KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):134-138 / www.klinickafarmakologie.cz 134 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Volně dostupné přípravky, SARMs a doplňky stravy jako skrytá příčina mužského hypogonadismu a subfertility: klinický přehled a praktický management Volně dostupné přípravky, SARMs a doplňky stravy jako skrytá příčina mužského hypogonadismu a subfertility: klinický přehled a praktický management Marek Broul1–3, Aneta Hujová3, Kateřina Langmaierová4 1Sexuologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 2Urologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Litoměřice, o. z. 3Fakulta zdravotnických studií, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 4Oddělení klinické farmacie, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Cíl: Shrnout klinicky relevantní expozice volně dostupným přípravkům (OTC) a doplňkům stravy, které mohou vést k sekundárnímu hypogonadismu a poruše fertility u mužů, a nabídnout praktický diagnosticko-terapeutický postup pro českou praxi. Metody: Narativní přehled s cílenou rešerší databází MEDLINE/PubMed, Embase a Cochrane Library (2000–2025). Použitá klíčová slova zahrnovala zejména: selective androgen receptor modulator, SARM, ostarine, enobosarm, LGD-4033/ligandrol, testosterone booster, post-cycle therapy, clomiphene, tamoxifen, aromatase inhibitor, ketoconazole, ibuprofen, hypogonadism, spermatogenesis. Dále byly zahrnuty regulatorní zdroje (FDA, WADA) a české zdroje k dozoru nad doplňky stravy a nutrivigilanci. Výsledky: Nejvyšší riziko suprese osy hypothalamus–hypofýza–gonády (HPG) nesou selektivní modulátory androgenního receptoru (SARMs), které jsou nelegálně nabízeny jako „výzkumné chemikálie“ či v šedé zóně doplňků stravy. Krátké randomizované studie prokázaly pokles celkového testosteronu při podávání vybraných SARMs. U mužů vyšetřovaných pro hypogonadismus může být expozice androgenním látkám podhodnocena. U „testosteronových boosterů“ je benefit obvykle malý nebo nulový, přičemž některé složky mohou při vyšších dávkách testosteron snižovat a komerční přípravky mohou obsahovat nedeklarované léčivé látky. Perorální ketokonazol je v EU omezen pro hepatotoxicitu a v ČR není rutinně dostupný; topické formy mají minimální systémovou absorpci. U vysokodávkovaného ibuprofenu byl popsán laboratorní fenotyp „kompenzovaného hypogonadismu“. Závěr: Volně dostupné přípravky představují podceňovanou, avšak často reverzibilní příčinu mužského hypogonadismu a subfertility. Standardizovaná anamnéza expozic, časná laboratorní diagnostika a fertilitu šetřící management mohou urychlit obnovu osy HPG a spermatogeneze. Klíčová slova: hypogonadismus, mužská infertilita, SARMs, doplňky stravy, post-cycle therapy, ketokonazol, ibuprofen, diagnostika, management. Over-the-counter products, SARMs and dietary supplements as hidden causes of male hypogonadism and subfertility: a clinical overview and practical management Objective: To summarize clinically relevant exposures to over-the-counter (OTC) products and dietary supplements that may cause secondary hypogonadism and DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: Not applicable (narrative review; no primary patient data were collected). Conflict of interest and financial disclosures: None. Funding/Support: None. Cit. zkr: Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):134-138 https://doi.org/10.36290/far.2026.004 Článek přijat redakcí: 22. 12. 2025 Článek přijat k tisku: 26. 1. 2026 MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM marek.broul@ujep.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=