Klinická farmakologie a farmacie – 1/2021

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2021; 35(1): 24–28 / www.klinickafarmakologie.cz 24 HLAVNÍ TÉMA Analytické metody pro stanovení cefazolinu Analytické metody pro stanovení cefazolinu Vendula Kubíčková, Zuzana Rácová Ústav farmakologie LF UP v Olomouci Cefazolin je širokospektré antibiotikum používané zejména jako profylaktické zajištění pacientů při chirurgických výkonech. U specifických skupin pacientů se setkáváme s variabilitou farmakokinetiky oproti populačnímu průměru. K optimalizaci dávkovacích režimů je třeba využívat spolehlivé bioanalytické metody schopné rychlého stanovení vzorku. V současnosti nejvyužívanější metodou pro měření plazmatických koncentrací je kapalinová chromatografie s UV nebo MS detekcí. K pre- analytické přípravě vzorku lze využít proteinovou precipitaci a extrakci na pevné fázi. Při potřebě stanovení volné frakce lze využít rovnovážnou dialýzu či ultrafiltraci. Nežádoucí faktory, ovlivňující správnost stanovení, mohou být matricové efekty nebo nízká stabilita vzorku. Klíčová slova: cefazolin, HPLC, LC-MS, volná a vázaná frakce léčiva. Analytical methods for the determination of cefazolin Cefazolin is a broad-spectrum antibiotic used primarily as a prophylactic care for patients during surgery. In specific groups of patients, we encounter variability in pharmacokinetics from the population average. To optimize dosing regimens, reliable bioana­ lytical methods capable of rapid sample determination should be used. Currently, the most widely used method for measuring plasma concentrations is liquid chromatography with UV or MS detection. Protein precipitation and solid phase extraction can be used for pre-analytical sample preparation. Equilibrium dialysis or ultrafiltration can be used if the free fraction needs to be determined. Undesirable factors affecting the accuracy of the assay may be matrix effects or low sample stability. Key words: cefazolin, HPLC, LC-MS, free and bound drug fraction. Úvod Cefazolin je širokospektré, cefalospori- nové antibiotikum první generace, které se v praxi užívá k iniciační léčbě akutních infekcí kůže, měkkých tkání, kostí a kloubů. Své využi- tí nachází i v oblasti chirurgie, kdy je podáván k profylaktickému zajištění, u kardiochirur- gických pacientů, dále pak při ortopedických a cévních výkonech, kde hrozí pooperační infekce způsobená streptokoky a stafylokoky. Jeho výhoda spočívá v dlouhém biologickém poločasu, a tedy udržení účinné hladiny v krvi po dobu cca 6 hodin (není-li výkon spojen s velkým krvácením). Není vhodný k profyla- xi u výkonů, kde je očekávána kontaminace střevními bakteriemi nebo výskyt methicilin- -rezistentních stafylokoků (MRSA) (1, 2). Stanovení koncentrací v biologickém materiálu je nezbytnou podmínkou studia farmakokinetiky každého antibiotika. Využívá se především při hledání optimálního dávko- vání u specifických populací pacientů, pro které nejsou dostačující běžně dostupné úda- je o farmakokinetice, získané při klinickém hodnocení u zdravých dobrovolníků. Může jít například o kriticky nemocné, pacienty léče- né některou z hemodialyzačních metod, děti nebo extrémně obézní jedince. V případě ce- fazolinumůže být příkladem také výzkumop- timálních dávkovacích režimů při jeho použití jako profylaktického antibiotika u kardiochi- rurgických výkonů s využitím mimotělního krevního oběhu (3). Stanovení plazmatických koncentrací cefazolinu může být také per- spektivně využito při jeho terapeutickém monitorování (4). To zatím u β-laktamových antibiotik není součástí rutinní klinické praxe, avšak o jeho potřebě v určitých situacích se stále více diskutuje. Farmakologická charakteristika cefazolinu Základ molekuly cefazolinu tvoří β-lakta- mový a dihydrothiazinový kruh. Právě β‑lakta- mový kruh je nositelembaktericidního účinku, kterým je inhibice syntézy bakteriálních bu- něčných stěn (2). Účinek cefazolinu je závislý na čase. Cílem terapie je tedy maximalizovat čas, po který je koncentrace léčiva nad minimální inhibiční koncentrací (MIC) patogenu, proti kterému KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: Mgr. Vendula Kubíčková, vendula.kubickova@upol.cz Ústav farmakologie LF UP v Olomouci Hněvotínská 3, 775 15 Olomouc Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2021; 35(1): 24–28 Článek přijat redakcí: 4. 3. 2021 Článek přijat k publikaci: 29. 3. 2021