Klinická farmakologie a farmacie – 1/2021

www.klinickafarmakologie.cz / Klin Farmakol Farm 2021; 35(1): 24–28 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 25 HLAVNÍ TÉMA Analytické metody pro stanovení cefazolinu v organismu působí. Obecně je doporučováno udržovat tyto koncentrace nad MIC po do- bu nejméně 40–50% dávkovacího intervalu, u kriticky nemocných pacientů by ale měla být tato doba co nejdelší, ideálně více než 90% intervalu (5, 6, 7). Klinické studie také popisují zvýšení účinku cefazolinu použitím kontinuální aplikace (8). Doporučené dávkování Cefazolin, jako většina cefalosporinů, se jen omezeně vstřebává z gastrointesti- nálního traktu a je tedy podáván parente- rálně intramuskulárně nebo intravenózně. Intramuskulární podání je možné maximálně do 1g u nekomplikovaných infekcí, přičemž maximální sérové koncentrace je dosaženo po 30–75 min (2, 9). Obvyklá dávka u dospělých pacientů představuje 0,5g po 8 hodinách nebo 1g po 12 hodinách podána intramuskulárně nebo intravenózně. U těžkých infekcí je podávána dávka 1g po 6–8 hodinách. U život ohrožu- jících infekcí se podává dávka 1–1,5 g po 6 hodinách, ve velmi vzácných případech lze podat dávku až 12 g denně. U starších pa- cientů s normální renální funkcí není třeba upravovat dávkování (2, 9). U kojenců a dětí je podávána dávka 25–30mg/kg rozdělená do 3–4 dílčích dávek. V případě těžkých infekcí je možné zvýšit den- ní dávku až na 100mg/kg (9). U novorozenců ve věku 0–7 dní a předčasně narozených dětí vážícíchméně než 2000 g se doporučuje dáv- ka 20mg/kg každých 12 hodin. U novorozenců s hmotností vyšší než 2000g nebo starších 7 dní jemožné podat dávku 20mg/kg každých 8 hodin (10). Souhrn všech doporučených dávek cefazolinu u jednotlivých skupin pacientů je uvedeno v Tab. 1. Distribuce Distribuční objem se pohybuje v rozmezí 0,1–0,2 l/kg, s průměrnou vazbou na plazma- tické bílkoviny 80%. Velmi dobře proniká do tkání, prochází placentární barierou a vylučuje se do mateřského mléka (1, 2, 9). Metabolismus Cefazolin je metabolizován z méně než 10% a vylučuje se tedy převážně v nezmě- něném stavu (2). Exkrece Biologický poločas cefazolinu je 1,2–2 ho- diny a 80–90% se v nezměněném stavu vy- loučí močí glomerulární filtrací. Ačkoliv je vy- lučování žlučí nevýznamné, jeho koncentrace ve žluči převyšuje koncentrace v séru (1, 2). Bioanalytické metody stanovení cefazolinu Zpracování biologických vzorků Nejčastějším biologickýmmateriálem, ve kterém se v praxi cefazolin stanovuje, je krevní plazma nebo krevní sérum. Plazma se získává z plné krve, odebrané do zkumavky s anti- koagulanciem (jako je heparin nebo EDTA), zatímco sérum se získá odebráním krve do zkumavky bez antikoagulancia, nejlépe bez separačního gelu z důvodumožného zachyce- ní léčiva a následného stanovení koncentrace léčiva v tomto biologickém materiálu s fa- lešně negativním výsledkem. Dále můžeme cefazolin stanovit v séru, moči, peritoneální tekutině, mozkomíšnímmoku, dialyzátu nebo z bronchů (13). Abychom snížili interferenci matrice a za- bránili případnému problému při měření (poškození kolony, ucpání kapilár přístroje), je nutné vzorek před samotnou analýzou upravit. V praxi se nejčastěji setkáváme s proteinovou precipitací a extrakcí na pevné fázi (SPE) (14). Rychlejší a jednodušší z nich je proteinová precipitace, kdy se k denaturaci proteinů po- užívají organická rozpouštědla, kyseliny nebo vysoce koncentrované solné roztoky. Pro ná- sledné oddělení supernatantu, obsahujícího antibiotikum, od proteinového peletu (sedi- mentu), je využívána centrifugace. Naproti to- mu metoda SPE, využívající extrakční kolony, zvyšuje čistotu vzorku, selektivitu a citlivost metody. Nicméně i tatometoda má své úskalí, je relativně nákladná a zdlouhavá, navíc je zde riziko nechtěného zadržování léčiva na pevné fázi (13, 15). Nejen u metody SPE, ale obecně při pre- analytickém zpracování vzorku musíme brát v úvahumožné ztráty analyzované látky. Z to- ho důvodu se do biologického vzorku také přidává další látka o známé struktuře a kon- centraci, tzv. vnitřní standard (IS). Tato látka by měla mít podobné vlastnosti jako stanovova- né léčivo, aby extrakce u obou stanovovaných látek (léčiva i IS) probíhala přibližně stejně (14). Jako vhodný IS pro stanovení koncent- race cefazolinu vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s UV detekcí (HPLC-UV) lze využít jiné antibiotikum, např. metronidazol (16). Takové antibiotikum však nesmí být pří- tomno v biologickém materiálu ještě před přidáním IS. Pokud probíhá stanovení koncen- trace cefazolinu pomocí detekce hmotnostní spektrometrií (HPLC-MS), je výhodné použít Tab. 1. Souhrn doporučeného dávkování pro cefazolin Doporučené dávkování Doplňující informace Populační průměr 0,5g po 8 h nebo 1 g po12 h − Intramuskulární podání 1g po12 h maximálně do 1g u nekomplikovaných infekcí Senioři × − Děti 25–30mg/kg rozdělená do 3–4 dílčích dávek maximální dávka 100mg/kg Novorozenci 20mg/kg po 12 h hmotnost <2 000g 20mg/kg po 8 h hmotnost >2 000g Těhotenství × − Obezita 2g <260 kg Sepse 1g po 6–8g − Těžká sepse 1–1,5g po 6 h CL Cr >130ml/min Renální insuficience snížení dávky nasycovací dávka 0,5–2 g − 75–50%* CL Cr > 60–40ml/min 50–25%* CL Cr > 40–20ml/min 25–10%* CL Cr > 20–5ml/min 10–5%* CL Cr > 5ml/min Jaterní cirhóza × − Kardiochirurgická profylaxe 2g do 60 min od prvního řezu po 4 h lze dávku opakovat Dětská chirurgická profylaxe 30mg/kg po 4 h − × – není třeba úprava dávky; * – snížení z původní dávky; CL Cr – clearance kreatininu (1, 9, 11, 12)