Pneumocystová pneumonie

Klin Farmakol Farm. 2005;19(2):106-110

Pneumocystová pneumonie

doc. MUDr. Jana Skřičková CSc: Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, FN Brno Bohunice

„Pneumocystová pneumonie“ se vyskytuje především u imunokompromitovaných nemocných s útlumem T-lymfocytů a nebo méně často u nemocných s těžkou hypogamaglobulinémií. U nemocných bez poruchy imunity se předpokládá, že Pneumocystis jiroveci (P. jiroveci), dříve známá jako Pneumocystis carinii (P. carinii), je ubikvitární patogen, což podporuje nález protipneumocystových protilátek již u čtyřletých dětí. Pomocí srovnávací DNA analýzy bylo zjištěno, že Pneumocystis jiroveci patří mezi houby. Diagnostika pneumocystové pneumonie je založena na identifikaci mikroorganizmu v biologickém materiálu z plic. Jedná se především o sputum, jehož vykašlání však nejsou schopni všichni nemocní. V posledních letech se k diagnostice pneumocystové pneumonie využívá bronchoalveolární tekutina (BAT), kterou získáváme bronchoalveolární laváží (BAL). Dále je možno identifikovat Pneumocystis jiroveci v indukovaném sputu po inhalaci hypertonického fyziologického roztoku. Ve fázi cyst můžeme zjistit mikroorganizmus při mikroskopickém vyšetření po „stříbření“. Po obarvení podle Giemsy můžeme identifikovat trofozoity s itracystickými tělísky. K diagnostice se využívají i monoklonální protilátky a v poslední době i amplifikační metody. Za základní příznak pneumocystové pneumonie je považována dušnost, která je zpočátku námahová, ale v pozdějších stadiích i klidová. S kašlem a horečkami se setkáváme asi u poloviny nemocných. Bolesti na hrudníku a pískoty nejsou příliš časté. Chrůpky můžeme slyšet asi u jedné třetiny nemocných. Přítomnost tachypnoe a cyanózy závisí na pokročilosti onemocnění. Za typický rentgenový nález jsou považovány oboustranné infiltráty, které se šíří z plicních hilů do periferie. V současnosti je za lék volby považován trimetoprim v kombinaci se sulfametoxazolem ve vysokých dávkách a v úvodu je doporučováno jeho intravenózní podání, pokud chceme předejít gastrointestinálním potížím. Jakmile dojde ke zlepšení příznaků, je možné přejít na léčbu perorální. Parenterální podání pentamidinu je alternativou pro nemocné s nežádoucími účinky po trimetoprimu se sulfametoxazolem a pro ty, u kterých léčba trimetrimem se sulfametoxazolem po 7–10 dnech selhává.

Klíčová slova: Klíčová slova: Pneumocystis jiroveci, pneumocystová pneumonie, HIV, imunosuprese, léčba.

Pneumocystis pneumonia

Pneumocystis jiroveci (carinii) pneumonia occurs in immunosuppressed patients, mostly those with depression of T-lymphocyte immunity, or, less commonly, in those with severe hypogammaglobulinaemia. In individuals with no immune derangement, Pneumocystis jiroveci (carinii) is considered to be a harmless ubiquitous pathogen; the frequent occurrence of anti-pneumocystis antibodies in four-year-olds seems to corroborate this opinion. Comparative DNA analysis has confirmed that Pneumocystis jiroveci (carinii) is a fungal organism. The diagnosis of Pneumocystis jiroveci (carinii) is established by identification of the organism in lung samplings. As sputum is only seldom produced by the patients, the most commonly used samplings include saline lavage samples obtained via fiberoptic bronchoscopyand sputum induced by inhaled nebulized hypertonic saline. The cyst phase of the organism may be identified on microscopy after methamine silver staining, Giemsa staining may demonstrate the small punctated nuclei of trophozoites and intracystic sporozoites, and fluorescent-tagged monoclonal antibodies may also be used. More recently, DNA amplification has been developed for diagnosis. The principal symptom is almost invariably dyspnoea, which is exertional initially, but eventually presents at rest. Cough occurs in approximately half of the cases. Febrile symptoms are present in half of the cases. Chest pain and wheeze are not among the typical features. Crackles may be heard in about a third of cases. The presence of tachypnoea and cyanosis depends on the severity of the disease. The chest X-ray shows diffuse bilateral radiological changes in the great majority of cases. At present, trimethoprim with sulfamethoxazole is considered to be the therapy of choice for pneumocystis pneumonia. The intravenous route is preferred at the start; as soon as clinical improvement occurs, oral therapy is possible unless prevented by gastrointestinal problems. Parenteral application of pentamidine is an alternative for patients with such untoward reactions after trimethoprim with sulfamethoxazole and for patients failing to improve after trimethoprim and sulfamethoxazole within 7–10 days.

Keywords: Key words: Pneumocystis jiroveci (carinii), Pneumocystis jiroveci (carinii) pneumonia, HIV, immunosuppression, treatment.

Zveřejněno: 1. leden 2006 Zobrazit citaci

Skřičková J. Pneumocystová pneumonie. Klin Farmakol Farm. 2005;19(2):106-110.

