www.klinickafarmakologie.cz / Klin Farmakol Farm. 2024;38(2):83-87 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 87 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Farmaky navozený psychotický syndrom nění záchvatovitého prahu, ale také rizikovým interakcím. Antiepileptika fenytoin nebo karbamazepin, mohou indukcí CYP3A4 urychlovat metabolismus antipsychotik. Velmi je ovlivněn např. kvetiapin, klinicky významná farmakokinetická interakce s léky indukujícími enzymy vede k nedetekovatelným hladinám antipsychotika, i při dávkách až 700 mg denně. Podle Agrawala et al. lze považovat za lék první volby risperidon, má dobrý bezpečnostní profil, nízké riziko záchvatů a interakcí (25). Klozapin je spojen s nejvyšším rizikem vzniku záchvatů mezi antipsychotiky, risperidon a kvetiapin mají riziko vzniku záchvatů nízké. Cytostatika U onkologicky nemocných se na rozvoji psychotických stavů podílejí i další faktory, kromě chemoterapie také vliv kortikoidů a radioterapie (rozvoj psychických komplikací po 3–12 měsících). Projevy CNS postižení jsou variabilní, od lehkých kognitivních deficitů po encefalopatii s demencí. Mezi nejčastější chemoterapeutika, která mohou způsobit toxicitu CNS, projevující se různě závažnou encefalopatií, patří metotrexát, vinkristin, ifosfamid, cyklosporin, fludarabin, cytarabin, 5-fluorouracil 5-FU), cisplatina a interferony (α > β) (26). Rozvoj psychotických projevů je častý u asparaginázy. Asparagináza štěpí asparagin, který funguje také jako neurotransmiter a jeho deplece je také proto spojena s rozvojem neuropsychiatrických příznaků, depresemi a halucinacemi (27). Cytostatiky navozený psychotický syndrom obvykle samovolně a spontánně odezní. Specifickou terapií je použití methylenové modři u ifosfamidem indukované encefalopatie, kyselina folinová u methotrexátu a 5-FU mohou minimalizovat neurotoxicitu těchto cytostatik (26). Rizikové faktory: věkové extrémy, dávka a režim chemoterapie, předchozí kraniální radioterapie, renální/jaterní dysfunkce. Imunomodulační léčiva Léčba interferony (IFN) bývá často provázena psychickými problémy. Nejčastější jsou projevy deprese, ale může se vyskytnout také sebevražedné chování, manické příznaky, úzkost, psychóza a delirium. U psychózy indukované pegylovaným IFN-α v kombinaci s ribavirinem (léčba hepatitidy C) lze zvolit bezinterferonové režimy terapie hepatitidy C. V případě potřeby je vhodným antipsychotikem paliperidon, který není významně metabolizován v játrech (28). U interferonu-β (např. léčba roztroušené sklerózy, RS) jsou popsány jsou kazuistiky s IFN-navozenou psychózou. Léčba u RS je založena na podávání atypických antipsychotik s nízkým extrapyramidovým potenciálem, např. olanzapin, kvetiapin. Rizikové faktory: anamnéza psychiatrického onemocnění, současná léčba kortikoidy. Závěrem Polékové psychotické syndromy jsou závažným stavem, který může komplikovat léčbu základního onemocnění. Nejčastějšími léky s rizikem rozvoje psychotických projevů jsou steroidy, antiparkinsonika, analgetika, anxiolytika a hypnotika, cytostatika a antimikrobiální látky. Ve většině případů jde o reverzibilní stav, ale vyžaduje pozornost. Terapií je vysazení rizikového léku a podávání méně rizikové alternativy. Pokud je daná léčba nezbytná, podáváme antipsychotika s ohledem možné farmakokinetické a farmakodynamické interakce. LITERATURA 1. Sirois F, Steroid psychosis: a review. Gen Hosp Psychiatry. 2003;25(1):27-33. 2. Niebrzydowska A, Grabowski J. Medication-induced Psychotic Disorder. A Review of Selected Drugs Side Effects. Psychiatr Danub. 2022;34(1):11-18. 3. Warrington TP and Bostwick JM, Psychiatric adverse effects of corticosteroids. Mayo Clin Proc. 2006;81(10):1361-1367. 4. Avila-Funes JA, et al. Association between high serum estradiol levels and delirium among hospitalized elderly women. Rev Invest Clin. 2015; 67(1):20-24. 