Klin Farmakol Farm. 2021;35(3):49-55 | DOI: 10.36290/far.2021.017

Analýza spotřeby antibiotik v České republice a její závěry pro klinickou praxi

Petr Domecký1, Lenka Suchopárová1, 2, Josef Malý1, 3
1 Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové
2 Nemocniční lékárna, Fakultní nemocnice v Motole, Praha
3 Oddělení klinické farmacie, Nemocniční lékárna, Fakultní nemocnice v Motole, Praha

Úvod: Antibiotika (ATB) jsou klíčové léčivé přípravky a mají nezpochybnitelné využití. Naneštěstí zejména neracionální používání ATB vede k rizikům především nežádoucích účinků, interakcí a vzniku rezistence. Cílem této práce bylo analyzovat spotřebu ATB pro systémové použití v České republice (ČR) v letech 2005–2019 a přinést závěry pro klinickou praxi.

Metodika: Analýza spotřeby ATB pro systémové použití probíhala jako longitudinální retrospektivní analýza dat z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv v letech 2005–2019 za použití standardní metodiky pro studium spotřeby léčiv typu DUR (Drug Utilization Review). Spotřeba ATB se vypočítala jako definované denní dávky (DDD) jednotlivých ATB na tisíc obyvatel za den (TID). Analyzována byla celková spotřeba ATB pro systémové použití v jednotlivých letech. Druhotně byly sledovány spotřeby pro jednotlivé zástupce nebo podskupiny a vyhodnoceny relativní indikátory kvality spotřeb ATB. Data byla popsána deskriptivní statistikou.

Výsledky: Nejvyšší spotřeba ATB pro systémové použití byla zaznamenána v roce 2015, kdy dosáhla hodnoty 19,3338 DDD/TID. Nejpoužívanější skupinou ATB v průběhu celého sledovaného období byla β­‑laktamová ATB (peniciliny). Nejvýznamnější změna spotřeby za sledované období proběhla ve skupině fluorochinolonů, kde byl pokles z roku 2005 do roku 2019 více než 2násobný. Zejména viditelný byl trend poklesu spotřeby norfloxacinu, který nastal v roce 2013. Nárůst ve spotřebě ATB byl sledován především u meropenemu, vankomycinu, cefuroxim­‑axetilu, skupiny chráněných penicilinů a cefalosporinů II. a III. generace.

Závěr: V celkovém hodnocení nepatřila ČR mezi státy s vysokou spotřebou ATB a četnějšími negativními výsledky stran relativních indiká­torů kvality spotřeb ATB. V ČR docházelo zejména k možnému neracionálnímu nahrazování některých ATB a nárůstu spotřeby některých širokospektrých ATB.

Klíčová slova: spotřeba léčiv, antibiotika, rezistence.

Analysis of antibiotic consumption in the Czech Republic and its conclusions for clinical practice

Introduction: Antibiotics (ATB) are essential medicines and have unquestionable uses. Unfortunately, the irrational use of ATB leads to the risks of adverse effects, interactions, and the development of drug resistance. This study aimed to analyse ATB consumption for systemic use in the Czech Republic (CR) in 2005-2019 and provide conclusions for clinical practice.

Methods: The analysis of ATB consumption for systemic use was performed as a longitudinal retrospective analysis of data from the State Institute for Drug Control database in the years 2005-2019 using the standard methodology for studying drug consumption of the DUR (Drug Utilization Review) type. ATB consumption was calculated as defined daily doses (DDD) of each ATB per thousand inhabitants per day (TID). The total consumption of ATB for systemic use in each year was analysed. Secondarily, consumption for individual representatives or subgroups was analysed and relative quality indicators of ATB consumption were evaluated.

