www.klinickafarmakologie.cz / Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):148-152 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 149 HLAVNÍ TÉMA Léčba obezity pomocí inkretinů dokrinními buňkami epitelu tenkého střeva vlivem živin z přijaté stravy a stimulují pankreatickou sekreci inzulinu. V praxi se nejdéle využívají analoga GLP‑1. Tato se váží na receptor pro GLP‑1, aktivují ho a mají s přirozeným GLP‑1 stejný účinek. Všechna analoga GLP‑1 mají společný mechanismus účinku snižující glykemii, který zahrnuje: na glykemii závislé zvýšení sekrece inzulinu, potlačení sekrece glukagonu, zpomalení vyprazdňování žaludku a snížení postprandiální glykemie, dále snížení chuti k jídlu a snížení kalorického příjmu a tělesné hmotnosti (1). Při hypoglykemii snižují sekreci inzulinu a neovlivňují sekreci glukagonu. Ve studii FLOW (se semaglutidem) byla prokázána také renoprotektivita. Účinky aktivace GLP-1 a také GIP jsou shrnuty na Obr. 1. Liraglutid je prvním GLP-1 analogem schváleným v České republice k léčbě obezity. Patří do skupiny GLP-1 analog, které se vážou na receptor GLP-1, aktivují ho a mají stejný účinek jako přirozený GLP-1. Liraglutid vykazuje 97% homologii s lidským GLP-1 (2). Pomalu se vstřebává z podkoží, je rezistentní k účinkům DPP-4, má dlouhý biologický poločas (T1/2 = 13 h). Podává se jednou denně v subkutánní injekci (2). Liraglutid byl původně vyvinut pro léčbu diabetes mellitus (DM) 2. typu (přípravek Victoza®), až následně byl pod jiným názvem (Saxenda®) schválen pro léčbu obezity. Přípravek určený k léčbě obezity (Saxenda® s. c. inj. 3,0 mg) se od antidiabetika Victoza® inj. liší pouze dávkou účinné látky (max. dávka 3,0 mg vs. 1,8 mg/den). Dle SÚKL je přípravek Saxenda (a platí to obecně i pro další antiobezitika) indikován k dosažení hmotnostního úbytku jako doplňková léčba k dietě a cvičení u dospělých ve věku 18 let a starších, kteří mají: BMI 30 kg/m² nebo vyšší nebo BMI 27 kg/m² a nižší než 30 kg/m² (nadváha) a trpí zdravotními problémy souvisejícími s tělesnou hmotností (např. diabetes mellitus, arteriální hypertenze, dyslipidemie anebo obstrukční spánková apnoe). V léčbě přípravkem Saxenda® je doporučeno pokračovat pouze, pokud došlo k minimálně 5 % úbytku počáteční tělesné hmotnosti, a to po 12 týdnech užívání dávky 3,0 mg denně (6, 7). Léčba byla schválena již u dětí a dospívajících ve věku od 6 let. Nově je k dispozici levnější generikum liraglutidu, a sice preparát Plyzari® firmy Zentiva. Využití liraglutidu jako antiobezitika bylo studováno v klinickém programu SCALE. Po 56 týdnech podávání 3,0 mg liraglutidu bylo dosaženo váhového úbytku 8,4 kg ± 7,3 kg, což představovalo rozdíl -5,6 kg ve srovnání s placebem (p < 0,0001). Léčba liraglutidem měla i velmi dobrý bezpečnostní profil, nejčastější nežádoucí účinek pozorovaný ve studii byla nauzea a průjem přechodného charakteru (3). Při srovnání efektu léčby liraglutidem u diabetiků 2. typu v dávce 1,8 mg vs. 3 mg na redukci váhy a kardiometabolické parametry došlo po 56 týdnech léčby k průměrnému poklesu váhy o 5,9 % pro liraglutid 3,0 mg a o 4,6 % pro liraglutid 1,8 mg (p < 0,001). Léčba liraglutidem vedla v závislosti na dávce k signifikantnímu poklesu váhy, příznivému ovlivnění kardiometabolických rizikových faktorů, glykemie i kvality života (17). Dále byla v programu SCALE Obesity and Prediabetes zkoumána účinnost a bezpečnost liraglutidu v dávce 3,0 mg po dobu 160 týdnů v oddálení progrese do DM2 u pacientů s obezitou/nadváhou, kteří měli na začátku studie prokázaný prediabetes. Zde opět podávání liraglutidu v dávce 3,0 mg vedlo k většímu hmotnostnímu úbytku oproti placebu (-6,1 % [SD 7·3] vs. -1,9 % [6·3], p < 0,0001) a navíc také k redukci rizika rozvoje DM2 o 80 % (4). Ve studii srovnávající liraglutid s placebem a orlistatem po dobu 20 týdnů dosáhl pokles hmotnosti 7,2 kg po liraglutidu v dávce 3,0 mg (placebo 2,8 kg, orlistat 4,1 kg), navíc také došlo k poklesu krevního tlaku. Nejčastějším vedlejším účinkem byla opět přechodná nevolnost a zvracení (5). K tomu, abychom minimalizovali výskyt nežádoucích Obr. 1. Účinky aktivace GLP-1 a GIP (převzato z publikace Karásek D, 2024 (16)) Agonismus receptoru pro GLP-1 Agonismus receptoru pro GIP CNS Centrální nervový systém ↑ Sytost ↓ Příjem potravy ↑ Nevolnost ↓ Tělesná hmotnost Centrální nervový systém ↓ Příjem potravy ↓ Nevolnost ↓ Tělesná hmotnost Slinivka břišní ↑ Inzulin ↑ Glukagon Subkutánní bílá tuková tkáň ↑ Citlivost na inzulin ↑ Průtok krve ↑ Kapacita ukládání lipidů ↓ Prozánětlivá infiltrace imunních buněk Slinivka břišní ↑ Inzulin ↓ Glukagon Žaludek ↓ Vyprazdňování žaludku Systémový účinek ↓ Hyperglykemie Systémový účinek ↓ Hyperglykemie ↓ Hypertriglyceridemie Játra ↑ Citlivost na inzulin ↓ Produkce glukózy v játrech ↓ Ektopická akumulace lipidů Kosterní sval ↑ Citlivost na inzulin ↑ Metabolická flexibilita ↓ Ektopická akumulace lipidů Agonismus receptoru pro GLP-1 Agonismus receptoru pro GIP Nepřímá působení Kosterní sval Játra Subkutánní bílá tuková tkáň Slinivka břišní Žaludek
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=