Klin Farmakol Farm. 2005;19(3):175-181

Fibrilace síní - terapeutické postupy a cíle

prof. MUDr. Jan Lukl CSc
I. interní klinika FN a LF UP Olomouc

Fibrilace síní je nejčastěji hospitalizovaná setrvalá tachyarytmie, jejíž výskyt zvyšuje nejen morbiditu, ale i mortalitu nemocných. Výskyt fibrilace síní roste nejen s věkem nemocných, ale i absolutně, což zvyšuje náročnost ambulantní i hospitalizační léčby o tyto nemocné. Mnohočetná etiologie této arytmie dosud znemožňovala její kauzální léčbu. Strategie léčby fibrilace síní spočívá v prevenci trombembolických příhod, kontrole srdeční frekvence a stabilizaci sinusového rytmu. V prevenci trombembolií zůstává nejúčinnějším prostředkem antikoagulace. Kontrola srdeční frekvence může být prováděna tzv. uzlovými blokátory nebo ablačními metodami. Kontrola srdečního rytmu je většinou prováděna antiarytmiky propafenonem nebo amiodaronem, nově se objevuje možnost stabilizace sinusového rytmu inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu. Z nefarmakologických metod patří mezi nejúčinnější postupy elektrická kardioverze a selektivní katetrová ablace.

Klíčová slova: Klíčová slova: fibrilace síní, antiarytmika, antikoagulace, katetrová ablace, elektrická kardioverze, inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu

Atrial fibrillation - aims of therapy

Atrial fibrillation is the most common sustained tachyarrhythmia. Atrial fibrillation increases both morbidity and mortality of patients. The incidence rises not only with advancing age, but also absolutely, thus increasing the demands on both out- and in-patient care. Its complex etiology has until now rendered it impossible to respond to causative therapy. The therapeutic strategy of atrial fibrillation consists in prevention of thromboembolism, heart rate control, and rhythm control. Anticoagulation remains the most efficient prevention method of thromboembolic events. Heart rate control is usually performed by the so called AV nodal blockers or by ablative methods. To control rhythm antiarrhythmic drugs propafenone and amiodarone are most often administered. Stabilization of sinus rhythm is newly achieved by angiotensin-converting enzymes, electrical cardioversion and selective catheter ablation.

Keywords: Key words: atrial fibrillation, antiarrhythmic drugs, anticoagulation, catheter ablation, DC-cardioversion, angiotensin-converting enzyme inhibitors.

Zveřejněno: 1. leden 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lukl J. Fibrilace síní - terapeutické postupy a cíle. Klin Farmakol Farm. 2005;19(3):175-181.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Kannel WB, Abbott RD, Savage DD, McNamara PM. Coronary heart disease and atrial fibrillation: The Framingham Study. Am Heart J 1983; 106: 389-396. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Benjamin EJ, Levy D, Vaziri SM, D´Agostino RB, Belanger AJ, Wolf PA. Independent risk factors for atrial fibrillation in a population-based cohort. The Framingham Heart Study. JAMA 1994; 271: 840-844. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Liu XK, Jahangir A, Terzic A, Gersh BJ, Hammill SC, Shen WK. Age - and sex - related atrial electrophysiologic and structural changes. American J Cardiol 2004 Aug 1; 94: 373-375. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Friberg J, Scharling H, Gadsboll, Jensen GB. Sex-specific increase in the prevalence of atrial fibrillation (The Copenhagen City Heart Study). Amer J Cardiol 2003 Dec 15; 92: 1419-1423. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Wolf PA, Benjamin AJ, Belanger AJ, Kannel WB, Levy D, D´Agostino RB. Secular trends in the prevalence of atrial fibrillation, the Framingham Study. Am Heart J 1996; 131: 790-795. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Stafford RS, Singer DE. National patterns of warfarin use in atrial fibrillation. Arch Intern Med 1996; 156: 2537-2540.
    7. Godtfredsen J. Atrial fibrillation: course and prognosis-a follow-up study of 1212 cases. In: Kulbertus HE, Olsson Sb, Schlepper M, eds. Atrial fibrillation. Molndal: AB Hassle, 1982; 134-145.