Reference

Masur H. P. jiroveci pneumonia. In: Shelhamer J., Pizzo P.A., Parrilo J.E. et al.: Respiratory disease in the immunosuppressed host. 1.st. edition. J.B. Lippincott Company, Philadelphia, 1991: 409-427.
Dvořáčková M. Rod Pneumocystis. In: VotavaM. A kol.: Lékařská mikrobiologie speciální. Neptun, Brno 2003: 223-224.
Linhartová A. Osobnost prof. MUDr. Josefa Vaňka, DrSc. (1915-1990). Prakt Lék 78, 1998; 11: 594.
Ivady G, Paldy L. Ein neues Behandlungsverfahren der interstitiellen plasmazelligen Pneumonie fruhgeborener mit funfwertigen Stibium and aromatischen Diamidien. Monatsschr Kinderheilkd 106, 1958: 10. Přejít na PubMed...
Hughes WT, Feldman S, Sanyal SK, et. Treatment of P. jiroveci pneumonitis with trimethoprim-sulfamethoxazole. Can Med Assoc J. 112, 1975: 47-50. Přejít na PubMed...
Vávra J, Kučera K. P. jiroveci Delanoe, its ultrastructure and ultrastructural affinities. J. Protozool. 17, 1970: 463-483. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Pouzar Z. Houbová povaha P. jiroveci. Mykologické listy 50, 1993: 12-15.
Pifer LL, Hughes WT, Stagno S, et al. P. jiroveci infection: Evidence for high prevalence in normal and immunosuppressed children. Pediatrics 61, 1978: 35-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Skřičková J. Plicní infekce P. jiroveci u HIV negativních nemocných. Galén Praha, 1. vydání, 2000: 135 s., ISBN 80-7262-061-4.
Mansharamani NG, Garland R, Delaney D, Koziel H. Management and Outcome Patterns for Adult P. jiroveci Pneumonia 1985 to 1995. Comparison of HIV-Associated cases to Other Immunocompromised States. CHEST 2000; 118: 704-711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Masur H, Ognibene FP, Kovacs JA, et al. Peripheral CD4 lymphocyte counts are predicitive of the cause of pneumonitis in human immunodeficiency virus infected patients. Ann Intern Med 111, 1989: 143-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Grimes MM, LaPook JD, Bar MH, et al. Disseminated P. jiroveci infection in patient with acquired immunodeficiency syndrome. Hum Pathol 18, 1987: 307-308. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Skřičková J, Mayer J, Vorlíček J. Pulmonary infiltrate etiology in leukemic patients with fever. In: Klastersky J.A. (ed.): Febrile Neutropenia. Springer-Verlag, Berlin, 1997: 103-106. Přejít k původnímu zdroji...
Skřičková J, Mayer J, Vorlíček J, a spol. Využití bronchoalveolární laváže v diagnostice infekčního postižení plic u imunokompromitovaných nemocných, Remedia Klin Mikrobiol 3, 1999: 80-86.
Rozsypal H, Staňková M, Špála J, a spol. Diagnostika, léčba a profylaxe pneumocystové pneumonie u HIV infikovaných osob. Prakt Lék 78, 1998; 11: 597-598.
Kovacs JA, Ng VL, Masur H, et al. Diagnosis of P. jiroveci pneumonia: Improved detection in sputum with use of monoclonal antibodies. A Engl J Med 318, 1988: 589-593. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Rosen P, Martini N, Armstrong D. P. jiroveci pneumonia. Diagnosis by lung biopsy. Am J. Med. 58, 1975; 794-802. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Kovacs JA, Ng VL, Masur H, et al. Diagnosis of P. jiroveci pneumonia: Improved detection in sputum with use of monoclonal antibodies. A Engl J Med 318, 1988; 589-593. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Sethi KK. Rapid detection of P. jiroveci in respiratory fluids by a direct fluorescent monoclonal antibody test. Arztl Lab 36, 1990: 275-279.
Rubík I. Pneumocystová pneumonie v České republice a možnosti laboratorní diagnostiky P. jiroveci. Prakt Lék 78, 1998; 11: 595-596.
Wakefield AE, Pixley FJ, Barneji S, Sinclair K, et al. Detection of P. jiroveci with DNA amplification. Lancet 336, 1990: 451-453. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Škapová D, Dvořáková D, Křístková Z, Pacholíková J, Zemánková J, Skřičková J, Mayer J. PCR detekce patogenů u pacientů po transplantaci periferních kmenových buněk. XV. Olomoucké hematologické dny s mezinárodní účastí. Olomouc, 7.-9. 6. 2001. Abstrakta s. 112 (č. 92).
Kovacs JA, Masur H. P. jiroveci pneumonia: therapy and prophylaxis. J Infect Dis, 158, 1988: 254-259. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Masur H. Prevention and treatment of P. jiroveci pneumonia. A Engl J Med 327, 1992: 1853-1860. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Miller R.F.: Prophylaxis of P. jiroveci pneumonia: too much of good thing? Thorax 2000; 55 (Suppl 1): S15-S22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...