Klin Farmakol Farm. 2011;25(3):126-130

Anticholínergické účinky liečiv u starších pacientov

Agáta Mačugová1, Magdaléna Kuželová2, Lenka Kostková1, Veronika Drobná1, Ján Luha3, Andrej Dukát4, Ján Murín5, Kamil Stratený1, Martin Wawruch1
1 Ústav farmakológie a klinickej farmakológie, Lekárska fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava
2 Katedra farmakológie a toxikológie, Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
3 Ústav lekárskej biológie, genetiky a klinickej genetiky, Lekárska fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava
4 II. interná klinika, Lekárska fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava
5 I. interná klinika, Lekárska fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava

Starší pacienti predstavujú rizikovú skupinu z hľadiska výskytu nežiaducich účinkov liečiv. Vzhľadom na polymorbiditu a necharakteristické

prejavy ostávajú nežiaduce účinky u starších ľudí často nerozpoznané. Pri manifestácii nežiaducich účinkov sa niekedy dokonca

pristúpi k pridaniu ďalšieho farmaka namiesto úpravy dávky lieku alebo ukončenia jeho podávania. K typickým príkladom takýchto

veľakrát prehliadnutých nežiaducich reakcií patria anticholínergické účinky liečiv. Z periférnych nežiaducich účinkov možno spomenúť

napr. suchosť v ústach, obstipáciu, retenciu moču, tachykardiu, mydriázu, poruchy akomodácie do blízka, zvýšenie vnútroočného tlaku

alebo zníženú sekréciu potných žliaz. Anticholínergické pôsobenie na centrálny nervový systém sa môže prejaviť sedáciou, zhoršením

kognitívnych funkcií až delíriom. Veľa liečiv vykazuje takéto účinky, hoci sa väčšinou nejedná o účinok zodpovedný za mechanizmus

terapeutického pôsobenia (napr. amitriptylín, klozapín). Základným predpokladom redukcie anticholínergickej záťaže starších pacientov

je správna identifikácia liečiv s anticholínergickými účinkami. K dispozícii je viacero laboratórnych metód in vitro, ktorých hlavnou

limitáciou je problematická interpretácia ich výsledkov v klinickej praxi. Pre každodennú klinickú prax sú ľahšie aplikovateľné zoznamy

liečiv s anticholínergickými účinkami. Tieto zoznamy sú tvorené na základe konsenzu expertov, ktorí zohľadňujú údaje o jednotlivých

liečivách dostupné v literatúre ako aj vlastné klinické skúsenosti. Cieľom nášho článku bolo predostrieť problematiku anticholínergických

účinkov liečiv. Dôraz kladieme na dôsledky ich prejavov v podobe nežiaducich účinkov. Poukazujeme na možnosti identifikácie liečiv

s anticholínergickými vlastnosťami.

Klíčová slova: anticholínergický, nežiaduce účinky, liečivá, zoznamy, syndróm z vysadenia

Anticholinergic effects of drugs in elderly patients

Elderly patients represent a special group of population regarding the occurrence of adverse drug reactions. The adverse drug reactions

often remain unrecognised due to their non-characteristic symptoms and polymorbidity of elderly patients. In case of manifestation of

adverse drug reaction sometimes additional medication is added instead of adjustment of the dose of drug or its withdrawal. Anticholinergic

effects of medications represent a typical example of such often unrecognised adverse drug reactions. These drugs may cause

peripheral adverse drug reactions, e.g. dry mouth, constipation, urinary retention, tachycardia, mydriasis, inability to accommodate,

increased intraocular pressure or decreased secretion of sweat glands. Anticholinergic effects of medications on the central nervous

system may be a cause of sedation, worsening of cognitive functions or delirium. Many drugs show anticholinergic properties, however

in most cases these effects are not responsible for the mechanism of therapeutic action (e.g. amitriptyline, clozapine). The appropriate

identification of drugs with anticholinergic effects represents the basic condition for the reduction of anticholinergic burden of elderly

patients. There are several laboratory in vitro methods. The most important limitation of these methods is a complicated interpretation

of their results in clinical practice. The lists of drugs with anticholinergic properties represent a tool easily applicable in daily clinical

practice. The creation of such lists is based on the consensus of experts who take into consideration the literature data on individual

drugs as well as their own clinical experience. The aim of our article was to introduce the topic of anticholinergic effects of drugs. The

stress is put on the consequences of their manifestation as adverse drug reactions. The opportunities of identification of medications

with anticholinergic properties are described.