    8. Brand FN, Abott RD, Kannel WB, Wolf PA. Characteristics and prognosis of lone atrial fibrillation. 30-year follow-up in the Framingham Study. JAMA 1985; 254: 3449-3453. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Flaker GC, Fletcher KA, Rothbart RM, Halperin JL, Hart RG. Clinical and echocardiographic features of intermittent atrial fibrillation that predict recurrent atrial fibrillation. Stroke Prevention in Atrial Fibrillation (SPAF) Investigators. Am J Cardiol 1995; 76: 355-358. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Takahashi N, Seki A, Imataka K, Fujii J. Clinical features of paroxysmal atrial fibrillation. An observation of 94 patients. Jpn Heart J 1981; 22: 143-149. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Phillips SJ, Whisnant JP, OFallon WM, Frye RL. Prevalence of cardiovascular disease and diabetes mellitus in residents of Rochester, Minnesota. Mayo Clin Proc 1990; 65: 344-359. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Fetsch T, Bauer B, Engberding R, et al. Prevention of atrial fibrillation after cardioversion: results of the PAFAC trial. Eur Heart J 2004; 25: 1385-1394. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Lin HJ, Wolf PA, Benjamin EJ, Belanger AJ, D´Agostino RB. Newly diagnosed atrial fibrillation and acute stroke. The Framingham study. Stroke 1995; 26: 1527-1530. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Atrial Fibrillation Investigators. Risk factors for stroke and efficacy of antithrombotic therapy in atrial fibrillation. Arch Intern Med 1994; 154: 1449-1457. Přejít k původnímu zdroji...
    15. European Atrial Fibrillation Trial Study Group (EAFT). Secondary prevention in non-rheumatic atrial fibrillation after transient ischemic attack or minor stroke. Lancet 1993; 342: 1255-1262. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Kannel WB, Abbott RD, Savage DD, McNamara PM. Epidemiologic features of chronic atrial fibrillation: the Framingham Study. N Engl J Med 1982; 306: 1018-1022. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Cox JL, Canavan TE, Schuessler RB, et al. The surgical treatment of atrial fibrillation. II. Intraoperative electrophysiologic mapping and description of the electrophysiologic basis of atrial flutter and atrial fibrillation. J Thorac Cardiovasc Surg 1991; 101: 406-426. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Ho Sy, Sanchez-Quintana D, Cabrera JA, et al. Anatomy of the left atrium: implications for radiofrequency ablation of atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 1999; 10: 1525-1533. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Wijffels MC, Kirchhof CJ, Dorland R, Allessie MA. Atrial fibrillation begets atrial fibrillation. A study in awake chronically instrumented goats. Circulation 1995; 92: 1954-1968. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Ramdat Misier AR, Opthof T, van Hemel NM, et al. Increased dispersion of, ,refractoriness" in patients with idiopathic paroxysmal atrial fibrillation. J Am Coll Cardiol 1992; 19: 1531-1535. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Fareh S, Villemaire C, Nattel S. Importance of refractoriness heterogeneity in the enhanced vulnerability to atrial fibrillation induction caused by tachycardia-induced atrial electrical remodeling. Circulation 1998; 98: 2202-2209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Attuel P, Childers R, Cauchemez B, et al. Failure in the rate adaptation of the atrial refractory period: its relationship to vulnerability. Int J Cardiol 1982; 2: 179-197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Goette A, Honeycutt C, Langberg JJ. Electrical remodeling in atrial fibrillation. Time course and mechanisms. Circulation 1996; 994: 2968-2974. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Li D, Shingawa K, Pang L, Leung TK, Cardin S, Wang Z, Nattel S. Effects of angiotensin-converting enzyme inhibition on the development of atrial fibrillation substrate in dogs with ventricular tachypacing-induced congestive heart failure. Circulation 2001; 104: 2608-2616. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Ausma J, Wijffels M, Thone F, et al. Structural changes of atrial myocardium due to sustained atrial fibrillation in the goat. Circulation 1997; 96: 3157-3163. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Parkash R, Green MS, Kerr CR, et al. The association of left atrial size and occurrence of atrial fibrillation: A prospective cohort study. From the Canadian Registry of Atrial Fibrillation. Am Heart J 2004; 148: 649-654. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Upshaw CB. Hemodynamic changes after cardioversion of chronic atrial fibrillation. Arch Intern Med 1997; 157: 1070-1076. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Lip GYH. Does atrial fibrillation confer a hypercoagulable state? Lancet 1995; 346: 1313-1314. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Ezenkowitz MD, Bridgers SL, James KE, et al. Warfarin in the prevention of stroke associated with nonrheumatic atrial fibrillation. Veterans affairs stroke prevention in nonrheumatic atrial fibrillation investigators. N Engl J Med 1992; 327: 1406-1412. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. SPAF Investigators. Stroke Prevention in Atrial Fibrillation Study. Final results. Circulation 1991; 84: 527-539. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Connolly SJ, Laupacis A, Gent M, et al. Canadian Atrial Fibrillation Antocoagulation (CAFA) Study. J Am Coll Cardiol 1991; 18: 349-355. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. BAATAF Investigators: The effect of low-dose warfarin on the risk of stroke in patients with nonrheumatic atrial fibrillation. The Boston Area Anticoagulation Trial for Atrial Fibrillation Investigators. N Engl J Med 1990; 323: 1505-1511. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. EAFT Study Group: Secondary prevention in nonrheumatic atrial fibrillation after transient ischemic attack or minor stroke. EAFT (European Atrial Fibrillation Trial) Study Group. Lancet 1993; 342: 1255-1262. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Petersen P, Boysen G, Godfredsen J, et al. Placebo-controlled, randomised trial of warfarin and aspirin for prevention of thromboembolic complications in chronicm atrial fibrillation. The Copenhagen AFASAK study. Lancet 1989; 1: 175-179. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Diener HC, Lowenthal A. Antiplatelet therapy to prevent stroke: risk of brain hemorrhage and efficacy in atrial fibrillation. J Neurol Sci 1997; 153: 112.
