KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2022;36(4):150-155 / www.klinickafarmakologie.cz 150 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Opětovné nasazení klozapinu https://doi.org/10.36290/far.2022.025 Opětovné nasazení klozapinu Michaela Mayerová1, Libor Ustohal1, 2 1Psychiatrická klinika, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2Ústav farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity, Brno Článek pojednává o opětovném nasazení klozapinu poté, co byl z nějakého důvodu (většinou kvůli nežádoucím účinkům) vysazen. Zvlášť v případě vysazení kvůli závažným až potenciálně život ohrožujícím nežádoucím účinkům je opětovné nasazení klozapinu téma kontroverzní. Kdy je znovunasazení možné a jaký by měl být postup? Snažíme se přinést přehled zásadních informací, které jsou dostupné v literatuře zejména z posledních let nebo v terapeutických doporučeních. Klíčová slova: klozapin, reiniciace, nežádoucí účinky, myokarditida, agranulocytóza, ileus, schizofrenie. Reinitiation of clozapine treatment The article deals with the reinitiation of clozapine treatment after it was discontinued for a reason (mostly because of side effects). Reinitiation is a controversial topic, especially after severe to life-threatening side effects. When is the reiniation possible and how should this be done? We try to provide a summary of relevant information which is available in literature of recent years or in therapeutic guidelines. Key words: clozapine, reinitiation, side effects, myocarditis, agranulocytosis, ileus, schizophrenia. Klozapin – účinnost, indikace, adherence Klozapin je antipsychotikum II. generace, patří do skupiny multireceptorových antagonistů a má v praxi jedinečné a specifické postavení. Podle více metaanalýz (1–6) platí za nejúčinnější antipsychotikum. Účinnost klozapinu u farmakorezistentních pacientů se udává v rozmezí 30–60% (7), podle metaanalýzy z roku 2017 je to asi 40% (8). Pokud se monitorují plazmatické koncentrace a klozapin je v terapii dostatečně dlouho, pak účinnost roste až na 60% i více (9). Klozapin je vyhrazen pro léčbu farmakorezistentních pacientů se schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou nebo pro pacienty s těmito diagnózami, kteří mají riziko recidivujícího sebevražedného chování. Další indikací jsou psychotičtí pacienti s Parkinsonovou chorobou, u kterých standardní léčba selhala. Zároveň tito pacienti musí mít normální počáteční počet leukocytů (≥3,5×109/l) a absolutní počet neutrofilů (≥2,0×109/l). Kontrola bílého krevního obrazu a absolutního počtu neutrofilů má probíhat po dobu prvních 18 týdnů léčby každý týden a dále nejméně jednou za 4 týdny po celou dobu léčby (a ještě 4 týdny po ukončení léčby) (10). V observačních studiích byla u pacientů léčených klozapinem popsána nejdelší (N = 2 247) (11) a procentuálně nejvyšší adherence (N = 7186) (12) ve srovnání s pacienty léčenými jinými antipsychotiky. Početně menší data uvádějí, že navzdory udávaným nežádoucímúčinkům (hypersalivace, močové nežádoucí účinky, zvýšení hmotnosti) pacienti většinou vnímají terapii jako přínosnou (N = 130) (13) nebo že polovina pacientů vnímala zhoršení stavu, pokud klozapin vysadila (N = 80) (14). Vysazení klozapinu Přestože léčba klozapinem přináší výše zmíněné benefity, nelze opomíjet široké spektrummožných nežádoucích účinků, od častých améně závažných (únava, hypersalivace, zácpa) až po vzácnější, zato závažné až život ohrožující (agranulocytóza, myokarditida, ileus). Právě nežádoucí účinky (a nonadherence) jsou podle literatury nejčastějším důvodem k vysazení klozapinu (15–18). V kohortové studii (N = 320) během 15 let přerušilo minimálně jedenkrát léčbu 57%pacientů (ať už z důvodu nonadherence, nebo nežádoucích účinků) (16). V praxi se nevyhneme situacím, kdy si pacient vysadí klozapin sám a bez vědomí lékaře (stejně jako u jiných antipsychotik). Dále se ale pojďme zabývat situacemi, které máme jako lékaři pod kontrolou a kdy o vysazení rozhodujeme společně s pacientem. Okamžité/rychlé vysazení Souhrn údajů o přípravku klozapin uvádí: „Okamžité přerušení léčby přípravkem je povinné, pokud dojde k poklesu počtu leukocytů pod 3,0×109/l nebo neutrofilů pod Michaela Mayerová Psychiatrická klinika, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno michaela.vrz@seznam.cz Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2022;36(4):150-155 Článek přijat redakcí: 30. 8. 2022 Článek přijat k publikaci: 19. 12. 2022
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=