Klin Farmakol Farm. 2009;23(3):115-119
Farmakoterapie uveitid
- Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Oční klinika 1. LF a VFN
Uveitida je nespecifický název pro zánět duhovky, řasnatého tělesa a cévnatky. Nitrooční zánět může následně postihnout okolní tkáně
(rohovku, skléru, sítnici, papilu zrakového nervu), a tak ohrozit centrální zrakovou ostrost. Onemocnění může být způsobeno infekcí,
autoimunitními mechanizmy nebo úrazem. Asi v 50 % zůstává příčina zánětu neznámá. Rozpoznat etiologii onemocnění je základním
předpokladem pro určení léčebného postupu. Rozhodnutí, kdy a jakým způsobem léčit uveitidu, je dáno tíží zánětu, četností komplikací
a ohrožením vízu v důsledku zánětu. Léčba mírné, náhodně vzniklé uveitidy je rozdílná od chronické nebo recidivující uveitidy, zvláště
pokud je spojená s některou ze systémových chorob. Rovněž tak infekční nebo nádorová příčina má svoji specifiku v léčbě uveitidy.
Cílem léčby je minimalizovat zánět, předejít komplikacím spojeným s uveitidou, zachovat co nejlepší vízus a ulevit pacientovi od subjektivních
obtíží. V léčbě infekčních uveitid se používají virostatika, antibiotika, chemoterapeutika, antimykotika nebo antihelmintika
cíleně dle infekčního agens. Terapie neinfekčních uveitid zahrnuje nesteroidní antiflogistika, kortikosteroidy, imunosupresivní látky
a biologickou léčbu. Součástí léčby uveitid jsou i mydriatika a cykloplegika, která se aplikují z důvodu prevence vzniku zadních synechií
a k uvolnění ciliárního spazmu. Systémová imunosupresivní terapie je indikována u zrak ohrožující neinfekční uveitidy. Asi u třetiny
případů souvisí oční autoimunitní zánět se systémovým onemocněním, jakým je např. sarkoidóza, roztroušená mozkomíšní skleróza,
systémové vaskulitidy (např. Wegenerova granulomatóza, systémový lupus erythematodes, Behcetova choroba) a další. Léčba je pak
vedena ve spolupráci se specialisty daných oborů.
Klíčová slova: uveitida, nitrooční zánět, kortikosteroidy, imunosuprese, biologická léčba.
Therapy of uveitis
Uveitis is a non-specific term for inflammation of the iris, ciliary body and choroidea. Intraocular inflammation may consequently involve
adjacent structures (cornea, sclera, retina, optic disc) and result in visual acuity impairment. The disease may be caused by infection,
autoimmune mechanisms or ocular injury. In just about 50 % of cases the cause of intraocular inflammation is unknown. The main presumption
for commencement of causal treatment is to recognize the etiology of uveitis. Treatment options depend on inflammation
severity, frequency of complications and threat of visual acuity owing to uveitis. Mild accidental cases of uveitis require treatment different
from that of chronic or recurrent uveitis, especially when the latter is associated with systemic disease. Furthermore, infectious or
neoplastic diseases demand specific treatment. The main aims of therapy are to minimalize inflammatory activity, to prevent sight-threatening
complications, to preserve the best possible visual acuity and to relieve the patient’s discomfort. In the case of infectious uveitis,
treatment is based on the causative agent and thus the appropriate virostatics, antibiotics, chemotherapeutics, anti-fungal drugs and
anthelmintics are used. Non-infectious uveitis therapy involves non-steroid anti-inflammatory drugs, corticosteroids, immunosuppressive
drugs and biologic agents. Mydriatics and cycloplegics also play an important role in the treatment of uveitis. The main reason for their
application is prevention of posterior synechiae and relaxation of ciliary spasms. Immunosuppressive therapy administrated systemically
is indicated in cases of non-infectious sight-threatening uveitis. In approximately one third of cases, ocular autoimmune inflammation
is linked to systemic disease, for instance sarcoidosis, multiple sclerosis, systemic vasculitis (Wegener’s granulomatosis, systemic lupus
erythematodes, Behcet’s disease) and others. Treatment is then conducted in cooperation with a specialist in the related field.
Keywords: uveitis, intraocular inflammation, corticosteroids, immunosuppression, biologic agents.
Zveřejněno: 6. listopad 2009 Zobrazit citaci
Reference
- Foster CS, Vitale AT. Diagnosis and treatment of uveitis. WB Saundres company, Philadelphia, 2002: 869.
- Kanski JJ, Pavesio CE, Tuft SJ. Ocular inflammatory disease. Mosby, Elsevier Lmd, Philadelphia, 2006: 292.
- Nussenblatt RB, Whitcup SW. Uveitis - fundamentals and clinical practice, 3rd edition: Mosby, Philadelphia, 2004: 420.
- Forrester JV, Okada AA, BenEzra D, Ohno S. Posterior segment intraocular inflammation, Kugler Publications, The Netherlads, 1998: 181.
- Standardization of uveitis nomenclature for reporting clinical data. Results of the first international workshop. Am J Ophthalmol 2005; 140: 515-519.