Results: The highest consumption of ATB for systemic use was observed in 2015 when it reached 19.3338 DDD/TID. β-lactam ATB (penicillins) was the most commonly used group of ATB throughout the study period. The most significant change in consumption over the period was in the fluoroquinolone group, where the decrease from 2005 to 2019 was more than 2-fold. The obvious was the downward trend in consumption of norfloxacin, which occurred in 2013. ATB consumption increased mainly for meropenem, vancomycin, cefuroxime-axetil, β-Lactamase-protected penicillins and the 2nd and 3rd generation cephalosporins.

Conclusion: In the overall assessment, CR was not among the countries with high ATB consumption and frequent negative results in the relative quality indicators of ATB consumption. In particular, the possible irrational substitution of some ATB and an increase in the consumption of some broad-spectrum ATB was observed in CR.

Keywords: drug utilization review, anti‑bacterial agents, drug resistance.

Zveřejněno: 8. listopad 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Domecký P, Suchopárová L, Malý J. Analýza spotřeby antibiotik v České republice a její závěry pro klinickou praxi. Klin Farmakol Farm. 2021;35(3):49-55. doi: 10.36290/far.2021.017.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Beneš J. Antibiotika - systematika, vlastnosti, použití. Prague (CZ): Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-271-0636-3.
    2. Jindrák V, Hedlová D, Urbášková P. Antibiotická politika a prevence infekcí v nemocnici. Prague (CZ): Mladá fronta, 2014. Aeskulap. ISBN 978-80-204-2815-8.
    3. Antibiotická politika ČR [internet]. Praha: Státní ústav pro kontrolu léčiv 2010 [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: http://www.sukl.cz/antibioticka‑politika‑cr.
    4. Šturma J. Činnosti a funkce NAP [internet]. Státní zdravotní ústav 2010. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: http://www.szu.cz/tema/cinnosti‑a‑funkce.
    5. Akční plán antibiotického programu České republiky (AP NAP) na období 2019-2022 [internet]. Ministerstvo zdravotnictví ČR 2019. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/wp‑content/uploads/wepub/7725/36701/Ak%C4%8Dn%C3%AD%20 pl%C3%A1n%20NAP%202019-22.pdf.
    6. Gilbert DN, Chambers HF, Eliopoulos GM et al. The Sanford Guide to Antimicrobial Therapy 2019: 50 Years: 1969-2019. Sperryville (USA). Antimicrobial Therapy, Incorporated, 2019. 978-1-944272-09-8.
    7. Shamna M, Dilip C, Ajmal M et al. A prospective study on Adverse Drug Reactions of antibiotics in tertiary care hospital. Saudi Pharm J. 2014 Sep; 22(4): 303-308. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Paterová P, Králíčková P, Vávrová P et al. Principy racionální léčby antibiotiky (část II.). Interv Akut Kardiol. 2016; 15(2): 90-93. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Antibiotic resistance [internet]. World Health Organization 2018 [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://www.who.int/news‑room/fact‑sheets/detail/antibiotic‑resistance.
    10. Cox G, Wright GD. Intrinsic antibiotic resistance: mechanisms, origins, challenges and solutions. Int J Med Microbiol. 2013 Aug; 303(6-7): 287-292. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Munita JM, Arias CA. Mechanisms of Antibiotic Resistance. Microbiol Spectr. 2016 Apr;4(2):10.1128/microbiolspec.VMBF-0016-2015. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Friedman ND, Temkin E, Carmeli Y. The negative impact of antibiotic resistance. Clin Microbiol Infect. 2016 May; 22(5): 416-422. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Llor C, Bjerrum L. Antimicrobial resistance: risk associated with antibiotic overuse and initiatives to reduce the problem. Ther Adv Drug Saf. 2014 Dec; 5(6): 229-241. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Počet a pohyb obyvatelstva [internet]. Český statistický úřad. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky & katalog=30845#katalog=33155.
