www.klinickafarmakologie.cz / Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):34-43 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 35 HLAVNÍ TÉMA Lékové interakce DOAC a protizáchvatových léků v ČR a pro zajímavost jsou znázorněna i data pro Estonsko, které též patří do zemí CEE (střední a východní Evropy). Strukturu spotřeb DOAC ve vybraných zemích Evropy zobrazuje graf 2. Z údajů vyplývá, že léky skupiny DOAC je již léčen značný počet pacientů, což mimo jiné umožnilo uskutečnit několik nových studií na téma lékové interakce s DOAC. Tento článek se snaží přinést předepisujícím lékařům současné znalosti o interakcích DOAC s protizáchvatovými léky, neboť současné předepisování obou skupin léků je relativně časté. Protizáchvatové léky jsou různorodou skupinou léků, kterou dělíme na tři podskupiny, podle Zárubová, Komárek (2018) (2): 1. generace: barbituráty a jejich deriváty (fenobarbital, primodon), hydantoiny (fenytoin) a sukcinimidy (ethosuximid), 2. generace: deriváty karboxamidu (karbamazepin, eslikarbazepin), kyselina valproová, benzodiazepinové deriváty, sulthiam, 3. generace (neuromodulační léčiva): brivaracetam, eslikarbazepin, gabapentin, lakosamid, lamotrigin, levetiracetam, perampanel, pregabalin, rufinamid, stiripentol, vigabatrin a další. Graf 3 znázorňuje spotřeby jednotlivých protizáchvatových léků v ČR (data SÚKL), které v roce 2023 vykazovaly spotřeby vyšší než 0,1 DDD/1 000 obyv./den. Nižší (avšak nikoli nulové) spotřeby vykazovaly vigabatrin, cenobamat, sultiam, ethosuximid, rufinamid, stiripentol, kanabididol a fenfluramin. Mechanismy lékových interakcí DOAC s protizáchvatovými léky a frekvence takových příhod Při interakcích DOAC zpravidla bývají DOAC „obětí“ působení vlivu jiných léků – perpetrátorů, kteří při farmakokinetických interakcích buď inhibují efluxní transport a/nebo metabolismus DOAC a zvyšují tak jejich plazmatické koncentrace a účinek, nebo naopak působí indukci transportu a metabolismu DOAC a jejich účinek snižují. Vyšší účinek s sebou nesou i farmakodynamické interakce, kdy dochází ke zvýšení rizika krvácivých komplikací DOAC prostřednictvím adice nebo potenciace jejich účinku jinými léky, které vykazují antikoagulační nebo antiagregační působení: antiagregancia, NSA, antidepresiva SSRI/NSRI a zřejmě tak působí i kyselina valproová (viz níže). Zásadní pro farmakodynamické lékové interakce DOAC je, že všechna jsou klinicky významnými substráty P-glykoproteinu. V případě dabigatranu je to pouze dabigatran-etexilát, který je obsahem perorální lékové formy přípravku, nikoli samotný dabigatran, který z dabigatran-etexilátu vzniká již ve stěně střeva. Apixaban a rivaroxaban jsou navíc substráty CYP3A4, což může mít vliv na vznik interakce. Tabulka 1 obsahuje seznam protizáchvatových léků, které Graf 1. Nárůst spotřeb DOAC a pokles spotřeb warfarinu v ČR a v Estonsku (Es). VKA: antagonisté vitaminu K (zejména warfarin) 0 5 10 15 20 25 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Spotřeby DDD/1 000 obyv./den ČR VKA ČR DOAC Es VKA Es DOAC ČR DOAC Es DOAC ČR VKA Es VKA Graf 2. Struktura spotřeb DOAC v ČR a ve vybraných zemích Evropy v roce 2022 1 7 4 6 6 3 4 2 3 2 11 10 11 10 6 11 6 11 15 28 0 0 1 2 1 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 Estonsko ČR Dánsko Finsko Švédsko Spotřeby DOAC v DDD/1000 obyv./den VKA Dabigatran Rivaroxaban Apixaban Edoxaban Graf 3. Struktura spotřeb DOAC v ČR a v roce 2013 a 2023 (SÚKL) 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 Spotřeby SSS/1 000 obyv./den 2013 2023 Pregabalin Levetiracetam Gabapentin Kyselina valproová Lamotrigin Klonazepam Karbamazepin Brivaracetam Lacosamid Fenobarbital Topiramat Zonisamid Fenytoin Perampanel Primidon Eslikarbazepin
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=