Klin Farmakol Farm. 2010;24(2):66-70

Význam sledování spotřeby léčiv ve farmakoepidemiologii na příkladech longitudinálních studií inhibitorů protonové pumpy, antibiotik a metforminu

Eva Tlustá1, Jiří Vlček1,2,3, Andrea Kučerová-Lamková1, Lenka Buriánková1, Zdeněk Vitásek4
1Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
22. interní klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové
3Národní reprezentant ESAC
4Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

3Národní reprezentant ESAC

4Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

Sledování spotřeby léčiv umožňuje odhadnout velikost exponované populace danému léku, ale také vliv regulačních opatření, marketingových

strategií a doporučení odborných společností na pohyb léčiva na farmaceutickém trhu. Nejvíce užívanou a doporučovanou

metodikou pro sledování spotřeby léčiv je ATC/DDD metodologie, která umožňuje vzájemné srovnávání spotřeb na národní i mezinárodní

úrovni. V naší studii byla využita databáze SÚKL (prostřednictvím AISLP) a její data v letech 1993–2008 a dále databáze zdravotní

pojišťovny v letech 2006–2007. Byla sledována spotřeba inhibitorů protonové pumpy (PPI), antibiotik a metforminu. Spotřeba byla

vyjádřena v počtu definovaných denních dávek na 1000 individuí na den (DID). Výsledky dokládají velmi strmý nárůst spotřeby PPI, kde

nejužívanějším zástupcem je stále omeprazol. Také spotřeba metforminu se od roku 2001 do roku 2008 více než zdvojnásobila. Ve skupině

antibiotik jsou stále nejvíce užívány peniciliny, zejména potencovaný amoxicilin. V roce 2008 spotřeba potencovaného amoxicilinu

zaujímala 51 % spotřeby všech penicilinů. Významně vzrůstá i spotřeba makrolidů, především klarithromycinu, ale i azithromycinu.

Klíčová slova: spotřeba léčiv, ATC/DDD metodologie, inhibitory protonové pumpy, antibiotika, omeprazol

Importance of Drug Utilization Studies in Pharmacoepidemiology on Examples of Longitudinal Studies

of Proton Pump Inhibitors, Antibiotics and Metformin

Drug utilization studies serve as a tool for estimation of drug exposure in population as well as for evaluation of the influence of regulatory

interventions, marketing strategies and guidelines on the drug on the market. For drug utilization studies the ATC/DDD methodology is

widely used and recommended by the WHO. In our study the database of the SUKL (period 1993–2008) and health insurance company

(2006–2007) was used, and consumption of proton pump inhibitors (PPI), antibiotics and metformin was assessed. Drug utilization was

expressed as the number of defined daily doses (DDD) per 1000 individuals per day (DID).The rapid increase in utilization of PPI was demonstrated

with omeprazole as the most frequently used PPI. Also consumption of metformin increased more than twice in the period

from 2001 to 2008. In the group of antibiotics penicillines were still the most frequently prescribed, mainly amoxicillin in combination

with clavulanic acid. In the year 2008 the combined amoxicillin accounted for 51 % of utilization of all penicillines. The consumption of

macrolides was increasing, the increase represented mainly by clarithromycin, to a lesser extent by azithromycin.

Keywords: drug utilization, ATC/DDD methodology, proton pump inhibitors, antibiotics, metformin