    15. Quality indicators for antibiotic consumption in the community [internet]. European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC) 2020. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://www.ecdc.europa.eu/en/antimicrobial‑consumption/database/quality‑indicators.
    16. Anatomicko‑terapeuticko‑chemická klasifikace [internet]. Státní ústav pro kontrolu léčiv. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://www.sukl.cz/modules/medication/atc_tree.php?current=J01C#J01C.
    17. Antimicrobial consumption - Annual Epidemiological Report for 2019 [internet]. European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC) 2020. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: *Antimicrobial consumption in the EU and EEA: Annual Epidemiological Report 2019 (europa.eu).
    18. Surveillance of antimicrobial resistence in Europe 2018 [internet]. European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC) 2020. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications‑data/surveillance‑antimicrobial‑resistance‑europe-2018.
    19. Cassini A, Högberg LD, Plachouras D, Quattrocchi A, Hoxha A, Simonsen GS, Colomb‑Cotinat M, Kretzschmar ME, Devleesschauwer B, Cecchini M, Ouakrim DA, Oliveira TC, Struelens MJ, Suetens C, Monnet DL; Burden of AMR Collaborative Group. Attributable deaths and disability‑adjusted life‑years caused by infections with antibiotic‑resistant bacteria in the EU and the European Economic Area in 2015: a population‑level modelling analysis. Lancet Infect, DiS. 2019 Jan; 19(1): 56-66. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Nýč O, Urbášková P, Marešová V a kol. Konsensus používání antibiotik III. Chinolony. Prakt Lék 2006; 86(10): 570-574.
    21. Konsensus používání antibiotik: Fluorochinolonů 2019 [internet]. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP). [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://www.cls.cz/antibioticka‑politika‑a.
    22. Vachek J, Zakiyanov O, Adámková V et al. Infekce dolních a horních močových cest. Kardiol Rev Int Med 2014; 16(1): 74-77.
    23. Důležitá upozornění - nežádoucí účinky léčiv [internet]. Státní ústav pro kontrolu léčiv. [cit. 24-08-2021]. Dostupné na: https://www.sukl.cz/chinolonova‑a‑fluorochinolonova‑antibiotika‑omezeni?highlightWords=fluorochinolonov%C3%A1
    24. Detail léčivého přípravku [internet]. Gyrablock. Státní ústav pro kontrolu léčiv. [cit. 14-07-2021] Dostupné na: https://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?kod=0044087.
    25. Přijatá oznámení o zahájení, přerušení, obnovení nebo ukončení uvádění léčivého přípravku na trh [internet]. Státní ústav pro kontrolu léčiv. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/mr.html#/.
    26. Antibiotika musí být používána s rozmyslem. Pediatr. praxi 2015; 16(5): 355-356.
    27. Souhrn údajů o přípravku [internet]. Chloramphenicol Vuab. VUAB Pharma, a. s., Vltavská 53, 252 63 Roztoky, Česká republika. Datum revize textu: 14-05-2021. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=SPC172235.pdf & type=spc & as=chloramphenicol‑vuab‑spc.
    28. EudraVigilance - European database of suspected adverse drug reaction reports. Chloramphenicol [internet]. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: http://www.adrreports.eu/en/search.html.
    29. Doporučený postup diagnostiky a léčby kolitidy vyvolané Clostridium difficile (červen 2014) [internet]. Společnost infekčního lékařství. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://www.infekce.cz/dpCDI14.htm.
    30. Konsensus cefalosporiny 2016 [internet]. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://www.cls.cz/antibioticka‑politika‑a.
    31. Sedláčková L. Alergie na beta‑laktamová antibiotika dnes. Med. praxi 2017; 14(4): 193-195.
    32. Polanecký V, Göpfertová D. Manuál praktické epidemiologie - díl 1. Prague (CZ): IPVZ, 2015. ISBN 978-80-87023-37-2.
    33. Farmakoterapeutické informace - měsíčník pro lékaře a farmaceuty [internet]. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Farmakoterapeutické informace 2/2020. [cit. 14-07-2021]. Dostupné na: https://www.sukl.cz/sukl/2020.

    Zpět na obsah


    Klinická farmakologie a farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.