5. Trenton AJ, Currier GW. Behavioural manifestations of anabolic steroid use. CNS Drugs. 2005;19(7):571-595. 6. Beaulieu-Boire I, Lang AE. Behavioral effects of levodopa. Mov Disord. 2015;30(1):90-102. 7. Parkinson study group, Low-dose clozapine for the treatment of drug-induced psychosis in Parkinson‘s disease. N Engl J Med. 1999;340(10):757-763. 8. Taddei RN, et al. Management of Psychosis in Parkinson‘s Disease: Emphasizing Clinical Subtypes and Pathophysiological Mechanisms of the Condition. Parkinsons Dis. 2017; 2017:3256542. 9. Usui C, et al. Improvements in both psychosis and motor signs in Parkinson‘s disease, and changes in regional cerebral blood flow after electroconvulsive therapy. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry. 2011;35(7):1704-1708. 10. Lombardo M, et al. Treatment of Acute Delirium in a Patient with Parkinson‘s Disease by Transfer to the Intensive Care Unit and Administration of Dexmedetomidine, in J Mov Disord. 2020;159-162. 11. Callegari E, et al. A comprehensive non-clinical evaluation of the CNS penetration potential of antimuscarinic agents for the treatment of overactive bladder. Br J Clin Pharmacol. 2011;72(2):235-246. 12. Preda A, et al. Antidepressant-associated mania and psychosis resulting in psychiatric admissions. J Clin Psychiatry. 2001;62(1):30-33. 13. Fortunati F, et al. Plasma catecholamine metabolites in antidepressant-exacerbated mania and psychosis. J Affect Disord. 2002;68(2-3):331-334. 14. Sivanesan E, Gitlin MC, Candiotti KA. Opioid-induced Hallucinations: A Review of the Literature, Pathophysiology, Diagnosis, and Treatment. Anesth Analg. 2016;123(4):836-843. 15. Hoppmann RA, Peden JG, Ober SK. Central Nervous System Side Effects of Nonsteroidal Anti-inflammatory Drugs: Aseptic Meningitis, Psychosis, and Cognitive Dysfunction. Archives of Internal Medicine. 1991;151(7):1309-1313. 16. Risser A, et al. NSAID prescribing precautions. Am Fam Physician. 2009;80(12):1371-1378. 17. Bangert MK, Hasbun R. Neurological and Psychiatric Adverse Effects of Antimicrobials. CNS Drugs. 2019;33(8):727-753. 18. Bhattacharyya S, et al. Antibiotic-associated encephalopathy. Neurology. 2016; 86(10):963-971. 19. Teng C, Frei CR. Delirium Associations with Antibiotics: A Pharmacovigilance Study of the FDA Adverse Event Reporting System (FAERS). Drugs Real World Outcomes. 2022; 9(1):23-29. 20. Tomé AM, Filipe A. Quinolones: review of psychiatric and neurological adverse reactions. Drug Saf. 2011;34(6):465-488. 21. Graham JH, Maher JR, Robinson SE. The effect of cocaine and other local anesthetics on central dopaminergic neurotransmission. J Pharmacol Exp Ther. 1995;274(2):707-717. 22. Prasad R, Garg R, Verma SK, Isoniazid- and ethambutol-induced psychosis, in Ann Thorac Med. 2008;149-151. 23. Pascual A, et al. Voriconazole therapeutic drug monitoring in patients with invasive mycoses improves efficacy and safety outcomes. Clin Infect Dis. 2008;46(2):201-211. 24. Wotton CJ, Goldacre MJ. Coexistence of schizophrenia and epilepsy: record-linkage studies. Epilepsia. 2012; 53(4):e71-74. 25. Agrawal N, Mula M. Treatment of psychoses in patients with epilepsy: an update. Ther Adv Psychopharmacol. 2019; 9:2045125319862968. 26. Sioka C, Kyritsis APOD. Central and peripheral nervous system toxicity of common chemotherapeutic agents. Cancer Chemother Pharmacol. 2009;63(5):761-767. 27. Scatchard K, Ming Lee S. 16 – Neurotoxicity of Chemotherapy, in Blue Books of Neurology, Rees J and Wen PY, Editors. 2010;352-371. 28. Carrillo de Albornoz Calahorro CM, et al. Successful treatment of psychosis induced by interferon alpha and ribavirin with paliperidone: first case reported. Gen Psychiatr. 2019;32(4):e100075.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=