Klinická farmakologie a farmacie – 1/2021

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2021; 35(1): 6–11 / www.klinickafarmakologie.cz 8 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Poskytování klinickofarmaceutické péče na Klinice infekčních nemocí během první vlny pandemie COVID-19 – zkušenost jednoho pracoviště KF péče, nebo zda by spíše uvítali prezenční formu. Poslední otázka se týkala tématu, zda před zahájením této spolupráce měli pově- domí o specificích KF péče a její dostupnosti ve FN HK. Studie byla schválena Etickou komisí FN HK, získaná data byla následně hodnocena pomocí deskriptivní statistické analýzy. Rizika farmakoterapie byla prospektiv- ně hodnocena klinickým farmaceutem dle Metodiky práce na Oddělení klinické farmacie vydané ČOSKF a dle kritérií daných výkonem klinického farmaceuta a vyhláškou 421/2016 Sb. (3, 7). Hodnocení zahrnuje 1. Komplexní zhodnocení rizikovosti farmakoterapie klinickým farmaceutem Mezi hodnocené rizikové faktory patří: „ polypragmazie – v chronické medikaci pacienta je 8 a více systémově užívaných léčiv, „ léčivo s úzkým terapeutickým oknem (vankomycin, aminoglykosidová antibio- tika, fenytoin, karbamazepin, kyselina valproová, warfarin, nízkomolekulární heparin v terapeutické dávce (LMWH), cy- klosporin, everolimus, tacrolimus, temsi- rolimus, digoxin, teofylin a případně další léčiva, jejichž plazmatické hladiny je třeba sledovat při úpravě dávkování při změně funkcí eliminačních orgánů, při projevu nežádoucího účinku nebo při sledování dopadu lékové interakce), „ léčivo s vysokým interakčním potenciá- lem; léčivo s popsanými/dokumentova- nými lékovými interakcemi popisované v odborné literatuře jako velmi závažné nebo závažné (značené číselně nebo po- mocí písmen – podle použité klasifikace), „ renální insuficience – hodnota glome- rulární filtrace je rovna nebo menší než 30 ml/min, „ laboratorní známky hepatální insuficien- ce – albumin < 20 g/l, alaninaminotrans- feráza (ALT), aspartátaminotransferáza (AST), gamaglutamyltransferáza (GMT), bilirubin nad trojnásobek horní hranice normy, „ další významné změny biochemických a/ nebo hematologických parametrů, „ pacient v intenzivní péči, „ diabetes mellitus (podle MKN: E10-El4) – na terapii perorálními antidiabetiky (PAD) a/nebo inzulinu, „ epilepsie (podle MKN: G40, G41) na terapii antiepileptiky, „ fibrilace síní (I48), „ nádorové onemocnění (podle MKN: C) – kurativní nebo paliativní farmakoterapie, „ pacient s dlouhodobou (déle než 1 týden) léčbou systémovými kortikoidy nebo jiný- mi imunosupresivy, „ pacient s parkinsonským syndromem (podle MKN: G20, G21). 2. Stanovení plánu racionalizace farmakoterapie pacienta klinickým farmaceutem 3. Ověření účinnosti stanoveného plánu racionalizace farmakoterapie pacienta klinickým farmaceutem Pokud je vpacientově farmakoterapii identi- fikovánněkterý z uvedených rizikových faktorů, lzepacientapopečlivé analýzemedikace zařadit do tzv. středního nebo vysokého rizika výsky- tu lékového problému a vykázat tak zdravotní pojišťovně výkon komplexního zhodnocení ri- zikovosti farmakoterapie klinickým farmaceu- tem (05751). Při doporučení intervence v léčeb- ném režimu může klinický farmaceut vykázat tzv. plán racionalizace farmakoterapie (05753). V tomtopřípadě lze posléze ověřit účinnost sta- noveného plánu (05755) jednou až dvakrát dle předem stanovené rizikovosti farmakoterapie. Výsledky Ve sledovaném období bylo na Infekční klinice FN HK hospitalizováno 93 pacientů, 20 z nichCOVIDpozitivních. V souborubylo51mu- žůa 42 žen. Průměrný věkpacientůbyl 55,5 roků, (medián 66; min. 1; max. 89). Průměrný počet léčiv čítal 8,2 (medián 12; min. 0; max. 20). U všech přijatých pacientů byla dle vy- hlášky 421/2016 Sb. komplexně zhodnocena míra rizikovosti vzniku lékového problému. 30 pacientů bylo z hlediska farmakoterapie v nízkém riziku výskytu lékového problému ve vztahu k přítomným nebo potenciálním léko- vým problémům, 45 pacientů bylo zařazeno klinickým farmaceutem do středního a 18 do vysokého rizika výskytu těchto problémů. Ve 45 případech byl vypracován plán racionali- zace farmakoterapie, jehož účinnost byla 24× ověřena, z toho 10× u pacientů se stanoveným středním rizikem výskytu lékového problému a 14× u pacientů se stanoveným vysokým rizi- kem ve vztahu k přítomným nebo potenciál- ním lékovýmproblémům. Rozdělení pacientů dle rizikovosti farmakoterapie včetně množ- ství stanovených plánů terapie a ověření jejich účinnosti, respektive počet výkonů KF péče zdravotním pojišťovnám, shrnuje tabulka 1. Ze 45 vypracovaných plánů racionalizace farmakoterapie bylo 35 navrženo již při pří- jmu do péče klinického farmaceuta, u zbylých 10 pacientů byl plán stanoven až v průběhu hospitalizace. Celkový počet doporučených intervencí byl 86, tedy uněkterýchpacientůbylov rámci plánu racionalizace farmakoterapie navrženo více in- tervencí (viz tabulka 2). U63 pacientů byly shle- dány rizikové faktory, přičemž někteří pacienti Tab. 2. Činnosti klinického farmaceuta (dle vyhlášky č. 421/2016 Sb.) Počet příjmů 93 (100 %) Komplexní zhodnocení míry rizikovosti pacienta (05751) 63 (67,7 %) Stanovení plánu racionalizace farmakoterapie (05753) 45 (48,4 %) Stanovení plánu racionalizace farmakoterapie (05753) při příjmu 35 (37,6 %) Stanovení plánu racionalizace farmakoterapie (05753) během hospitalizace 10 (10,75 %) Ověření účinnosti stanoveného plánu farmakoterapie (05755) 24 (25,8 %) Doporučení – intervence celkem 86 (92,5 %) Tab. 1. Hodnocení farmakoterapie pacientů podle stupně rizikovosti (dle vyhlášky 421/2016 Sb.) Stupeň rizikovosti Počet hospitalizovaných pacientů Počet stanovených plánů Počet ověření plánů Nízké riziko 30 (32,3 %) 1 (2,2 %) 0 Střední riziko 45 (48,4 %) 30 (66,7 %) 10 (41,7 %) Vysoké riziko 18 (19,3 %) 14 (31,1 %) 14 (58,3 %) Celkem 93 (100 %) 45 (100 %) 24 (100 %)