KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):155-159 / www.klinickafarmakologie.cz 156 HLAVNÍ TÉMA Betablokátory v léčbě poruch srdečního rytmu Kardioselektivní BB Tato skupina selektivně blokuje β1AR, které se nachází převážně v srdci, a snižují tak srdeční frekvenci a kontraktilitu. Účinky na β2AR v plicích jsou minimální. Díky této selektivitě jsou bezpečnější pro pacienty s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí. Řadíme sem např. landiolol, esmolol a bisoprolol s vysokou selektivitou nebo metoprolol a atenolol s menší selektivitou. BB s vazodilatačními účinky Tyto BB, kromě výše popsaného účinku na βAR, vedou také k vazodilataci, a to buď antagonistickým působením na α1AR (carvedilol, labetalol), nebo prostřednictvím uvolňování oxidu dusnatého (nebivolol). Jejich přínosem je snížení periferní cévní rezistence. BB s vnitřní sympatomimentickou aktivitou (ISA) Preparáty s ISA, na rozdíl od BB bez této aktivity, zmírňují klidovou bradykardii, která je právě jedním z možných nežádoucích účinků BB. Toto je způsobeno jejich mírným stimulačním účinkem na βAR, který pomáhá udržovat základní srdeční frekvenci ve fyziologickém rozmezí. ISA ale mírně omezuje i žádoucí účinky BB. Do této skupiny patří např. acebutolol (2, 3). Molekulární podstata beta adrenergní blokády V srdci jsou lokalizovány převážně receptory β1 (80 %) a β2 (20 %). Receptory β3 hrají menší roli. Aktivace sympatiku prostřednictvím adrenalinu na β1AR spouští signalizaci cestou Gs protein-regulované adenylylcyklázy, která zvyšuje produkci cyklického adenosin monofosfátu (cAMP) a aktivitu proteinkinázy A (PKA). Tá nasledně fosforyluje následující klíčové cíle (Obr. 1): vápníkové kanály L-typu: zvyšují influx vápníku (Ca2+), což zvyšuje kontraktilitu, ale prodlužuje trvání akčního potenciálu, ryanodinové receptory: zprostředkují uvolňování Ca2+ ze sarkoplazmatického retikula do cytosolu, fosfolamban D: ve fosforylovaném stavu urychluje zpětné vychytávání Ca2+ do sarkoplazmatického retikula, což napomáhá relaxaci, Na+ kanály: zvyšují pozdní složku sodíkového proudu (INa), myofilamentární proteiny. β2AR se spojují s Gs a za určitých podmínek i s Gi (inhibičními) proteiny, které inhibují adenylátcyklázu, čímž inhibují produkci cAMP a PKA, a tím tlumí nadměrnou sympatickou stimulaci. β3AR: často aktivují Gi dráhy a mohou působit proti účinkům β1 a β2AR. Působením BB na βAR dochází ke snížení nadměrné stimulace sympatiku, a tím ke snížení srdeční frekvence, kontraktility myokardu a zpomalení vedení atrioventrikulárním (AV) uzlem. Tyto mechanismy společně snižují excitabilitu srdce a náchylnost k arytmiím. Na molekulární úrovni blokáda βAR omezuje aktivaci PKA, což snižuje fosforylaci iontových kanálů a potlačuje přítok Ca2+ přes vápníkové kanály L-typu. Nedochází tedy k nadměrnému zatížení sarkoplazmatického retikula tímto kationtem. V důsledku toho se významně snižuje riziko vzniku následných depolarizací, časných i pozdních, a omezují se tak potenciální spouštěče arytmie. BB dále pomáhají stabilizovat dobu trvání akčního potenciálu vyrovnáváním iontových proudů tekoucích dovnitř a ven z buňky. Konkrétně cAMP/PKA ovlivňuje několik iontových proudů v uzlových buňkách, což snižuje elektrickou heterogenitu a disperzi repolarizace, dva klíčové faktory přispívající k reentry arytmiím. U patologických stavů s výraznou elektrickou remodelací (jako je srdeční selhání nebo infarkt myokardu) zabraňují BB snížené regulaci draslíkových proudů a maladaptivnímu prodloužení akčního potenciálu, což opět chrání před arytmickými příhodami (4, 5). Mechanismus účinku BB u jednotlivých typů arytmií Supraventrikulární arytmie Supraventrikulární arytmie (SVT) jsou skupinou dysrytmií, které vznikají v síních nebo AV uzlu. Podkladem může být reentry okruh, zvýšená automacie či spouštěná aktivita. Mezi nejčastější SVT patří fibrilace síní (AF) a flutter síní, atrioventrikulární nodální reentry tachykardie (AVNRT) a atrioventrikulární reentry tachykardie (AVRT) (6). V souhrnu BB ovlivňují SVT tím, že: zpomalují diastolickou depolarizaci (snižují automacii), A – adrenalin, NA – noradrenalin, βAR – beta adrenergní receptor, SERCA – sarkoplazmatická Ca2+ – ATPáza, P – fosfát, PKA – proteinkináza A, cAMP – cyklický adenozinmonofosfát Obr. 1. Molekulární podstata stimulace beta adrenergních receptorů katecholaminy
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=