Keywords: anticholinergic, adverse effects, drugs, lists, withdrawal syndrome

Zveřejněno: 1. prosinec 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mačugová A, Kuželová M, Kostková L, Drobná V, Luha J, Dukát A, et al.. Anticholínergické účinky liečiv u starších pacientov. Klin Farmakol Farm. 2011;25(3):126-130.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Beijer HJ, de Blaey CJ. Hospitalisations caused by adverse drug reactions (ADR): a meta-analysis of observational studies. Pharm Sci 2002; 24: 46-54. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Field TS, Gurwitz JH, Harrold LR, et al. Risk factors for adverse drug events among older adults in the ambulatory setting. J Am Geriatr Soc 2004; 52: 1349-1354. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. van der Hooft CS, Sturkenboom MCJ, van Grootheest K, et al. Adverse drug reaction-related hospitalisations: A nationwide study in the Netherlands. Drug Saf 2006; 29: 161-168. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Wawruch M, Zikavska M, Wsolova L, et al. Adverse drug reactions related to hospital admission in Slovak elderly patients. Arch Gerontol Geriatr 2009; 48: 186-190. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Fick DM, Cooper JW, Wade WE, et al. Updating the Beers criteria for potentially inappropriate medication use in older adults. Arch Intern Med 2003; 163: 2716-2724. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. McLeod PJ, Huang AR, Tamblyn RM, et al. Defining inappropriate practices in prescribing for elderly people: a national consensus panel. CMAJ 1997; 156: 385-391. Přejít na PubMed...
    7. Laroche ML, Charmes JP, Merle L. Potentially inappropriate medications in the elderly. Eur J Clin Pharmacol 2007; 63: 725-731. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Kalvach Z, Zadák Z, Jirák R, Zavázalová H, Holmerová I, Weber P. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada, 2008: 336.
    9. Midlov P, Eriksson T, Kragh A. Drug-related problems in the elderly. London: Springer, 2009: 135. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Weber P, Kriška M, Meluzínová H, Dítětová K, Wawruch M. Polyfarmakoterapie v klinické gerontologii. Čas Lék Čes 2004; 143: 547-551.
    11. Bartus RT, Dean RL 3rd, Beer B, Lippa AS. The cholinergic hypothesis of geriatric memory dysfunction. Science 1982; 217: 408-414. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Tune LE. Anticholinergic effects of medication in elderly patients. J Clin Psychiatry 2001; 62(Suppl 21): 11-14.
    13. Bressler R, Bahl JJ. Principles of drug therapy for the elderly patient. Mayo Clin Proc 2003; 78: 1564-1577. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Catterson ML, Preskorn SH, Martin RL. Pharmacodynamic and pharmacokinetic considerations in geriatric psychopharmacology. Psychiatr Clin North Am 1997; 20: 205-218. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Lechevallier-Michel N, Molimard M, Dartigues JF, Fabrigoule C, Fourrier-Réglat A. Drugs with anticholinergic properties and cognitive performance in the elderly: results from the PAQUID Study. Br J Clin Pharmacol 2005; 59: 143-151. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Ness J, Hoth A, Barnett MJ, Shorr RI, Kaboli PJ. Anticholinergic medications in community-dwelling older veterans: prevalence of anticholinergic symptoms, symptom burden, and adverse drug events. Am J Geriatr Pharmacother 2006; 4: 42-51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Mintzer J, Burns A. Anticholinergic side-effects of drugs in elderly people. J R Soc Med 2000; 93 :457-462. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Triantafyllou K, Vlachogiannakos J, Ladas SD. Gastrointestinal and liver side effects of drugs in elderly patients. Best Pract Res Clin Gastroenterol 2010; 24: 203-215. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Verhamme KM, Sturkenboom MC, Stricker BH, Bosch R. Drug-induced urinary retention: incidence, management and prevention. Drug Saf 2008; 31: 373-388. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Barnes BJ, Hollands JM. Drug-induced arrhythmias. Crit Care Med 2010; 38(Suppl 6): S188-197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Feinberg M. The problems of anticholinergic adverse effects in older patients. Drugs Aging 1993; 3: 335-348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Li J, Tripathi RC, Tripathi BJ. Drug-induced ocular disorders. Drug Saf 2008; 31: 127-141. