Klin Farmakol Farm. 2003;17(2):92-95

Nežádoucí účinky antibiotik na gastrointestinální trakt

Karel Urbánek
Ústav farmakologie LF UP a FN Olomouc

Téměř všechna antibiotika mohou vyvolávat gastrointestinální nežádoucí účinky, nejčastěji dyspepsii s nauzeou a zvracením nebo průjem. Nauzea a zvracení bývají nespecifické, jen zřídka závažnějšího charakteru. Pouze makrolidy mohou svým účinkem na motilinové receptory vyvolávat specifické dyspeptické potíže. Postantibiotický průjem je většinou vyvolán střevní dysmikrobií, z toho asi ve 20 % superinfekcí Clostridium difficile. Malá část průjmů je způsobena specifickými účinky jednotlivých antibiotikna GIT. Nejzávažnějším nežádoucím účinkem antibiotik na GIT je pseudomembranózní kolitida, jeden z možných důsledků střevní superinfekce Clostridium difficile. Nejčastěji se vyskytuje po podávání klindamycinu, ampicilinu nebo amoxicilinu, cefalosporinů a kombinací širokospektrých antibiotik. Léčba spočívá v nespecifických opatřeních a perorální aplikaci metronidazolu nebo vankomycinu.

Klíčová slova: antibiotika, nežádoucí účinky, gastrointestinální trakt, pseudomembranózní kolitida.
Keywords: antibiotics, adverse effects, gastrointestinal tract, pseudomembranous enterocolitis.

Zveřejněno: 31. prosinec 2003  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Urbánek K. Nežádoucí účinky antibiotik na gastrointestinální trakt. Klin Farmakol Farm. 2003;17(2):92-95.

Téměř všechna antibiotika mohou vyvolávat gastrointestinální nežádoucí účinky, nejčastěji dyspepsii s nauzeou a zvracením nebo průjem. Nauzea a zvracení bývají nespecifické, jen zřídka závažnějšího charakteru. Pouze makrolidy mohou svým účinkem na motilinové receptory vyvolávat specifické dyspeptické potíže. Postantibiotický průjem je většinou vyvolán střevní dysmikrobií, z toho asi ve 20 % superinfekcí Clostridium difficile. Malá část průjmů je způsobena specifickými účinky jednotlivých antibiotik na GIT.

Nejzávažnějším nežádoucím účinkem antibiotik na GIT je pseudomembranózní kolitida, jeden z možných důsledků střevní superinfekce Clostridium difficile. Nejčastěji se vyskytuje po podávání klindamycinu, ampicilinu nebo amoxicilinu, cefalosporinů a kombinací širokospektrých antibiotik. Léčba spočívá v nespecifických opatřeních a perorální aplikaci metronidazolu nebo vankomycinu.

Aadverse efects of antibiotics on the gastrointestinal tract

Almost all antibiotics have been observed to cause gastrointestinal adverse effects, especially nausea, vomiting or diarrhea. Nauzea and vomiting are usually nonspecific. Only in macrolides stimulation of motilin receptors can cause specific dyspepsia. Antibiotic-related diarrhea is mostly caused by intestinal dysmicrobia, in about 20 % of cases the cause is colonic superinfection by Clostridium difficile. Direct effects of antibiotics on intestine cause only a small part of antibiotic-related diarrhea.

The most serious gastrointestinal antibiotic-related adverse effect is a pseudomembranous enterocolitis, one of the possible results of Clostridium difficile superinfection of the gut. This disease is mostly associated with application of clindamycin, ampicillin or amoxicillin, cephalosporins and combinations of broad-spectrum antibiotics. Therapy consists of nonspecific measures and oral administration of metronidazole or vancomycin.

Stáhnout citaci

Reference

  1. Dukes MNG, Aronson JK, et al. Meylers side effects of drugs. 14th edition. Amsterdam. Elsevier 2000: 791-925.
  2. San Filippo J. Infantile hypertrophic pyloric stenosis related to ingestion of erythromycin estolate: a report of five cases. J Pediatr Surg 1976; 11: 177. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Curry JI, Lander TD, Stringer MD. Review article: erythromycin as a prokinetic agent in infants and children. Aliment Pharmacol Ther 2001; 15(5): 595-603. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Kuo WH, Wadwa KS, Ferris CD. Cephalosporin antibiotics accelerate gastric emptying in mice. Dig Dis Sci 1998; 43: 1680. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Sweetman SC (Ed.) Martindale. The complete drug reference. 33rd edition. Great Britain Pharmaceutical Press 2002: 228.
  6. Caron F, Ducrotte P, Lerebours E, et al. Effects of amoxicillin-clavulanate combination on the motility of the small intestine in human beings. Antimicrob Agents Chemother 1991; 35: 1085. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Levy J. The effects of antibiotic use on gastrointestinal function. Am J Gastroenterol. 2000; 95 (1 Suppl): S8-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Hurley BW, Nguyen CC. The spectrum of pseudomembranous enterocolitis and antibiotic-associated diarrhea. Arch Intern Med 2002; 162 (19): 2177-2184. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Cremonini F, Di Caro S, Santarelli L et al. Probiotics in antibiotic-associated diarrhoea. Dig Liver Dis 2002; 34 (Suppl 2): S78-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Settle CD, Wilcox MH, Fawley WN, Corrado OJ, Hawkey PM. Prospective study of the risk of Clostridium difficile diarrhoea in elderly patients following treatment with cefotaxime or piperacilin-tazobactam. Aliment Pharmacol Ther 1998; 12: 1217-1223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Shim JK, Johnson S, Samore MH, Bliss DZ, Gerding DN. Primary symptomless colonisation by Clostridium difficile and decreased risk of subsequent diarrhoea. Lancet 1998; 351: 633-636. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Kolář M. Antibiotická léčba nozokomiálních infekcí. Praha Triton 2000: 36-37.
  13. Ludlam H, Brown N, Sule O, et al. An antibiotic policy assotiated with reduced risk of Clostridium difficile- assotiated diarrhoea. Age and ageing 1999; 28: 578-580. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Kelly CP Immune response to Clostridium difficile infection. Eur J Gastroenterol Hepatol 1996; 8: 1048-1053.
  15. Toffler RB, Pingoud EG, Burrel MI. Acute colitis related to penicillin and penicillin derivatives. Lancet 1978; 2: 707. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Bott SJ, McCallum RW Medication-induced oesophageal injury. Survey of the literature. Med Toxicol 1986; (1): 499. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Bonavina L, DeMeester TR, McChesney L, Schwizer W, Albertucci M, Bailey RT. Drug-induced esophageal strictures. Ann Surg 1987; 206(2): 173-183. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Elmore MF, Rogge JD. Tetracycline-induced pancreatitis. Gastroenterology 1981; 81: 1134. Přejít k původnímu zdroji...




Klinická farmakologie a farmacie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.