Klinická farmakologie a farmacie – 3/2021

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2021; 35(3): 49–55 / www.klinickafarmakologie.cz 52 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Analýza spotřeby antibiotik v České republice a její závěry pro klinickou praxi v roce 2019. Poměr spotřeby cefalosporinů III. generace a IV. generace k celkové spotřebě ATB J01 v analyzovaném období vzrůstal a v roce 2019 dosáhl hodnoty 0,83 %. V grafu 8 je uveden poměr spotřeby vybraných penicilinů k celkové spotřebě ATB J01. Diskuze Spotřeba ATB koreluje s mírou nárůstu rezis‑ tence, proto lze považovat redukci neracionální spotřeby většiny skupin ATB jako jedno z vhod‑ ných opatření prevence vzniku a šíření ATB re‑ zistence (9, 13). Nejvyšší spotřeba ATB byla v ČR zaznamenána v roce 2015 (19,3338 DDD/TID) a poté klesala až do roku 2019 (16,8711 DDD/TID). V evropském měřítku se jedná o mírně pod‑ průměrnou hodnotu, jelikož průměrná spotře‑ ba v Evropě v roce 2019 činila 19,4 DDD/TID. Mezi státy s nejnižší spotřebou ATB J01 patřilo v roce 2019 Nizozemí se spotřebou 9,5 DDD/ TID. Naopak nejvyšší spotřebou dlouhodobě dominovalo Řecko, jehož spotřeba ATB J01 v ro‑ ce 2019 dosáhla hodnoty 34,1 DDD/TID (17). Zároveň patří Řecko mezi státy s vysokým nárůs‑ tem počtu rezistentních bakterií (18). Tento fakt je také zohledněn v práci Cassini et al. 2018 (19), ve které je uvedeno, že odhadnutý počet úmrtí na infekci rezistentních mikrobů v roce 2015 činil ve Švédsku 167, v ČR 486 a v Řecku 1626. Mimo tyto hlavní sledované trendy byla identifikována nejvýznamnější změna spotře‑ by ve skupině fluorochinolonů. Jedná se tedy pravděpodobně o reakci na konsenzy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně týkající se používání fluorochinolonů vydané v roce 2006 a 2019. Tyto konsenzy upozorňo‑ valy na jejich závažné nežádoucí účinky a při‑ pomínaly, že se jedná o skupiny ATB, která by měla být používána pouze jako záložní ATB. Vedle toho v roce 2017 Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučila omezení používání fluorochinolonů kvůli rostoucí rezistenci a čas‑ tějšímu výskytu závažných nežádoucích účin‑ ků (20–23). V roce 2012 byla omezena úhrada pefloxacinu, levofloxacinu a moxifloxacinu. Na spotřebě levofloxacinu a moxifloxacinu se to významně neprojevilo. Mírný pokles pefloxa‑ cinu mohl být způsoben jeho nevýhodnými farmakokinetickými vlastnostmi a vyšší četností výskytu nežádoucích účinků (21). Pokud se dále zaměříme na norfloxacin, prudký pokles jeho spotřeby nastal v roce 2013, kdy došlo k omezení jeho úhrady a možnosti preskripce. Jeho výdej je od té doby vázán na souhlas ATB střediska (24). Naopak nárůst spotřeby nitrofurantoinu v roce 2014 může mít spojitost s omezením používání norfloxacinu. Pokles spotřeb fluorochinolonů by měl korespondovat se změnami jejich indikací. Makrolidy, linkosamidy a streptograminy byly hojně používány z důvodu šíře spekt‑ ra a nízké incidenci nežádoucích účinků. Je ovšem nutné myslet na rizika farmakokinetic‑ kých a farmakodynamických lékových inte‑ rakcí především klarithromycinu, a to zejména u pacientů s polyfarmakoterapií (1). Ovšem v některých zemích se spotřeba této skupiny přibližuje spotřebě penicilinů. Například ve Slovensku dosahovala spotřeba penicilinů 4,8 DDD/TID a spotřeba makrolidů, linkosamidů a streptograminů 4,6 DDD/TID. V klinickém důsledku lze pak konstatovat, že zde lze vi‑ dět korelaci mezi spotřebou ATB a narůstající rezistencí. Slovensko je zemí, kde rezistence Streptococcus pneumoniae k makrolidům v roce 2018 dosáhla 45 %. V ČR byla tato hodnota kolem 10,1 % (15, 18). Ve skupině tetracyklinů došlo v rámci sledo‑ vaného období k poklesu spotřeby. Trend klesající Graf 3. Další nejpoužívanější skupiny ATB J01 v ČR v letech 2005–2019 ATB – antibiotikum, ČR – Česká republika, DDD – definovaná denní dávka, J01 – antibiotikum pro systémové podá‑ ní, TID – tisíc obyvatel za den Graf 4. Spotřeba ostatních skupin ATB J01 ČR v letech 2005–2019 ATB – antibiotikum, ČR – Česká republika, DDD – definovaná denní dávka, J01 – antibiotikum pro systémové podá‑ ní, TID – tisíc obyvatel za den