Klinická farmakologie a farmacie – 1/2021

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2021; 35(1): 6–11 / www.klinickafarmakologie.cz 6 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Poskytování klinickofarmaceutické péče na Klinice infekčních nemocí během první vlny pandemie COVID-19 – zkušenost jednoho pracoviště Poskytování klinickofarmaceutické péče na Klinice infekčních nemocí během první vlny pandemie COVID-19 – zkušenost jednoho pracoviště Martina Maříková 1, 2 , Věra Josková 1 , Petra Halvová 1 , Petra Rozsívalová 1, 2 , Jaroslav Kapla³ 1 Oddělení klinické farmacie, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice Hradec Králové 2 Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové ³Klinika infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové Úvod: Cílem činností klinického farmaceuta, resp. klinickofarmaceutické péče, je jištění účelné a bezpečné farmakoterapie, minimalizace a eliminace rizik spojených s užíváním a/nebo podáváním léčiv pacientovi. Na základě systematického hodno- cení medikací pacientů jsou posuzovány nežádoucí účinky léčiv, lékové interakce, úpravy dávek léčiv pacientů s renální nebo hepatální insuficiencí. Metoda: Tato práce je retrospektivní analýzou poskytování klinickofarmaceutické péče u pacientů hospitalizovaných na Kli- nice infekčních nemocí FN Hradec Králové po rozšíření onemocnění COVID-19 do ČR v období 16. 3. 2020 – 31. 5. 2020. Ve výše uvedeném období bylo na Klinice infekčních nemocí hospitalizováno 93 pacientů, z toho 20 pacientů (21,5 %) bylo COVID-19 pozitivních. Těmto pacientům byla distanční formou poskytována klinickofarmaceutická péče a výstupy evidovány. Dále byla formou webového dotazníku hodnocena akceptace farmakoterapeutických doporučení a názory na práci klinického farmaceuta lékaři, kteří do této doby neměli s podobnou spoluprací zkušenosti. Výsledky: Ve sledovaném období bylo 45 z 93 hospitalizovaných pacientů zařazeno klinickým farmaceutem do středního rizika výskytu lékového problému a 18 pacientů pak do vysokého rizika. Celkově u 48,4 % případů (45 pacientů) byl stanoven plán racionalizace farmakoterapie (35× při příjmu, 10× v průběhu hospitalizace), jehož účinnost byla následně 24× ověřena. Zpětnou vazbu podalo pomocí webového formuláře všech osm lékařů pečujících o pacienty s COVID-19. Všichni považovali spolupráci s klinickým farmaceutem za přínosnou, dvě třetiny věnovaly pozornost zapsaným plánům farmakoterapie pravidelně. Před začátkem spolupráce však měli povědomí o klinickofarmaceutické péči pouze tři lékaři. Závěr: S hospitalizací prvního COVID-19 pozitivního pacienta ve FN HK došlo k rozšíření poskytování klinickofarmaceutické péče i na Kliniku infekčních nemocí. Dle počtu doporučených intervencí i názorů lékařů se tato multidisciplinární spolupráce jeví jako přínosná i v kontextu distanční spolupráce. Je však třeba provést další studie hodnotící praktický dopad poskytování klinickofarmaceutické péče, prokázat jejich využitelnost a více ukotvit klinickou farmacii do standardní zdravotní péče. Klíčová slova: klinickofarmaceutická péče, hodnocení farmakoterapie, výkony klinického farmaceuta, COVID-19. Clinical pharmaceutical care engagement at the Department of Infectious Diseases during the first COVID-19 pandemic wave – single centre experience Introduction: The aim of clinical pharmacist medication review and clinical pharmaceutical care as such is the provision of effec- tive and safe pharmacotherapy, the minimization and elimination of risks associated with the use and administration of drugs to a patient. Based on a systematic evaluation of pharmacotherapy, adverse drug reactions, drug interactions, and dose adjustments of drugs in patients with renal or hepatic insufficiency are assessed. Methods: This is a retrospective analysis of the provision of clinical pharmaceutical care for patients hospitalized at the Department KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: PharmDr. Martina Maříková, martina.marikova@fnhk.cz Oddělení klinické farmacie, Nemocniční lékárna FN Hradec Králové Sokolská 581, Hradec Králové Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2021; 35(1): 6–11 Článek přijat redakcí: 15. 8. 2020 Článek přijat k publikaci: 29. 1. 2021