17,4%). V ordinovaných léčivech by- ly nalezeny 4 duplicity, ani v jednom ze čtyř případů nedošlo k podání. Předpokládáme, že ve všech případech byla duplicitně or- dinovaná léčiva bez znalosti složení více­ ‑komponentních léčiv, před provedenou revizí farmakoterapie. Spektrum intervencí korelovalo s vlastnostmi ordinovaných léčiv a s nimi spojenými riziky (gentamicin, warfa- rin, azitromycin, hydroxychlorochin, metfor- min, ciprofloxacin). Předložená studie tak popisuje přínos práce klinického farmaceuta v racionalizaci farmakoterapie hospitalizovaných pacien- tů, která během pandemie COVID-19 ještě zesílila na významu. S tímto tvrzením navíc souhlasili všichni lékaři pracující na této kli- nice, i ti, kteří neměli doposud zkušenost s KF péčí. Názory lékařů Kliniky infekčních nemocí na spolupráci s klinickým farma- ceutem jsme hodnotili formou webového dotazníku. Dotazník vyplnilo všech osm lékařů pracujících ve sledovaném období na této klinice. Všichni zhodnotili spoluprá- ci s klinickým farmaceutem za přínosnou, 62,5 % z nich věnovalo pozornost zapsaným plánům farmakoterapie pravidelně. Přestože se více než dvě třetiny lékařů vyjádřili, že distanční spolupráce je dostačující, uvítali by spolupráci i nadále, a to prezenční for- mou, která je v každém ohledu pro poskyto- vání KF péče vhodnější než pouze distanční kooperace. Výsledky z dotazníkového šet- ření korespondují s výsledky analyzovaných dat, které ukázaly, že přibližně 2/3 našich doporučení byly akceptovány a terapie by- la upravena. Ve zbylých případech se buď lékař neztotožnil s naším názorem, nebo je možné, že doporučení nebyla lékařem přečtena, což vychází i z provedeného do- tazníku. Někteří pacienti byli také v den našeho zápisu propuštěni či přeloženi na jiné oddělení. Ovšem v rámci propouštěcí zprávy byla často naše zpráva zkopírována pro možnost její realizace po dimisi z Kliniky infekčních nemocí. Limitující pro efektivní ustanovení spo- lupráce lékařů s klinickým farmaceutem byla nemožnost se v tehdejší epidemiologické situaci setkat osobně s týmem Kliniky in- fekčních nemocí, představit a vysvětlit naši metodiku práce a možnosti spolupráce. Dle této studie byla pouze třetina lékařů Kliniky infekčních nemocí seznámena s profesí kli- nického farmaceuta a jeho náplní práce před začátkem spolupráce. Rovněž pohled klinického farmaceuta byl značně omezen nemožností zhodnotit aktuální klinický stav účastí na vizitách u lůžka pacienta. Přínos KF péče týkající se maximalizace účinku terapie včetně minimalizace možných ri- zik představily i mnohé zahraniční studie Tab. 5. Počet farmakoterapeutických doporučení – vysazení léčiva, detail Vysazení léčiva dle ATC Projev nežádoucího účinku Zbytnost léčiva Vysoký interakční potenciál léčiva Duplicita Trávicí trakt a metabolismus (A02) 0 0 2 0 Krev a krvetvorné orgány (B01) 1 0 2 0 Nervový systém (N02) 1 2 0 0 Kardiovaskulární systém (C01) 0 0 2 2 Tab. 6. Počet farmakoterapeutických doporučení – dávkování léčiva, detail Změna dávky dle ATC Riziko projevu NÚ/nedostateč- ného účinku Riziko LI (střední a vysoké) Renální insuficience Zvýšení dávky Snížení dávky Bez úpravy dávky; mo- nitoring Trávicí trakt a metabolismus (A02) 1 2 1 0 1 3 Krev a krvetvorné orgány (B01) 7 2 4 7 4 2 Nervový systém (N02) 1 2 0 0 0 3 Kardiovaskulární systém (C01) 2 1 0 2 0 1 Antiinfektiva 3 3 5 3 5 3