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Cheshire WP, Fealey RD. Drug-induced hyperhidrosis and hypohidrosis: incidence, prevention and management. Drug Saf 2008; 31: 109-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Cancelli I, Beltrame M, Gigli GL, Valente M. Drugs with anticholinergic properties: cognitive and neuropsychiatric sideeffects in elderly patients. Neurol Sci 2009; 30: 87-92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Francis J, Martin D, Kapoor WN. A prospective study of delirium in hospitalized elderly. JAMA 1990; 263: 1097-1101. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Tune LE, Bylsma FW. Benzodiazepine-induced and anticholinergic-induced delirium in the elderly. Int Psychogeriatr 1991; 3: 397-408. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Cao YJ, Mager DE, Simonsick EM, et al. Physical and cognitive performance and burden of anticholinergics, sedatives, and ACE inhibitors in older women. Clin Pharmacol Ther 2008; 83: 422-429. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Cancelli I, Gigli GL, Piani A, et al. Drugs with anticholinergic properties as a risk factor for cognitive impairment in elderly people: a population-based study. J Clin Psychopharmacol 2008; 28: 654-659. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Ancelin ML, Artero S, Portet F, Dupuy AM, Touchon J, Ritchie K. Non-degenerative mild cognitive impairment in elderly people and use of anticholinergic drugs: longitudinal cohort study. BMJ 2006; 332: 455-459. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Defilippi JL, Crismon ML. Drug interactions with cholinesterase inhibitors. Drugs Aging 2003; 20: 437-444. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Ahmed S, Chengappa KN, Naidu VR, Baker RW, Parepally H, Schooler NR. Clozapine withdrawal-emergent dystonias and dyskinesias: a case series. J Clin Psychiatry 1998; 59: 472-477. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Plevová J, Boleloucký Z. Psychofarmakoterapie vyššího věku. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000; 162.
    33. Richelson E. Preclinical pharmacology of neuroleptics: focus on new generation compounds. J Clin Psychiatry 1996; 57(Suppl 11): 4-11.
    34. Vaswani M, Linda FK, Ramesh S. Role of selective serotonin reuptake inhibitors in psychiatric disorders: a comprehensive review. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry 2003; 27: 85-102. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Rudd KM, Raehl CL, Bond CA, Abbruscato TJ, Stenhouse AC. Methods for assessing drug-related anticholinergic activity. Pharmacotherapy 2005; 25: 1592-1601. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Tune LE. Serum anticholinergic activity levels and delirium in the elderly. Semin Clin Neuropsychiatry 2000; 5: 149-153. Přejít na PubMed...
    37. Tune L, Carr S, Hoag E, Cooper T. Anticholinergic effects of drugs commonly prescribed for the elderly: potential means for assessing risk of delirium. Am J Psychiatry 1992; 149: 1393-1394. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Han L, Agostini JV, Allore HG. Cumulative anticholinergic exposure is associated with poor memory and executive function in older men. J Am Geriatr Soc 2008; 56: 2203-2210. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Rudolph JL, Salow MJ, Angelini MC, McGlinchey RE. The anticholinergic risk scale and anticholinergic adverse effects in older persons. Arch Intern Med 2008; 168: 508-513. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Mulsant BH, Pollock BG, Kirshner M, Shen C, Dodge H, Ganguli M. Serum anticholinergic activity in a communitybased sample of older adults: relationship with cognitive performance. Arch Gen Psychiatry 2003; 60: 198-203. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR., ,Mini-mental state". A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiatr Res 1975; 12: 189-198. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Klinická farmakologie a farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.