KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm. 2024;38(2):60-66 / www.klinickafarmakologie.cz 66 HLAVNÍ TÉMA Moderní farmakoterapie Parkinsonovy nemoci nění. Zlatým standardem v terapii PN zůstává, i přes své nežádoucí účinky, stále L-DOPA. Farmakologické možnosti ovlivnění non-motorických projevů onemocnění jsou stále poměrně omezené. Významného rozvoje a pokroku bylo dosaženo v možnostech léčby pokročilého stadia PN. Obecně neexistuje žádný standardní terapeutický režim pro PN, léčba každého pacienta je individuální, s ohledem na fázi onemocnění, závažnost příznaků, vedlejší účinky a osobní priority. V současné době není k dispozici žádná terapie schopna zastavit, zpomalit nebo modifikovat průběh onemocnění. Ve fázi výzkumu je řada terapeutických strategií s cílem ovlivnit nejrůznější buněčné mechanismy zapojené v alfa-synukleinové patologii, která je považovaná za hnací sílu neurodegenerace. Tyto léky představují naději, že v krátkodobé až střednědobé budoucnosti bude vyvinuto terapeutické agens s potenciálem modifikovat průběh onemocnění. LITERATURA 1. Balestrino R, et al. Parkinson disease. Eur J Neurol 2020; 27(1):27-42. 2. Spillantini MG, et al. α-Synuclein in Lewy Bodies. Nature 1997;388:839-840. 3. Calabresi P, et al. Alpha-synuclein in Parkinson´s disease and other synucleinopathies: from overt neurodegeneration back to early synaptic dysfunction. Cell Death Dis 2023;14:176. 4. Pardo-Moreno T, et al. Current Treatments and New Tentative Therapies for Parkinson’s Disease. Pharmaceutics 2023; 15(3):770. 5. Hornykiewicz O. L-DOPA: from a biologically inactive amino acid to a successful therapeutic agent. Amino Acids 2002; 23:65-70. 6. Obeso JA, et al. The origin of motor fluctuation in Parkinson´s disease: importance of dopaminergic innervation and basal ganglia circuits. Neurology 2004;62:17-30. 7. Kaňovský P, et al. Farmakoterpie pokročilé Parkinsonovy nemoci ve světle doporučených postupů. Neurol Praxi 2010;11(4):244-249. 8. Seppi K, et al. Update on treatments for nonmotor symptoms of Parkinson’s disease-an evidence-based medicine review: Treatment of the Nonmotor Symptoms in PD. Mov Disord 2019;34(2):180-198. 9. Prokeš M, et al. Antiparkinsonika, psychické poruchy u pacientů s Parkinsonovou nemocí a lékové interakce. Klin Farmakol Farm 2018;32(2):13-19. 10. Slíva J. Lékové interakce antiepileptik a antiparkinsonik. Neurol Praxi 2010;11(2). 11. Aboukarr A, et al. Interaction between Monoamine Oxidase B Inhibitors and Selective Serotonin Reuptake Inhibitors. Can J Hosp Pharm. 2018;71(3):196-207. 12. Freijzer PL, Brenminkmeijer JH. Hallucinations caused by paroxetine taken together with a levodopa-carbidopa preparation. Ned Tijdschr Geneeskd 2002;146(12):574-575. 13. Norman C, Hesslinger B, Frauenknecht S, et al. Psychosis during chronic levodopa therapy triggered by the new antidepressive drug mirtazapine. Pharmacopsychiatry 1997; 30:263-265. 14. Edwards M. Adverse interaction of levodopa with tricyclic antidepressants. Practitioner 1982;226:1447-1449. 15. Marsh L. Depression in Parkinson´s disease: current knowledge. Curr Neurol Neurosci Rep 2013;13(12):409. doi: 10.1007/s11910-013-0409-5. 16. Lees AJ, et al. Tiapride in levodopa-induced involuntary movements J Neurol Neurosurg Psychiatry 1979;42:380-383. 17. Dafsari HS, et al. Subthalamic stimulation, apomorphine, and levodopa infusion in Parkinson’s disease. Mov Disord 2019;34:353-365. 18. Kanovsky P, et al. Levodopa-induced dyskinesias and continuous subcutaneous infusions of apomorphine: results of a two- -year, prospective follow-up. Mov Disord 2002;17:188-1891. 