Klin Farmakol Farm. 2004;18(1):6-10

Vliv selekčního tlaku vybraných antibiotik na rezistenci nejčastěji se vyskytujících gramnegativních bakteriálních kmenů na jednotkách intenzivní péče ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové

Petra Matoulková1, Věra Klemerová1, Jiří Vlček1, Pavel Čermák2, Vladimír Černý3, Miroslav Měšťan4, Václav Dostál5, Luboš Sobotka6, Ladislav Žabka7
1 Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Karlova, Hradec Kralové
2 Ústav klinické mikrobiologie FN a LF UK Hradec Králové
3 Klinika anesteziologie a resuscitace LF UK a FN Hradec Králové
4 I. interní klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové
5 Infekční klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové
6 Klinika gerontologická a metabolická, FN Hradec Králové
7 Neurochirurgická klinika, LF UK a FN, Hradec Králové

Klíčová slova: antibiotika, selekční tlak antibiotik, gramnegativní bakterie, bakteriální rezistence
Keywords: antibiotics, antibiotic selective pressure, gram-negative bacteria, intensive care units, drug resistance.

Zveřejněno: 31. prosinec 2004  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Matoulková P, Klemerová V, Vlček J, Čermák P, Černý V, Měšťan M, et al.. Vliv selekčního tlaku vybraných antibiotik na rezistenci nejčastěji se vyskytujících gramnegativních bakteriálních kmenů na jednotkách intenzivní péče ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Klin Farmakol Farm. 2004;18(1):6-10.

ÚČEL STUDIE: Analyzovat vztah mezi expozicí antibiotikům (gentamicin, amikacin, netilmicin, cefotaxim, ceftazidim, ciprofloxacin) a rezistencí nejčastěji se vykytujících gramnegativních bakterií na jednotkách intenzivní péče ve Fakultní nemocnici.

POUŽITÉ METODY: Jedná se prospektivní, observační studii. Sběr dat (spotřeba antibiotik a podíl bakteriálních kmenů rezistentních vůči vyšetřovaným antibiotikům) byl prováděn v období od 1. 1. 1998 do 31. 12. 1999. Spotřeba antibiotik byla vyjádřena v definovaných denních dávkách vztažených na 100 ošetřovacích dnů - lůžkodnů (DDD/100 lůžkodnů). Pro stanovení celkového podílu rezistentních kmenů byly do studie pro jednu hospitalizaci jednoho pacienta zahrnuty pouze odlišné fenotypy. Závislost četnosti rezistentních kmenů na expozici antibiotikům byla analyzována pomocí linearní regrese.

VÝSLEDKY: Statisticky významná lineární závislost byla zjištěna mezi relativní roční spotřebou ciprofloxacinu a rezistencí kmenů Enterobacter spp. (r=0,800; p=0,005). Statisticky významná negativní korelace byla zjištěna mezi expozicí gentamicinu a rezistencí kmenů Klebsiella pneumoniae (r=-0,693; p=0,026).

ZÁVĚR: V prostředí intenzívní péče bylo zjištěno, že snížení selekčního tlaku ciprofloxacinu znamená rovněž snížení výskytu kmenů Enterobacter spp. rezistentních k tomuto antibiotiku. Paradoxně byl většinou na odděleních s nízkou spotřebou gentamicinu pozorován vysoký podíl kmenů Klebsiella pneumoniae rezistentních vůči gentamicinu.

An influence of selective pressure of antibiotics on gram-negative bacterial flora resistance in the Intensive Care Units at the Teaching Hospital, Hradec Kralove, Czech Republic

OBJECTIVE: Aim of the study was to evaluate the relationship between usage of antimicrobial agents intended to treat infections caused by gram-negative bacteria (gentamicin, amikacin, netilmicin, cefotaxime, ceftazidime, ciprofloxacin) and resistance of those bacteria in the intensive care units in the University Hospital.

METHODS Design: Observational, prospective study. Data has been collected from 1. 1. 1998 to 31. 12. 1999. Antibiotic usage data were obtained by chart extraction. Microbiology data were consecutively collected. Non-duplicate strains isolated from ICU inpatients were tested for their susceptibility by the disk diffusion test. Setting: 5 intensive care units at the university-affiliated teaching hospital Hradec Králové, Czech Republic. Patients and participants: All patients in the general admitted to the intensive care units within 2 years. Interventions: None.

RESULTS: A relationship between relative one-year consumption (expressed in DDD/100bed-days) and rates of resistance for selected gram-negative bacteria was evaluated by the means of linear regression. We identified statistically significant positive correlation for ciprofloxacin usage and Enterobacter spp. resistance to ciprofloxacin (r=0.800; p=0.005). Statistically significant negative correlation was found for usage of gentamicin and Klebsiella pneumoniae resistance (r=-0.693; p=0.026).

CONCLUSSION: In the ICU setting a decrease of selective pressure of ciprofloxacin entailed a decrease of Enterobater spp. strains resistant to ciprofloxacin. Paradoxly high resistance of Klebsiella pneumoniae strains to gentamicin was observed at the ICU wards with low consumption of gentamicin.

