Klinická farmakologie a farmacie – 2/2021

www.klinickafarmakologie.cz / Klin Farmakol Farm 2021; 35(2): 78–87 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 79 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Lékové interakce antiepileptik Část 2 – interakce s léky z jiných indikačních skupin počítat s projevem indukčního efektu u karba- mazepinu, fenytoinu a fenobarbitalu. Inhibiční efekt se uplatňuje u valproátu a felbamátu. Z nových látek je interakční potenciál nejvyšší u lamotriginu, oxcarbazepinu a rufinamidu (4). Lékové interakce nebyly popsány u lacosami- du, pregabalinu, stiripentolu a vigabatrinu (5). Interakcímantiepileptik s hormonální anti- koncepcí bude věnován následující článek (6). U brivaracetamu, který je v klinické praxi od roku 2016 (7), jsme se rozhodli uvést rovněž in- terakce s antiepileptiky, neboť nebyly zahrnuty v první části série o lékových interakcích (8). Brivaracetam Vliv dalších léků na brivaracetam Hladinu brivaracetamu snižuje karbama- zepin, fenytoin, primidon (5). Rifampicin sni- žuje AUC o 45% (5, 9). Vliv brivaracetamu Brivaracetam zvyšuje hladinu karbama- zepin-epoxidu vlivem inhibice epoxid-hyd- rolázy (5). Eslikarbazepin Vliv dalších léků na eslikarbazepin Není popsán (10). Vliv eslikarbazepinu na farmakokinetiku dalších látek Eslikarbazepin snižuje c max digoxinu o 19% a AUC o 8% (5, 10). Výraznější vliv na c max než na AUC svědčí pro interakci na úrovni absorpce (5). Eslikarbazepin snižuje c max metforminu o 13% a AUC o 6%. Eslikarbazepinmůže snížit AUC simvastatinu o 50%, pravděpodobně ovlivněnímCYP3A4. Eslikarbazepin neovlivňu- je R- warfarin , snižuje c max S-warfarinu o 20% a jeho AUC o 21%. Následkem je vzestup INR o 4%. Tento efekt však nemusí být spojen se změnou doby krvácení (5, 10). Etosuximid Vliv dalších léků na etosuximid Izoniazid inhibuje metabolismus eto- suximidu a může zvýšit jeho hladinu o 42%. Rifampicin urychluje metabolismus etosuxi- midu a může snížit jeho hladinu (10). Felbamát Vliv dalších léků na felbamát Není popsán (10). Vliv felbamátu Felbamát inhibuje metabolismus war- farinu , následkem dochází ke vzestupu INR a nutnosti snížení dávky warfarinu (5, 10). Fenobarbital K interakci nedochází Cytarabin Vliv dalších léků na hladinu fenobarbitalu Hladinu fenobarbitalu zvyšuje chloramfe- nikol (7, 10), inhibitory MAO, látky okyselující moč, perorální antidiabetika. Hladinu snižují antacida, cholestyramin (11). Vliv fenobarbitalu Fenobarbital je významný enzymatický induktor (12) a induktor P-glykoproteinu (13). Indukuje enzymy subfamily CYP2B a CYP3A, pravděp. také CYP2C a CYP2E. Enzymatická indukce je výraznější u jaterních enzymů než u extrahepatálních. Enzymatickou indukcí je ovlivněn nejen metabolismus xenobiotik, ale také endogenních látek jako kortisol , testo­ steron , tyroxin , vitamin D 3 (12). Fenobarbital snižuje účinek fenothiazinů, perorálních an- tikoagulancií, pyrazolonových derivátů, sr- dečních glykosidů, doxycyklinu . PB zvyšuje účinek i toxicitu pethidinu, chloralhydrá- tu, cyklofosfamidu, merkaptopurinu (14). Fenobarbital snižuje hladinu delavirdinu, dexametazonu, doxycyklinu, fentanylu, griseofulvinu (na úrovni absorpce), imipra- minu, itrakonazolu, methadonu, mianseri- nu, nortriptylinu, pethidinu , propranololu, takrolimu a warfarinu (10). Tab. 1. Vliv fenobarbitalu na farmakokinetiku léků z jiných indikačních skupin (10) hladina AUC CL t 1/2 9-aminokamptothecin ↓ 67% ↑ 68% albendazol* ↓ 63% ↓ 71% ↓ 39% atenolol ↓ 24% cyklosporin ↓ 95% desipramin ↓ 30% dextropropoxyfen ↑ 20% diazepam N-desmethyldiazepam ↑ ↑ 158% ↓ 62% etoposid ↑ 77% ↓ 18% felodipin ↓ 82% ↓ 94% glufosfamid ↓ 15% ↑ 15% chinidin ↑ 60% ↓ 50% chloramfenikol ↓ 70–95% irinotekan † 7-ethyl-10-hydroxykamptothecin ↓ 75% lidokain ↓ 60% ↑ 196% metotrexát ↑ 55% metronidazol ↓ 33% ↑ 50% nifedipin ↓ 60% nimodipin ↓ 86% paclitaxel ↓ 52% ↑ 101% paracetamol ‡ ↓ 39% ↑ 52% paroxetin ↓ 25% prednisolon ↑ 41% rifampicin ↓ 20–40% teniposid ↓ ↑ 217% tipranavir+ritonavir ↓ 50% teofylin ↓ 30% ↑ 35% verapamil ↓ 70% ↑ 4,3× * pravděpodobně vlivem na CYP3A4 † Irinotekan je prodrug. Metabolizuje se prostřednictvím CYP3A4 na neaktivní APC a karboxylesterázami na aktivní 7-ethyl-10-hydroxykamptothecin, který je dále konjugován na UGT1A1. Předpokládanýmmechanismem je vytěs- nění aktivního metabolitu z vazebných míst na albuminu a indukce UGT1A1. ‡ pravděpodobně vlivem na CYP1A2