Klinická farmakologie a farmacie – 3/2021

www.klinickafarmakologie.cz / Klin Farmakol Farm 2021; 35(3): 49–55 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 51 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Analýza spotřeby antibiotik v České republice a její závěry pro klinickou praxi dominoval svou spotřebou, která byla v roce 2019 1,9867 DDD/TID. Porovnání jednotlivých skupin s β‑laktamy je zobrazeno v grafu 3. Spotřeba ostatních skupin antibiotik pro systémovou aplikaci Během analyzovaného období docházelo k poklesu spotřeby trimethoprimu a kotrimoxa‑ zolu. Na druhou stranu ve skupině aminoglyko‑ sidových ATB se neudály významné změny spo‑ třeb. Jejich spotřeba na začátku analyzovaného období byla 0,0788 DDD/TID a v roce 2019 mír‑ ně vzrostla na 0,0974 DDD/TID. Spotřeba chlo‑ ramfenikolu se v analyzovaném období snížila z 0,0053 DDD/TID v roce 2005 na 0,0011 DDD/TID v roce 2007. Následně došlo k mírnému nárůstu spotřeby chloramfenikolu. Ve skupině glykopep‑ tidů (vankomycin, teikoplanin a dalbavacin) do‑ šlo v průběhu analyzovaného období k nárůstu spotřeby vankomycinu z 0,0086 DDD/TID v roce 2005 na 0,0296 DDD/TID v roce 2019. Spotřeba teikoplaninu v průběhu analyzovaného období klesala a v roce 2019 činila 0,0017 DDD/TID. V gra‑ fu 4 jsou uvedeny spotřeby vybraných ostatních sledovaných skupin. Podíly spotřeb skupin penicilinů V průběhu celého sledovaného období by‑ ly nejpoužívanější skupinou ATB J01 peniciliny. V roce 2019 jejich spotřeba činila 6,0003 DDD/ TID. Graf 5 zobrazuje průběh spotřeb jednotlivých skupin penicilinů během sledovaného období. Mezi J01CR (kombinace penicilinů, včetně inhi‑ bitorů β‑laktamázy) patří ampicilin/sulbaktam, amoxicilin/kyselina klavulanová, tikarcilin/kyselina klavulanová, piperacilin/tazobaktam. Mezi J01CE (peniciliny citlivé k působení β‑laktamáz) patří penamecilin, fenoxymethylpenicilin, benzylpe‑ nicilin, benzathin‑fenoxypenicilin, benzathin­ ‑benzylpenicilin a prokain‑benzylpenicilin. Mezi peniciliny se širokým spektrempoté patří amoxi‑ cilin a ampicilin a mezi peniciliny rezistentní k pů‑ sobení β‑laktamáz oxacilin (16). Vývoj spotřeby jiných β‑laktamových antibiotik Spotřeba cefalosporinů vzrostla z 1,3326 DDD/TID v roce 2005 na 2,4609 DDD/TID v roce 2019. V této skupině došlo k prudkému nárůs‑ tu spotřeby perorální formy cefuroxim‑axetilu z 0,7390 DDD/TID v roce 2005 na 2,0092 DDD/ TID v roce 2019. Nejpoužívanějším parenterálním cefalosporinem byl cefazolin. V roce 2019 byla jeho spotřeba 0,0750 DDD/TID. Z karbapenemů byla nejvyšší spotřeba identifikována u mero‑ penemu, jehož spotřeba v roce 2019 dosáhla až hodnoty 0,0661 DDD/TID. Vývoj spotřeby jiných β‑laktamových ATB pro intravenózní podání je uveden v grafu 6. Spotřeba fluorochinolonů a jejich porovnání se spotřebou nitrofurantoinu Ve skupině fluorochinolonů je viditelný zejména trend prudkého poklesu spotřeby norfloxacinu, který nastal v roce 2013. V roce 2012 byla jeho spotřeba 0,4505 DDD/TID, ale v roce 2013 už jen 0,1904 DDD/TID. Od roku 2017 docházelo k mírnému nárůstu spotřeby levofloxacinu a moxifloxacinu. Porovnání s nit‑ rofurantoinem je uvedeno v grafu 7. Relativní indikátory kvality spotřeb antibiotik Do roku 2019 docházelo v ČR k nárůstu spo‑ třeby ATB se širokým spektrem vůči spotřebě ATB s úzkým spektrem. V roce 2005 byl poměr 2,7. Poté rostl po celou sledovanou periodu až na hodnotu 5,2 v roce 2019. Poměr spotřeby ATB J01CE k celkové spotřebě ATB J01 klesal a v roce 2019 činil 10,01 %. Naopak poměr spo‑ třeby ATB J01CR (kombinace penicilinů, včetně inhibitorů β‑laktamázy) k celkové spotřebě ATB J01 kontinuálně stoupal až na hodnotu 19,98 % Graf 1. Celková spotřeba ATB J01 v ČR v letech 2005–2019 ATB – antibiotikum, ČR – Česká republika, DDD – definovaná denní dávka, J01 – antibiotikum pro systémové podání, TID – tisíc obyvatel za den Graf 2. Hlavní sledované skupiny ATB J01 ATB – antibiotikum, DDD – definovaná denní dávka, J01 – antibiotikum pro systémové podání, TID – tisíc obyva‑ tel za den