Klinická farmakologie a farmacie – 1/2021

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2021; 35(1): 40–42 / www.klinickafarmakologie.cz 40 KAZUISTIKA Případ ceftriaxonem indukované pseudolithiázy žlučníku Případ ceftriaxonem indukované pseudolithiázy žlučníku Timea Taschová 1 , Martin Zápalka 2 , Kamila Michálková 3 , Karel Urbánek 1 1 Ústav farmakologie LF UP a FN Olomouc 2 Dětská klinika LF UP a FN Olomouc 3 Radiologická klinika LF UP a FN Olomouc Kazuistika prezentuje případ 13letého chlapce, léčeného pro boreliovou meningitidu ceftriaxonem i.v. v dávce 50 mg/kg. V pátém dnu terapie se u něj objevily bolesti břicha a sonograficky byla prokázána přítomnost konkrementů ve žlučníku. Příznaky odezněly během jednoho dne a ultrazvukový nález byl při léčbě ursodeoxycholovou kyselinou po třech měsících zcela normální. Příčinou byla pseudolithiáza indukovaná ceftriaxonem, způsobená precipitací vysokých koncentrací tohoto antibiotika ve žlučníku s kalciem. Klíčová slova: ceftriaxon, nežádoucí účinky, žlučová pseudolithiáza, pediatrie. A Case of Ceftriaxone‑Induced Biliary Pseudolithiasis The report presents a case of a 13-year-old boy treated for Borrelia meningitis with i.v. ceftriaxone at a dose of 50 mg/kg. On the fifth day of therapy, abdominal pain occurred and the presence of concrements in the gallbladder was proven by ultrasonogra- phy. The symptoms resolved within one day and the subsequent ultrasound findings after 3 months with ursodeoxycholic acid treatment was completely normal. The cause of the symptoms was ceftriaxone-induced pseudolithiasis due to the precipitation of the antibiotic at very high concentrations in the gallbladder with calcium. Key words: ceftriaxone, adverse effects, biliary pseudolithiasis, pediatrics. Úvod Ceftriaxon je parenterálně podávané ce- falosporinové antibiotikum třetí generace se silnýmbaktericidnímantimikrobiálnímúčinkem, zejména vůči gram‑negativnímmikrobům, ale i některým významným gram‑pozitivním pa- togenům. Proto může být využíván i u závaž- ných, život ohrožujících infekcí. Mezi jehohlavní výhody patří velmi dlouhý biologický poločas eliminace (6–9 hodin), který umožňuje dávko- vání jednou denně. Díky dobrému průniku do cerebrospinálníhomoku je jednímz léků volby u bakteriálních meningitid. Z organismu je pri- márně eliminován ledvinami (33–67%), zbytek podanédávky se vnezměněnépodobě vylučuje prostřednictvím žluče. Ve žluči dosahuje něko- likanásobně vyšších koncentrací než v séru (1). U dětí je ceftriaxon používán k léčbě bakteriální meningitidy, boreliózy a sepsí, endokarditid, pneumonií, epiglotitid, kom- plikovaných infekcí kůže, měkkých tkání, kostí a kloubů, které jsou způsobeny bakteriemi citlivými k tomuto antibiotiku (2). Mezi nežádoucí účinky ceftriaxonu patří především gastrointestinální potíže, alergie a lokální reakce vmístě aplikace. Na vzniku gas- trointestinálníchobtíží se zřejmě podílí i vysoká koncentrace látky ve žluči (1). Nejzávažnější, ale naštěstí velmi vzácné, jsouporuchy krvetvorby. Některé nežádoucí účinky bývají způsobeny také lékovými interakcemi ceftriaxonu, které se u jinýchbetalaktamovýchantibiotik nevyskytují. Ceftriaxon se váže přibližně z 90 % na plazmatický albumin, a proto může ovlivňo- vat farmakokinetiku jiných léků s podobně vysokou vazebností. Kompetuje zde s bili- rubinem, proto není vhodné jeho použití u nemocných s ikterem včetně fyziologic- kého novorozeneckého ikteru. Z tohoto důvodu není doporučeno jeho používání u dětí mladších 6 týdnů (2). Závažné lékové interakce někdy způsobuje také jeho reakce s kalciem, která může vést k různým orgáno- vým projevům. Nejzávažnější je jeho preci- pitace s intravenózně podávaným kalciem, která může u novorozenců vést k masivní plicní embolii s fatálními následky. Proto je současné podávání ceftriaxonu s parenterál- ním kalciem přímo kontraindikováno u dětí mladších 28 dnů věku. Dalšími projevy této interakce mohou být precipitace v ledvinách KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: Mgr. Timea Taschová, timea.tasch@upol.cz Ústav farmakologie LF UP a FN Olomouc Hněvotínská 3, 775 15 Olomouc Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2021; 35(1): 40–42 Článek přijat redakcí: 25. 1. 2021 Článek přijat k publikaci: 5. 3. 2021