Klinická farmakologie a farmacie – 3/2021

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2021; 35(3): 49–55 / www.klinickafarmakologie.cz 54 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Analýza spotřeby antibiotik v České republice a její závěry pro klinickou praxi Problematika nahrazování některých β‑lak‑ tamových ATB může být dále více prohloubena i tím, že tato ATB se považují za léčiva, která nejčastěji způsobují lékovou alergii. Přitom aler‑ gologická vyšetření následně prokazují alergii na β‑laktamová ATB pouze u malé části pacientů. Dokonce se předpokládá, že špatně diagnosti‑ kováno je až 9 z 10 pacientů. Je také potřeba mít na paměti riziko zkřížené alergie mezi peniciliny a β‑laktamy, která je nižší než 10 % (2). Tito pa‑ cienti jsou následně zbytečně léčeni ATB druhé volby, která mohou být méně účinná, působit více nežádoucích účinků a obvykle zvyšují ná­ klady na léčbu pro obvykle vyšší cenu. Proto je důležité, aby do budoucnosti zdravotníci u paci‑ enta maximálně dbali na správnou diagnostiku alergie na β‑laktamová ATB (31). Z karbapenemů měl nejvyšší spotřebu meropenem, který s menšími výkyvy od ro‑ ku 2005 výrazně stoupá. Karbapenemy jsou širokospektrá ATB s odolností proti působení většiny β‑laktamáz. Díky těmto vlastnostem by měly být používány jako záložní ATB pro terapii závažných infekcí. Bohužel vzhledem k nárůstu rezistenčních nozokomiálních kmenů v prostře‑ dí nemocniční péče je potřeba tato ATB stále častěji podávat i v méně obvyklých situacích/ indikacích (1, 2). V případě relativních indikátorů kvality spo‑ třeb byl v roce 2019 poměr spotřeby širokospek‑ trých ATB ke spotřebě úzkospektrých ATB 5,2. Tento ukazatel kvality spotřeb v Evropě v roce 2019 činil průměrně 2,8 (15). Bylo by vhodné se zaměřit na nevhodné a nezřídka zbytečné záměny úzkospektrých ATB za širokospektrá ATB, což může v důsledku vést ke zvyšování podílu rezistentních patogenů. V ČR mohl být tento nárůst způsoben zejména nadužíváním makrolidů, cefalosporinů II. generace a amino‑ penicilinů. Poměr spotřeby skupiny ATB J01CE (peniciliny citlivé k působení β‑laktamáz) k cel‑ kové spotřebě ATB J01 dlouhodobě klesá již od roku 2005. Oproti tomu poměr spotřeby sku‑ piny ATB J01CR (kombinace penicilinů, včetně inhibitorů β‑laktamázy) k celkové spotřebě ATB J01 kontinuálně stoupal. Jedná se o nepřiznivý trend, protože například při léčbě nekompliko‑ vaných respiračních infekcí by měly být upřed‑ nostňovány ATB skupiny J01CE (peniciliny citlivé k působení β‑laktamáz) nebo aminopeniciliny bez inhibitorů β‑laktamáz (32). Kupříkladu ve Švédsku byl v roce 2019 poměr skupiny ATB J01CE (peniciliny citlivé k působení β‑laktamáz) k celkové spotřebě ATB J01 26,7 % a v Dánsku 25,2 %. Podíl penicilinů s inhibitory β‑laktamáz ve Švédsku dosahoval 2,2 % a v Norsku pouze 0,2 % (15). Takto velký rozdíl naproti tomu není viditelný ve skupině J01DD+DE (cefalosporiny III. a IV. generace), kdy její poměr k celkové spo‑ třebě ATB J01 v analyzovaném období stoupal v roce 2019 až na hodnotu 0,82 %. Daný růst není pozitivním ukazatelem, ovšem prozatím se jedná o relativně nízkou hodnotu. V Evropě se v roce 2019 však nacházely i země s téměř nulovou hodnotou tohoto poměru. Patřily mezi ně Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko a další (15). 0,7523 0,0774 0,6513 1,4840 0,9578 0,0000 0,2000 0,4000 0,6000 0,8000 1,0000 1,2000 1,4000 1,6000 DDD/TID roky Ofloxacin (J01MA01) Ciprofloxacin (J01MA02) Norfloxacin (J01MA06) Ostatní (Pefloxacin (J01MA03), levofloxacin (J01MA12), moxifloxacin (J01MA14), prulifloxacin (J01MA17)) Nitrofurantoin (J01XE01) Graf 7. Spotřeba fluorochinolonů a její porovnání se spotřebou nitrofurantoinu DDD – definovaná denní dávka, TID – tisíc obyvatel za den Graf 8. Poměr spotřeby J01CE k celkové spotřebě ATB J01 a poměr spotřeby J01CR k celkové spotřebě ATB J01 ATB – antibiotikum, J01 – antibiotikum pro systémové podání, J01CE – peniciliny citlivé k působení β‑laktamáz, J01CR – kombinace penicilinů, včetně inhibitorů β‑laktamáz