Úvodní slovo editora k hlavnímu tématu

David Karásek

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):144  

Vážení čtenáři a milé čtenářky, hlavním tématem aktuálního čísla časopisu Klinická farmakologie a farmacie jsou Nové možnosti léčby diabetu. Léčba diabetu zazna­menala v posledních letech obrovský posun. A to jak z hlediska vývoje nových léků, tak po stránce dostupnosti inovativních technologií. Nová antidiabetika vykazují méně nežádoucích účinků, zejména hypoglykemií, a navíc pozitivně působí na řadu patofyziologických dějů, jež jsou na hladině glykemie nezávislé. Díky tomu se uplatňují i v léčbě kardiovaskulárních onemocnění, onemocnění ledvin, jater či obezity, a zdá se, že výčet chorob, které příznivě ovlivňují, dále poroste. Nesmíme také zapomenout...

Deset principů personalizované léčby hypertrofické obstrukční kardiomyopatie: od algoritmů k individuálnímu rozhodování

Josef Veselka

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):145-147  

Léčba obezity pomocí inkretinů

Obesity treatment with incretin-based therapies

Ľubica Cibičková

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):148-152  

Inkretiny, hormony intestinálního původu, stimulují sekreci inzulinu v závislosti na hladině glukózy. Terapie založená na bázi inkretinů má kromě redukce hmotnosti řadu dalších příznivých metabolických účinků. V praxi aktuálně využíváme jak GLP-1 agonisty (liraglutid, semaglutid), tak duálního agonistu GIP i GLP-1 receptorů (tirzepatid). Tento článek poskytuje informace o současných indikacích léčby na bázi inkretinů, klinických studiích, nežádoucích účincích a klinickém využití.

Glifloziny v léčbě diabetu a jeho komplikací

Gliflozins in the treatment of diabetes and its complications

Petr Žák, Karolína Kvíčalová, Eliška Ambrožová

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):153-157  

Léková skupina gliflozinů (SGLT-2 inh.) byla v počátcích svého klinického využití představena jako antidiabetika s nízkým rizikem hypoglykemie. Až následně nám výsledky randomizovaných klinických studií ukázaly, že rozsah jejich účinku je mnohem širší, s potvrzeným přínosem pro snížení kardiovaskulární morbidity, mortality i jejich nefroprotektivním potenciálem. Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) je nejčastěji uváděným fenotypem selhání u diabetu 2. typu (DM2). Toto onemocnění je však často poddiagnostikované i nedostatečně léčené, a to navzdory prokázané účinnosti SGLT-2 inh. v léčbě HFpEF. V současnosti tak SGLT-2 inh. patří k základním...

Aktuální možnosti inzulinoterapie

Current options in insulin therapy

Ondřej Krystyník

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):158-163  

Inzulinoterapie zůstává základním pilířem léčby diabetu i v éře moderní neinzulinové farmakoterapie. Její současná podoba je výsledkem vývoje, který se opírá o tři klíčové oblasti: farmakologické inovace, technologický pokrok a individualizaci léčby. Vývoj inzulinových analog umožnil optimalizaci farmakokinetických vlastností inzulinu a snížení rizika hypoglykemie. Současně kontinuální monitorace glykemie a automatizované systémy dávkování inzulinu zásadně rozšiřují možnosti řízení léčby. Individualizovaný přístup pak reflektuje heterogenitu pacientů a umožňuje přizpůsobit léčbu jejich klinickým potřebám i životnímu stylu. Přestože tyto přístupy vedly...

Současné možnosti léčby diabetu inzulinovou pumpou

Current options in insulin pump therapy for diabetes

Lucie Radovnická

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):164-169  

Léčba inzulinem prošla v posledních desetiletích výrazným vývojem od léčby inzulinovými pery a konvenční léčby inzulinovou pumpou k systémům pro automatické dávkování inzulinu (AID). Klíčovým milníkem bylo propojení inzulinové pumpy s kontinuální monitorací glukózy, které otevřelo cestu k hybridním uzavřeným smyčkám. Současné AID systémy na základě dat z CGM průběžně upravují dávkování inzulinu, zlepšují kompenzaci diabetu, zvyšují čas v cílovém rozmezí a snižují riziko hypoglykemie. U diabetu 1. i 2. typu je jejich přínos doložen randomizovanými studiemi i daty z běžné klinické praxe a tyto systémy se staly součástí doporučených postupů. Vedle komerčních...