19. Katzenschlager R, et al. Apomorphine subcutaneous infusion in patients with Parkinson‘s disease with persistent motor fluctuations (TOLEDO): a multicentre, double-blind, randomised, placebo-controlled trial. Lancet Neurol 2018; 17(9):749-759. 20. Katzenschlager R, et al. Long-term safety and efficacy of apomorphine infusion in Parkinson’s disease patients with persistent motor fluctuations: Results of the open-label phase of the TOLEDO study. Parkinsonism Relat Disord 2021;83:79-85. 21. Henriksen T, et al. Practical use of apomorphine infusion in Parkinson’s disease: lessons from the TOLEDO study and clinical experience. J Neural Transm 2023;130: 1475-1484. 22. Menšíková K, et al. Současný stav farmakoterapie extrapyramidových onemocnění. Neurol Praxi 2021;22(3):183-193. 23. Menšíková K, et al. The long-term effect of continuous subcutaneous apomorphine infusions on camptocormia in Parkinson’s disease. Parkinsonism Relat Disord 2020;75:14-16. 24. Poltawski L, et al. Ultrasound treatment of cutaneous side-effects of infused apomorphine: a randomized controlled pilot study. Mov Disord 2009;24:115-118. 25. Antonini A, et al. Levodopa-carbidopa intestinal gel in advanced Parkinson’s: Final results of the GLORIA registry. Parkinsonism Relat Disord 2017;45:13-20. 26. Poewe W, et al. Levodopa-carbidopa intestinal gel in a subgroup of patients with dyskinesia at baseline from the GLORIA Registry. Neurodegener Dis Manag 2019;9:39-46. 27. Wirdefeldt K, et al. Levodopa-carbidopa intestinal gel in patients with Parkinson’s disease: a systematic review. CNS Drugs 2016;30:381-404. 28. Blaise AS, et al. Safety and effectiveness of levodopa-carbidopa intestinal gel for advanced Parkinson’s disease: A large single-center study. Rev Neurol (Paris) 2020;176:268-276. 29. Amande K, et al. Polyneuropathy monitoring in Parkinson’s disease patients treated with levodopa/carbidopa intestinal gel. Brain Behav 2021;11:e2408. 30. Rosebraugh M, et al. Foslevodopa/Foscarbidopa: A New Subcutaneous Treatment for Parkinson’s Disease. Ann Neurol. 2021;90(1):52-61. 31. Rosebraugh M, et al. Foslevodopa/foscarbidopa is well tolerated and maintains stable levodopa and carbidopa exposure following subcutaneous infusion. J Parkinsons Dis 2021;11(4):16951702.b. 32. Rosebraugh M, et al. Foslevodopa/foscarbidopa subcutaneous infusion maintains equivalent levodopa exposure to levodopa -arbidopa intestinal gel delivered to the jejunum. Parkinsonism Relat Disord 2022;97:68-72. 33. Baláž M, et al. Subkutánní forma levodopy – nová intervenční terapie Parkinsonovy nemoci. Neurol. Praxi 2023; 24(3):223-226. 34. Krack P, et al. Deep Brain Stimulation in Movement Disorders: From Experimental Surgery to Evidence-Based Therapy. Mov Disord 2019;34:1795-1810. 35. Baláž M. Hluboká mozková stimulace u Parkinsonovy nemoci. Neurol Praxi 2013;14:229-231. 36. Schüpbach WM, et al. EARLYSTIM Study Group. Neurostimulation for Parkinson’s disease with early motor complications. N Engl J Med 2013;368:610-622. 37. Krahulík D, et al. O-Arm Navigated Frameless and Fiducial- -Less Deep Brain Stimulation. Brain Sci 2020;10:683. 38. Habets JGV, Heijmans M, Kuijf ML, et al. An update on adaptive deep brain stimulation in Parkinson’s disease. Mov Disord 2018;33:1834-184. 39. McFarthing K, et al. Parkinson’s Disease Drug Therapies in the Clinical Trial Pipeline. J Parkinsons Dis 2020;10:757-774. 40. Hung AY, et al. Approaches to Disease Modification for Parkinson’s Disease: Clinical Trials and Lessons Learned. Neurotherapeutics 2020;17:1393-1405. 41. Vijiaratnam N, et al. Progress towards therapies for disease modification in Parkinson´s disease. Lancet Neurol 2021; 20(7):559-571. 42. Šonka K. Porucha chování v REM spánku. Neurol. pro praxi. 2008;9(5):297-299.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=