Stáhnout citaci

Reference

  1. Urli T, Perone G, Acquarolo A, Zappa S, Antonini B. Surveillance of infections acquired in intensive care: usefulness in clinical practice. J Hosp Infect 2002; 52:130-135. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. McGowan J, Tenover F. Antimicrobial resistance in the intensive care unit: impact of new patterns. Int J Clin Pract Suppl 1998; 95: 14-22. Přejít na PubMed...
  3. Waterer GW, Wunderink RG. Increasing threat of Gram-negative bacteria. Crit Care Med 2001; 29: 75-81. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Flournoy DJ, Reinert RL, Bell-Dixon C, Gentry CA. Increasing antimicrobial resistance in gram-negative bacilli isolated from patients in intensive care units. Am J Infect Control 2000; 28: 244-250. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Raymond DP, Pelletier SJ, Crabtree TD, Evans HL, Pruett TL, Sawyer RG. Impact of antibiotic-resistant Gram-negative bacilli infections on outcome in hospitalized patients. Crit Care Med 2003; 31: 1035-1041. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Leverstein-van Hall MA, Fluit AC, et al. Control of nosocomial multiresistant Enterobacteriaceae using a temporary restrictive antibiotic agent policy. Eur J Clin Microbiol Infect Dis 2001; 20: 785-791. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Couper MR. Strategies for the rational use of antimicrobials. Clin Infect Dis 1997; 24 (Suppl 1): 154-156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Monnet DL, Archibald LK, Phillips L, Tenover FC, McGowan JF, Gaynes RP. Antimicrobial use and resistance in eight US hospitals: Resistance Epidemiology Project and National Nosocomial Infections Surveillance System Hospitals. Infect Control Hosp Epidemiol 1998; 19: 388-394. Přejít k původnímu zdroji...
  9. National Committee for Clinical Laboratory Standards. Performance standards for antimicrobial susceptibility testing. Sixth international supplement, Nat Comm Clin Lab Standards, Villanova PA, 1995.
  10. Anatomical therapeutic chemical (ATC) index (including defined daily doses (DDDs) for plain substances) Oslo: WHO collaboration centre for drug statistics methodology, 1996.
  11. Bergman U, Christerson I, Jansson B, Wiholm BE. Auditing drug utilization by means of defined daily dose per bed-day. A methodological study, Eur J Clin Pharmacol 1980; 17: 183-187. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Fluit AC, Verhoef J, Schmitz FJ. Frequency of isolation and antimicrobial resistance of gram-negative and grampositive bacteria from patients in intensive care units of 25 European university hospitals participating in the European arm of the SENTRY Antimicrobial Surveillance Program 1997-1998. Eur J Clin Microbiol Infect Dis 2001; 20: 617-625. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Vincent JL, Bihari DJ, Suter PM, et al. The prevalence of nosocomial infection in intensive care units in Europe. JAMA 1995; 274 (8): 639-644. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Hanberger H, Garcia-Rodriguez JA, Gobernado M, Goossens H, Nilsson LE, Struelens MJ. Antibiotic susceptibility among aerobic gram-negative bacilli in intensive care units in 5 European countries. JAMA 1999; 281 (1): 67-71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Jarlier V, Fosse T, Philippon A. Antibiotic susceptibility in aerobic gram-negative bacilli isolated in 39 French teaching hospitals (ICU study). Intensive Care Med 1996; 22 (10): 1057-1065. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Leblebicioglu H, Gunaydin M, Esen S, et al. Surveillance of antimicrobial resistance in gram-negative isolates from intensive care units in Turkey: analysis of data from the last 5 years. J Chemother 2002; 14: 140-146. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Čermák P, Žabka L, Šleszarová P, Škrabková Z. Zlom ve vývoji rezistence Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa izolovaných na jednotce intenzívní péče neurochirurgické kliniky FN v Hradci Králové v letech 1995-1999. Klin mikrobiol inf 2001; 7 (2): 43-46.
  18. Davin-Regli A, Bosi C, Charrel R, et al. A nosocomial outbreak due to Enterobacter cloacae strains with the E. hormaechei genotype in patients treated with fluoroquinolones. J Clin Microbiol 1997;35:1008-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Sanders WE, Sanders ChC. Enterobacter spp. pathogens poised to flourish at turn of the century. Clin Microbiol Rev 1997; 10 (2): 220-241. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Cambau E, Gutmann L. Mechanism of resistance to quinolons. Drugs 1993; 45 (Suppl 3): 15-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Eldeen AS, Araj GF, Thulesius O, et al. A comparison of antibiotic consumption and bacterial resistance patterns in Kuwait and Sweden. AMPIS 1988; (Suppl 3):56-62.
  22. van der Zwet WC, Parlevliet GA, Savelkoul PH, et al. Nosocomial outbreak of gentamicin-resistant Klebsiella pneumoniae in a neonatal intensive care unit controlled by a change in antibiotic policy. J Hosp Infect 1999; 42:295-302. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Muscato JJ, Wilbur DW, Stout JJ, Fahrlender RA. An evaluation of the susceptibility patterns of gram-negative organisms isolated in cancer centers with aminoglycoside usage. I Antimicrob Chemother 1991; 27 (Suppl C): 1-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Peetermans WE, Bobbaers HJ. Amikacin as first-choice aminoglycoside in a medical intensive care unit: a one-year bacteriological surveillance study. J Chemother 1996; 8 (1): 17-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Kolář M, Urbánek K, Látal T. Antibiotic selective pressure and development of bacterial resistance. Int J Antimicrob Agents 2000; 17: 357-363. Přejít k původnímu zdroji...
  26. Gerding DN, Larson TA, Hughes RA, Weiler M, Shanholtzer C, Peterson LR. Aminoglycoside resistance and aminoglycoside usage: ten years of experience in one hospital. Antimicrob Agents Chemother 1991; 35 (7): 1284-1290. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Mylotte JM. Gentamicin resistance among gram- negative bacillary blood isolates in a hospital with a long-term use of gentamicin. Arch Intern Med 1987; 147 (9): 1642-1644. Přejít k původnímu zdroji...




Klinická farmakologie a farmacie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.