Zveřejněno: 1. červenec 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Tlustá E, Vlček J, Kučerová-Lamková A, Buriánková L, Vitásek Z. Význam sledování spotřeby léčiv ve farmakoepidemiologii na příkladech longitudinálních studií inhibitorů protonové pumpy, antibiotik a metforminu. Klin Farmakol Farm. 2010;24(2):66-70.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Vlček J. Farmakoepidemiologie In: Vlček J, Macek K, Dalecká R. Základy farmakoepidemiologie, farmakoekonomiky a farmakoinformatiky. Praha: Remedia, s.r.o., 2005: 6-41.
  2. World Health Organization. The anatomical therapeutic chemical classification system with defined daily doses (ATC/ DDD). Oslo. URL: http://www.who.int/classifications/atcddd/ en. (poslední aktualizace 2003).
  3. WHO Collaborating Centre for Drug Statistics Methodology. ATC/DDD Index 2010. URL: http://www.whocc.no/atc_ ddd_index/(poslední aktualizace 27. 10. 2009).
  4. Stichele RHV, Elseviers MM, Ferech M, Blot S, Goossens H, the ESAC Project Group. European Surveillance of Antimicrobial Consumption (ESAC). Data Collection Performance and Methodological Approach. Br J Clin Pharmacol 2004; 58: 419-428. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Ferech M, Coenen S, Malhotra-Kumar S, et al. European Surveillance of Antimicrobial Consumption (ESAC): outpatient antibiotic use in Europe. J Antimicrob Chemother 2006; 58: 401-407. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Gorecká K, Linhartová A, Vlček J, Tilšer I. Cardiovascular drug utilisation and socio-economic inequalities in 20 districts of the Czech Republic. Eur J Clin Pharmacol 2005; 61: 417-423. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Vlček J, Stichele RHV, Perlík F, et al. Integrating drug utilisation studies in wider Europe, EURODURG meeting 2001. Galen 2001: 191.
  8. Gorecká K, Hejdová M, Stichele RHV, et al. Abstracts on drug utilization research at seven International Conferences on Pharmacoepidemiology (ICPE): 1996-2002; Pharmacoepidemiol Drug Safety 2004; 13: 621-622. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Kučera Z, Vlček J, Hejdová M. Theoretical exposure of chronically treated patients to lipid lowering agents, Pharmacoepidemiol Drug Safety 2005; 14: 61-67. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Vlček J, Šleszarová P, Pozlerová E, Kotlář J, Bláha V, Mashburn J. The antibiotic resistance survey: a preliminary report on the drug utilization evaluation study at the University Teaching Hospital, Charles University, Czech Republic. Pharmacoepidemiol Drug Safety 2000; 9: 237-243. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Urbanek K, Kolar M, Strojil J, Koukalova D, Cekanova L, Hejnar P. Utilization of fluoroquinolones and Escherichia coli resistance in urinary tract infection: inpatients and outpatients. Pharmacoepidemiol Drug Safety 2005; 14: 741-745. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Garía-Rey C, Martín-Herrero JE, Baquero F. Antibiotic consumption and generation of resistence in Streptococcus pneumonia: the paradoxical impact of quinolones in a complex selective landscape. Clin Microbiol Infect 2006; 12(Suppl. 3): 55-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Kolář M, Urbánek K, Vágnerová I, Koukalová D. The influence of antibiotic use on the occurrence of vancomycin-resistant enterococci. J Clin Pharm Ther 2006; 31: 67-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Goossens H, Ferech M, Stichele RHV, Elseviers M, ESAC Project Group. Outpatient antibiotic use in Europe and association with resistence: a cross-national database study. Lancet 2005; 365: 579-587. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Roux C, Briot K, Gossec L, et al. Increase in vertebral fracture risk in postmenopausal women using omeprazole. Calcif Tissue Int 2009; 84: 13-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Yang YX, Lewis JD, Epstein S, et al. Long-term proton pump inhibitor therapy and risk of hip fracture. JAMA 2006; 296: 2947-2953. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Laheij RJF, Sturkenboom MC, Hassing R-J, et al. Risk of community-acquired pneumonia and use of gastric acidsuppressive drugs. JAMA 2004; 292: 1955-1960. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Gulmez SE, Holm A, Frederiksen H, et al. Use of proton pump inhibitors and the risk of community-acquired pneumonia: a population-based case-control study. Arch Intern Med 2007; 167: 950-955. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Marešová V. Kde nejčastěji chybujeme při předepisování antibiotik? Prakt lékáren 2009; 5: 195-196.
  20. Bergman M, Huikko S, Huovinen P, Paakkari P, Seppälä H; Finnish Study Group for Antimicrobial Resistance (FiRe Network). Macrolide and azithromycin use are linked to increased macrolide resistance in Streptococcus pneumoniae. Antimicrob Agents Chemother 2006; 50: 3646-3650. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. UK Prospective Diabetes Study (UKPDS) Group. Effect of intensive blood glucose control with metformin on complications in overweight patiens with type 2 diabetes (UKPDS 34). Lancet 1998; 12: 854-865. Přejít k původnímu zdroji...
  22. Nathan DM, Buse JB, Davidson MB, et al. Professional Practice Committee, American Diabetes Association, European Association for the Study of Diabetes. Management of hyperglycaemia in type 2 diabetes: a consensus algorithm for the initiation and adjustment of therapy. A consensus statement from the American Diabetes Association and the European Association for the Study of Diabetes. Diabetologia 2006; 49: 1711-1721. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Nathan DM, Buse JB, Davidson MB, et al. American Diabetes Association, European Association for Study of Diabetes. Medical management of hyperglycemia in type 2 diabetes: a consensus algorithm for the initiation and adjustment of therapy: a consensus statement of the American Diabetes Association and the European Association for the Study of Diabetes. Diabetes Care 2009; 32: 193-203. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Česká diabetologická společnost. Doporučený postup péče o diabetes mellitus 2. typu (aktualizace 2009). URL: http://www.diab.cz/modules/Standardy/dm2_2009.pdf (cited 25. 2. 2010).
  25. Kořístková B, Grundmann M. Metodika studia spotřeb léků. Klin Farmakol Farm 2006; 20: 219-222.
  26. R?nning M, Blix HS, Harb? BT, Str?m H. Different versions of the anatomical therapeutic chemical classification system and the defined daily dose-are drug utilization data comparable? Eur J Clin Pharmacol 2000; 56: 723-727. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. WHO Collaborating Centre for Drug Statistics Methodology. DDD alterations from 1982-2010. URL: http://www.whocc.no/atc_ddd_alterations__cumulative_/ddd_alterations/(cited 23. 2. 2010).




Klinická farmakologie a farmacie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.