    36. Benavente O, Hart R, Koudstaal P, et al. Antiplatelet therapy for preventing stroke in patients with nonvalvular atrial fibrillation and no previous history of stroke o transient ischemic attacks. In: Warlow C, Van Gijn J, Sandercock P, eds. Stroke Module of the Cochrane Database od Systematic Reviews. Oxford: The Cochrane Collaboration; 1999. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Morocutti C, Amabile G, Fattaposta F, et al. Indobufen versus warfarin in the secondary prevention of major vascular events in non-rheumatic atrial fibrillation. SIFA (Studio Italiano Fibrillazione Atriale) Investigators. Stroke 1997; 28: 1015-1021. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Olsson SB. Executive steering committee on behalf of the SPORTIF investigators. Stroke prevention with the oral direct trombin inhibitor ximelagatran compared with warfarin in patients with non-valvular atrial fibrillation (SPORTIF III). Lancet 2003; 362: 1691-1698. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Klein AL, Grimm RA, Black IW, et al. Cardioversion guided by transesophageal echocardiography: the ACUTE Pilot Study: a randomized, controlled trial: Assessment of Cardioversion Using Transesophageal Echocardiography. Ann Intern Med 1997; 126: 200-209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. The Atrial Fibrillation Follow-up investigation of Rhythm Management (AFFIRM) Investigators. A comparison of rate control and rhythm control in patients with atrial fibrillation. N Engl J Med 2002 Dec 5; 347(23): 1825-1833. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Hagens VE, Ranchor AV, Van Sonderen EV, et al. Effect of Rate or Rhythm Control on Quality of Life in Persistent Atrial Fibrillation. Results from the Rate Control Versus Electrical Cardioversion (RACE) Study. J Am Coll Cardiol 2004; 43: 241-247. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Hohnloser SH, Kuck KH. Atrial fibrillation: maintaining stability of sinus rhythm or vetricular rate control? The need for prospective data: The PIAF trial. PACE 1997; 20: 1089-1992. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Olshansky B, Rosenfeld LE, Warner AL, Solomon AJ, O´Neill G, Sharma A, Platia E, Feld GK, Akiyama T, Brodsky MA, Greene HL, AFFIRM Investigators. JACC 2004; 43: 1201-1208. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Brignole M, Menozzi C. Control of Rapid Heart Rate in Patients with Atrial Fibrillation: Drugs or Ablation? PACE 1996r; 19: 348-356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Schreck DM, Rivera AR, Tricarico VJ. Emergency management of atrial fibrillation and flutter: intravenous diltiazem versus intravenous digoxin. Ann Emerg Med 1997; 29: 135-140. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Goldenberg IF, Lewis WR, Dias VC, et al. Intravenous diltiazem for the treatment of patients with atrial fibrillation or flutter and moderate to severe congestive heart failure. Am J Cardiol 1994; 74: 884-889. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Aronow WS, Ferlinz J. Verapamil versus placebo in atrial fibrillation and atrial flutter. Clin Invest Med 1980; 3: 35-39.
    48. Lewis RV, Irvine N, McDevitt DG. Relationships between heart rate, exercise tolerance and cardiac output in atrial fibrillation: the effects of treatment with digoxin, verapamil and diltiazem. Eur Heart J 1988; 9: 777-781. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Phillips BG, Gandhi AJ, Sanoski CA, et al. Comparison of intravenous diltiazem and verapamil for the acute treatment of atrial fibrillation and flutter. Pharmacotherapy 1997; 17: 1238-1245. Přejít na PubMed...