Hořčík a sexualita: kritické zhodnocení biologických mechanismů, klinických důkazů a praktických implikací

Magnesium and sexual health: biological mechanisms, clinical evidence and practical implications

Marek Broul, Aneta Hujová, Kateřina Langmaierová

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):170-175  

Hořčík je esenciální intracelulární kation zapojený do více než 300 enzymatických reakcí. Z hlediska sexuálního zdraví je významný zejména svou účastí na nervosvalové funkci, endoteliální homeostáze, vazodilataci, energetickém metabolismu, regulaci glykemie a krevního tlaku, stresové odpovědi a kvalitě spánku. Přímé klinické důkazy o tom, že suplementace hořčíku zlepšuje sexuální funkce, jsou však omezené. Nejvíce údajů je k dispozici pro mužskou sexualitu, zejména pro souvislost mezi nižším stavem zásob hořčíku a erektilní dysfunkcí, avšak převážně na podkladě observačních studií. U ženské sexuality jsou přímá data skromná a dostupná literatura spíše...

Korelace genotypu a fenotypu CYP2C19: fenokonverze, populační specifika a moderní sekvenační přístupy v personalizované farmakoterapii

Genotype-phenotype correlation of CYP2C19: phenoconversion, population-specific characteristics, and modern sequencing approaches in personalised pharmacotherapy

Jan Soukop, Marek Pecha, Pavel Anzenbacher

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):176-180  

Cytochrom P450 2C19 (CYP2C19) hraje klíčovou roli v metabolismu mnoha běžně užívaných léčiv, včetně klopidogrelu, antidepresiv či inhibitorů protonové pumpy. Ačkoli je genotypizace genu CYP2C19 užitečným nástrojem personalizované medicíny, v klinické praxi často naráží na fenomén fenokonverze, kdy reálný fenotyp (enzymatická aktivita) pacienta neodpovídá genetickému předpokladu. Tento jev je nejčastěji způsoben lékovými interakcemi mezi induktory a inhibitory CYP nebo komorbiditami pacienta. Ve středoevropské populaci je distribuce alel charakterizována podprůměrnou prevalencí loss-of-function alely *2 (cca 7-8 %) a nadprůměrnou prevalencí...

Farmakovigilancia: pilier bezpečnej farmakoterapie a jej význam v klinickej praxi

Pharmacovigilance: a pillar of safe pharmacotherapy and its importance in clinical practice

Monika Laššánová, Jana Tisoňová, Daniel Lutz

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):181-185  

Farmakovigilancia (PhV) predstavuje v súčasnej medicíne kľúčový proces dohľadu nad bezpečnosťou liekov po ich uvedení na trh. Podľa definície Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) ide o vedu a činnosti zamerané na detekciu, hodnotenie, poznanie a prevenciu nežiaducich účinkov liekov. Hlavným poslaním systému je maximalizácia terapeutických prínosov a minimalizácia rizík pre pacienta. Článok analyzuje metódy identifikácie rizík v klinickej praxi, predovšetkým pasívnu farmakovigilanciu, založenú na spontánnych hláseniach, ako aj aktívne a stimulované formy monitoringu. Práca vychádza zo slovenského regulačného rámca a praxe, zdôrazňuje úlohu Štátneho...

Cefiderokol v terapii infekčních komplikací multirezistentním kmenem Acinetobacter baumannii u kriticky popáleného pacienta

Cefiderocol in the treatment of infectious complications caused by a multidrug-resistant strain of Acinetobacter baumannii in a patient with severe burns

David Janák, Bohumil Bakalář, Mousa Awies, Cecílie Stonová, Marta Fridrichová, Břetislav Lipový, Robert Zajíček

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):186-190  

Infekce způsobené multirezistentním Acinetobacter baumannii (MDR-AB) představují závažný problém zejména u kriticky popálených pacientů s imunologickou dysfunkcí a nutností dlouhodobé intenzivní péče. Vysoká míra rezistence MDR-AB limituje terapeutické možnosti a je spojena s nepříznivou prognózou. Izolovaný kmen MDR-AB v našem případě vykazoval multirezistenci s omezenými možnostmi účinné antimikrobiální léčby. Na základě mikrobiologického vyšetření byla indikována léčba cefiderokolem. Tato kazuistika podporuje úspěšné využití cefiderokolu jako účinné a bezpečné terapeutické alternativy u závažných infekcí způsobených MDR-AB u popálených pacientů...

Společná konference farmakologických a toxikologických společností v Brně

doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.,, prof. MUDr. Rostislav Večeřa, Ph.D.,

Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):191-192  

Ve dnech 9.–11. září 2026 se v prostorách Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Univerzitním kampusu Bohunice uskutečnila Společná konference farmakologických a toxikologických společností. Jednalo se o významné odborné setkání českých a slovenských farmakologů, klinických farmakologů, farmaceutů, toxikologů a dalších, především vědců věnujících se základnímu i aplikovanému výzkumu ve farmakologii a toxikologii. Konference současně představovala platformu pro setkání akademické sféry, klinické praxe a výzkumných pracovišť...