Klin Farmakol Farm. 2005;19(1):43-46
Na konci minulého století byl zjištěn výrazný protimyelomový účinek u thalidomidu, reprezentujícího nový typ protinádorových tzv. „biological based“ léků. Tato nejnovější generace léků s protimyelomovým účinkem interferuje s jednou nebo více reakcemi či vazbami mezi nádorovou buňkou a jejím okolí. Blokuje tak růst myelomových buněk a myelomové buňky jsou směřovány ke smrti. Tyto léčebné přípravky jsou dnes označovány pojmy antiangiogenní a/nebo imunomodulační (IMiDs – immunomodulatory drugs) léky. Thalidomid prokázal mimořádnou účinnost u nemocných s mnohočetným myelomem. Je testován i u řady dalších hematologických a onkologických diagnóz. V monoterapii nebo v kombinaci s kortikoidy je dnes rutinně používán v léčbě relapsu mnohočetného myelomu na celém světě. Jeho použití u dalších hematologických nádorových onemocnění a rovněž tak solidních nádorů je prozatím jen experimentální.
The era of novel biologically-based therapies for MM began in the late 1990s with the finding of a strong anti-myeloma effect of thalidomide and the finding that bone marrow microenvironment plays a key role in promoting growth, survival, drug resistance, and migration of myeloma cells. Novel therapies in myeloma represented by thalidomide interfere with these processes in a variety of ways. They inhibit myeloma growth and induce cell death. Newer therapies are known as antiangiogenic drugs and/or immunomodulatory drugs (IMiDs). Thalidomide was shown extraordinarity clinically effective in patients with multiple myeloma. This drug is also being evaluated in other haematological and solid tumours. Worldwide thalidomide is on routinely used in relapsed patients with multiple myeloma as monotherapy or in combination with corticosteroids. Treatment of other cancers has so far been only experimental despite promising results in other heamatological and in solid malignancies.
Zveřejněno: 1. leden 2006 Zobrazit citaci