    50. Galve E, Rius T, Ballester R, et al. Intravenous amiodarone in treatment of recent onset atrial fibrillation: results of a randomised control study. J Am Coll Cardiol 1996; 27: 1079-1082. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Hou ZY, Chang MS, Chen CY, et al. Acute treatment of recent onset atrial fibrillation and flutter with a tailored dosing regimen of intravenous amiodarone. A randomised digoxin-controlled study. Eur Heart J 1995; 16: 521-528. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Deedwania PC, Singh BN, et al. Spontaneous conversion and maintenance of sinus rhythm by amiodarone in patients with heart failure and atrial fibrillation: Observations from the Veterans Affairs Congestive Heart Failure Survival Trial. Circulation 1998;98: 2574-2579. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Scheinman NM, Morady F. Nonpharmacological approaches to atrial fibrillation. Circulation 2001; 2120-2125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Geelen P, Brugada J, Andries E, et al. Ventricular fibrillation and sudden death after radiofrequency catheter ablation of the atrioventricular junction. PACE 1997; 20: 343-348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Kay GN, Ellenbogen KA, Giudici M, et al. The Ablate and pace trial: A prospective study of catheter ablation of the AV conduction system and permanent pacemaker implantation for treatment of atrial fibrillation. APT Investigators. J Interv Card Electrophysiol 1998; 2: 121-135. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Clark DM, Plumb VJ, Epstein AE, et al. Hemodynamic effects of an irregular sequence of ventricular cycle lengths during atrial fibrillation. J Am Coll Cardiol 1997; 30: 1039-1045. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Zhuang S, Zhang Y, Mowrey KA, et al. Ventricular rate control by selective vagal stimulation is superior to rhythm regularization by atrioventricular nodal ablation and pacing during atrial fibrillation. Circulation 2002; 106: 1853-1858. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. Fleck RP, Chen PS, Boyce K, et al. Radiofrequency modification of atrioventricular conduction by selective ablation of the low posterior septal right atrium in a patient with atrial fibrillation and a rapid ventricular response. PACE 1993; 16: 377-381. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    59. Zhang Y, Mazgalev TN. Vetricular rate control during atrial fibrillation and AV node modifications: Past, present, and future. PACE 2004; 27: 382-393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. Ganau G, Lenzi T. Intravenous propafenone for converting recent onset atrial fibrillation in emergency departments: a randomized placebo-controlled multicenter trial. FAPS Investigators Study Group. J Emerg Med 1998; 16: 383-387. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    61. Fresco C, Proclemer A, Pavan A, Buia G, Vicentini A, Pavan D, Morgera T. Intravenous propafenone in paroxysmal atrial fibrillation: a randomized, placebo-controlled, double-blind, multicenter clinical trial. Paroxysmal Atrial Fibrillation Italian Trial (PAFIT)-2 Ivestigators. Clin Cardiol 1996; 19: 409-412. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. Azpitarte J, Alvarez M, Baun O, Garcia R, Moreno E, Martin F, Tercedor L, Fernandez R. Value of single oral loading dose of propafenone in converting recent-onset atrial fibrillation. Results of a randomized, double-blind, controlled study. Eur Heart J 1997; 18: 1649-1654. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    63. Botto GL, Capucci A, Bonini W, Boriani G, Broffoni T, Barone P, Espureo M, Lombardi R, Molteni S, Ferrari G. Conversion of recent onset atrial fibrillation to sinus rhythm using a single oral loading dose of propafenone: comparison of two regimens. Int J Cardiol 1997; 58: 55-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    64. Stroobandt R, Stiels B, Hoebrechts R. Propafenone for conversion and prophylaxis of atrial fibrillation. The American Journal of Cardiology 1997; 79: 418-423. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    65. Boriani G, Biffi M, Capucci A, Botto G, Broffoni T, Ongari M, Trisolino G, Rubino I, Sanguinetti M, Branzi A, Magnani B. Conversion of recent-onset atrial fibrillation to sinus rhythm: Effects of different drug protocols. PACE 1998; 21: 2470-2474. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    66. Lukl J, Řezáčová M, Černošek B, Heinc P. Užití Amiodaronu v léčbě míhání síní odolného proti digoxinu. I. Schopnost amiodaronu převést míhání síní na sinusový rytmus a jeho krátkodobé udržení. Vnitřní lékařství 1985; 31: 177-181. Přejít na PubMed...
