www.klinickafarmakologie.cz / Klin Farmakol Farm 2022;36(3):115-117 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 117 KAZUISTIKA Otrava lerkanidipinem u 15leté dívky, která v sebevražednémúmyslu spolykala čtrnáct 10mg tablet obsahujících amlodipin. Post mortem byla v periferní krvi stanovena koncentrace amlodipinu 2,7mg/l (12), která ale mohla být výrazně ovlivněna postmortální redistribucí (13). Při vstupním vyšetření u pacienta dominovaly příznaky stresové reakce – úzkost a tachykardie. Inkompletní blok pravého Tawarova raménka pravděpodobně neměl souvislost s požitím lerkanidipinu. Byl přítomen již na EKG natočeném před 5 lety a přetrvával i v následujících kontrolních EKG. V jedné kazuistice popisující otravu lerkanidipinem měl pacient taktéž blok pravého Tawarova raménka, nicméně chybí zde údaj o tom, zda tento blok vznikl nově, nebo šlo o náhodný nález. V jiném přehledovém článku sledujícím 91 pacientů předávkovaných blokátory vápníkových kanálů, byly popsány poruchy vedení srdečního vzruchu u třetiny pacientů, kteří užili verapamil, a pouze u 3% pacientů, kteří užili nifedipin, což je strukturálně bližší přípravek lerkanidipinu, taktéž ze skupiny dihydropyridinů (9). Léčba pacienta začala obecnou terapií při otravě – podáním tekutin a výplachemžaludku. Doba, během které je doporučováno provést výplach žaludku, se liší dle autorů, u běžných tablet je 30 minut až 6 hodin (10). V tomto případě pacient přichází do hodiny od pozření léků. Maximálních koncentrací lerkanidipinu v plazmě je dle SPC dosaženo za 1,5 až 3 hodiny po podání (5). U zdravých dobrovolníků bylo Tmax dosaženo již mezi 0,75 až 1,5 hodiny (průměr 1,2 ± 0,4 SD). Vstřebaná dávka odpovídala minimálně 44% podané dávky (6). Při otravě blokátory vápníkových kanálů může dojít u intoxikované osoby až k šoku na podkladě vazodilatace, který vyžaduje komplexní přístup. Jako léčba první volby se běžně doporučuje euglykemie vysokými dávkami inzulinu, která zlepšuje kontraktilitumyokardu a měla by být zahájena včas při podezření na dysfunkci myokardu. Infuze katecholaminů jsou doplňkem této léčby. Optimalizace sérové koncentrace vápníku může přinést určitý prospěch pro zlepšení funkce myokardu a cévního tonu po otravě CCB (4). Závěr Stejně jako u jakékoli jiné otravy také při předávkování blokátory kalciových kanálu je zásadní včasná intervence. Platí to i přesto, že pacient v našempřípadě po rychlémvýplachu žaludku a podpoře vyloučení střevního obsahu, dosáhl již toxických sérových hladin. Navzdory této skutečnosti pacient zůstal hemodynamicky stabilní a mohl být z interní JIP po třech dnech přeložen na psychiatrické oddělení. LITERATURA 1. Špác J, Vyskočilová M. Blokátory kalciového kanálu po 50 letech. Klin Farmakol Farm. 2018;32(1):22-26. 2. Zdroj SÚKL www.sukl.cz/rok-2020. 3. Grassi G, Robles NR, Seravalle G, Fici F. Lercanidipine in the Management of Hypertension: An Update. J Pharmacol Pharmacother. 2017;8(4):155-165. 4. Graudins A, Lee HM, Druda D. Calcium channel antagonist and beta-blocker overdose: antidotes and adjunct therapies. Br J Clin Pharmacol. 2016;81(3):453-61. 5. SPC přípravku Kapidin; available from: https://www.sukl. cz/modules/medication/download.php?file=SPC159484. pdf&type=spc&as=kapidin-spc. 6. Barchielli M, Dolfini E, Farina P, Leoni B, Targa G, Vinaccia V, Tajana A. Clinical Pharmacokinetics of Lercanidipine. Journal of Cardiovascular Pharmacology, 1997;29:S1–S15. 7. Nasa P, Singh A, Juneja D, Singh O, Javeri Y. Continuous venovenous hemodiafiltration along with charcoal hemoperfusion for the management of life-threatening lercanidipine and amlodipine overdose. Saudi J Kidney Dis Transpl. 2014;25(6):1255-1258. 8. Hadjipavlou G, Hafeez A, Messer B, Hughes T. Management of lercanidipine overdose with hyperinsulinaemic euglycaemia therapy: case report. Scand J Trauma Resusc Emerg Med. 2011;19(1):8. 9. Ramoska EA, Spiller HA, Myers A. Calcium channel blocker toxicity. Ann Emerg Med. 1990;19(6):649-653. 10. Večeřa R, Ondra P, Jezdinský J, Adamus M. Výplach žaludku při perorální intoxikaci--sporné pohledy na problematiku [Gastric lavage after peroral intoxication--controversial views]. Cas Lek Cesk. 2015;154(4):174-175. 11. Schulz M, Schmoldt A, Andresen-Streichert H, Iwersen- -Bergmann S. Revisited: Therapeutic and toxic blood concentrations of more than 1100 drugs and other xenobiotics. Crit Care. 2020;24(1):195. 12. Cosbey SH, Carson DJ. A fatal case of amlodipine poisoning. J Anal Toxicol. 1997;21(3):221-222. 13. Launiainen T, Ojanperä I. Drug concentrations is post-morten femoral blood compared with therapeutic concentrations in plasma. Drug Test Anal. 2014;6(4):308-316.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=