    67. Kochiadakis GE, Igoumenidis NE, Solomou MC, Kaleboubas MD, Chlouverakis GI, Vardas PE. Efficacy of Amiodarone for the Termination of Persistent Atrial Fibrillation. Am J Cardiol 1999; 831): 58-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    68. Roy D, Talajic M, Dorian P, Connoly S, Eisenberg MJ, Green M, Kus T, Lambert J, Dubuc M, Gagné P, Nattel S, Thibault B. Amiodarone to prevent recurrence of atrial fibrillation. New Engl J Med 2000; 342: 913-920. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    69. Lukl J, Řezáčová M, Černošek B, Heinc P. Užití amiodaronu v léčbě míhání síní odolného proti digoxinu. II. Schopnost amiodaronu dlouhodobě udržet sinusový rytmus. Vnitřní lékařství 1986; 32: 84-87. Přejít na PubMed...
    70. Campbell RF. ACE inhibitors and arrhythmias. Heart 1996; 76: 79-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    71. Fletcher RD, Cintron RB, Johnson J, Orndorff J, Carson V. Enalapril decreases the presence of ventricular tachycardia in patients with chronic congestive heart failure. Circulation 1993; 87 (supple VI): 49VI-55VI.
    72. Pedersen OD, Bagger H, Kober L, Torp-Pedersen C. Trandolapril reduces the incidence of atrial fibrillation after acute myocardial infarction in patients with left ventricular dysfunction. Circulation 1999; 100: 376-380. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    73. Madrid AH, Bueno MG, Rebollo JMG, Marín I, Pe G, Cano JM, Cabeza P, Moro C. Use of Irbesartan to maintain sinus rhythm in patients with long-lasting persistent atrial fibrillation. Circulation 2002; 106: 331. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    74. Ueng KCH, Tsai TP, Yu WCH, Tsai CHF, Lin MCH, Chan KCH, Chen CHY, Wu DJ, Lin CHS, Chen SA. Use of enalapril to facilitate sinus rhythm maintenance after external cardioversion of long-standing persistent atrial fibrillation. Eur Heart J 2003; 24: 2090-2098. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    75. Van Gelder IC, Crijns HJ, Van Gilst WH, et al. Prediction of uneventful cardioversion and maintenance of sinus rhythm from direct-current electrical cardioversion of chronic atrial fibrillation and flutter. Am J Cardiol 1991; 68: 41-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    76. Carboni A, Finardi A, Rolli A, et al. Safety and efficacy of transthoracic electrical cardioversion with biphasic shock in persistent atrial fibrillation (abstr). Europace 2001; 2: A16. Přejít k původnímu zdroji...
    77. Boriani G, Bifi M, Camanini C, et al. Transvenous low energy internal cardioversion for atrial fibrillation: a review of clinical application and future developments. PACE 2001; 24: 99-107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    78. Daoud EG, Timmermans C, Fellows C, et al. Intial clinical experience with ambulatory use of an implantable atrial defibrillator for conversion of atrial fibrillation. Circulation 2000; 102: 1407-1413. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    79. Cox JL. The surgical treatment of atrial fibrillation. IV. Surgical technique. J Thorac Cardiovasc Surg 1991; 101: 584-592. Přejít k původnímu zdroji...
    80. Arcidi JM, Millar RC. Evolution of the maze III procedure: are modifications necessary? Thorac Cardiovasc Surg 1999; 47: 362-364. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    81. Haissaguerre M, Gencel L, Fischer B, et al. Successful catheter ablation of atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 1994; 5: 1045-1052. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    82. Haissaguerre M, Jais P, Shah DC, et al. Spontaneous initiation of atrial fibrillation by ectopic beats originating in the pulmonary veins. N Engl J Med 1998; 339: 659-666. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    83. Haissaguerre M, Shah DC, Jais P, et al. Electrophysiological breakthroughs from the left atrium to the pulmonary veins. Circulation 2000; 102: 2463-2465. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    84. Pappone C, Rosanio S, Oreto G, et al. Circumferential radiofrequency ablation of pulmonary vein ostia: a new anatomic approach for curing atrial fibrillation. Circulation 2000; 102: 2619-2628. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    85. Marrouche NF, Martin DO, Wazni O, et al. Phased-array intracardiac echocardiography monitoring during pulmonary vein isolation in patients with atrial fibrillation: impact on outcome and complications. Circulation 2003; 107: 2710-2716. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Klinická farmakologie a farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.