Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):47-55 | DOI: 10.36290/far.2026.002

Interval QT, etiopatogeneze arytmie "torsade de pointes" a riziková farmakoterapie

Přemysl Mladěnka1, Josef Kautzner2
1 Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova
2 Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Elektrokardiografický interval QT odráží délku depolarizace a repolarizace srdečních komor. Jeho prodloužení nastává nejčastěji následkem zpomalení pozdní repolarizace. Rozeznáváme vrozené formy s prevalencí cca 1 : 2 000 obyvatel, které jsou způsobeny mutací genů kódujících komponenty draslíkových nebo sodíkových kanálů, a formy získané, které vznikají nejčastěji po podání určitých léčiv, a to buď přímým zablokováním draslíkového Kv11.1 (hERG) kanálu nebo interferencí s jeho maturací. Prodloužení intervalu QT je klíčovým rizikovým faktorem pro vznik polymorfní komorové arytmie torsade de pointes (TdP), která může přejít ve fibrilaci komor. Vztah mezi prodloužením intervalu QT a TdP je ale komplikovaný a často se uplatňuje celá řada dalších faktorů jako bradykardie, hypokalemie, hypomagnezemie nebo přítomnost kardiovaskulární choroby či diabetu. Ženy mají díky snížené repolarizační rezervě vyšší riziko vzniku této arytmie. V článku jsou stručně shrnuty nejdůležitější skupiny léčiv diskutovaných ve vztahu k prodloužení intervalu QT a TdP (antiarytmika, chinolony, makrolidy, azolová antimykotika, antimalarika, antipsychotika, antidepresiva, antihistaminika, opioidní analgetika a nízkomolekulární léčiva cílené protinádorové terapie). Závěrem se článek věnuje léčbě TdP a prevenci jejího vzniku u vrozených forem.

Klíčová slova: interval QT, arytmie, dysrytmie, torsade de pointes, hERG kanál, pozdní repolarizace.

QT interval, etiopathogenesis of "torsade de pointes", and risk pharmacotherapy

The electrocardiographic QT interval reflects the duration of ventricular depolarization and repolarization. Prolongation of the QT interval occurs most commonly due to a slowdown in the late repolarization phase. There are inherited forms of long QT syndrome caused by mutations in genes that encode components of potassium or sodium channels, with a prevalence of about 1 in 2000 inhabitants. Additionally, there are acquired forms of long QT syndrome, which often result from the use of certain medications. These drugs either directly block the potassium channel Kv11.1 (hERG), or disrupt its trafficking. Prolonged QT interval is a key risk factor for developing a type of polymorphic ventricular tachycardia known as torsade de pointes (TdP), which can lead to ventricular fibrillation. The relationship between QT interval and TdP is complex and is influenced by other risk factors, including bradycardia, existing cardiovascular disease and/or diabetes mellitus, hypokalaemia, and hypomagnesemia. Women have a higher risk due to a lower repolarization reserve. Several groups of medications are associated with QT interval prolongation and TdP, and they are shortly summarized in this paper. They include antiarrhythmic drugs, quinolones, macrolides, azole antimycotics, antimalarial drugs, antipsychotic medications, antidepressants, antihistamines, opioid analgesics, and some targeted anticancer therapies. Lastly, the treatment of TdP and strategies for the prevention of its development in inherited forms are discussed.

Keywords: QT interval, arrhythmia, dysrhythmia, torsade de pointes, hERG channel, late repolarization.

Vloženo: 7. listopad 2025; Revidováno: 12. leden 2026; Přijato: 19. leden 2026; Zveřejněno: 20. duben 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mladěnka P, Kautzner J. Interval QT, etiopatogeneze arytmie "torsade de pointes" a riziková farmakoterapie. Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):47-55. doi: 10.36290/far.2026.002.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Lester RM, Paglialunga S, Johnson IA. QT Assessment in Early Drug Development: The Long and the Short of It. Int J Mol Sci. 2019;20(6):1324. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Yap YG, Camm AJ. Drug induced QT prolongation and torsades de pointes. Heart. 2003;89(11):1363-1372. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Isbister GK. Risk assessment of drug-induced QT prolongation. Aust Prescr. 2015;38(1):20-24. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Krahn AD, Laksman Z, Sy RW, et al. Congenital Long QT Syndrome. JACC Clin Electrophysiol. 2022;8(5):687-706. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Hondeghem LM, Carlsson L, Duker G. Instability and triangulation of the action potential predict serious proarrhythmia, but action potential duration prolongation is anti­arrhythmic. Circulation. 2001;103(15):2004-2013. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Sanguinetti MC, Tristani-Firouzi M. hERG potassium channels and cardiac arrhythmia. Nature. 2006;440(7083):463-469. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Vandenberg JI, Perry MD, Perrin MJ, et al. hERG K(+) channels: structure, function, and clinical significance. Physiol Rev. 2012;92(3):1393-1478. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Hoffmann P, Warner B. Are hERG channel inhibition and QT interval prolongation all there is in drug-induced torsadogenesis? A review of emerging trends. J Pharmacol Toxicol Methods. 2006;53(2):87-105. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Nogawa H, Kawai T. hERG trafficking inhibition in drug-induced lethal cardiac arrhythmia. Eur J Pharmacol. 2014;741:336-339. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. van der Heyden MA, Smits ME, Vos MA. Drugs and trafficking of ion channels: a new pro-arrhythmic threat on the horizon? Br J Pharmacol. 2008;153(3):406-409. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Han S, Zhang Y, Chen Q, et al. Fluconazole inhibits hERG K(+) channel by direct block and disruption of protein trafficking. Eur J Pharmacol. 2011;650(1):138-144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Mladěnka P, Applová L, Patočka J, et al. Comprehensive review of cardiovascular toxicity of drugs and related agents. Med Res Rev. 2018;38(4):1332-1403. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Shah RR. Drug-induced QT interval prolongation: regulatory perspectives and drug development. Ann Med. 2004;36(Suppl 1):47-52. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Milon D, Daubert JC, Saint-Marc C, et al. Torsade de pointes. Apropos of 54 cases. Ann Fr Anesth Reanim. 1982;1(5):513-520. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Hondeghem LM. Drug-Induced QT Prolongation and Torsades de Pointes: An All-Exclusive Relationship or Time for an Amicable Separation? Drug Saf. 2017. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Tsuji Y, Yamazaki M, Shimojo M, et al. Mechanisms of torsades de pointes: an update. Front Cardiovasc Med. 2024;11:1363848. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Thomas SH, Behr ER. Pharmacological treatment of acquired QT prolongation and torsades de pointes. Br J Clin Pharmacol. 2016;81(3):420-427. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Chan A, Isbister GK, Kirkpatrick CM, et al. Drug-induced QT prolongation and torsades de pointes: evaluation of a QT nomogram. QJM. 2007;100(10):609-615. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Cyr S, Abdelaziz L, Minichiello A, et al. Impact of antidepressant and antipsychotic use in the occurence of torsades de pointes arrhythmia: a case-control study. Gen Hosp Psychiatry. 2025;94:16-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Varro A, Baczko I. Cardiac ventricular repolarization reserve: a principle for understanding drug-related proarrhythmic risk. Br J Pharmacol. 2011;164(1):14-36. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Obreztchikova MN, Sosunov EA, Plotnikov A, et al. Developmental changes in IKr and IKs contribute to age-related expression of dofetilide effects on repolarization and pro­arrhythmia. Cardiovasc Res. 2003;59(2):339-350. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Yokohara S, Hashiguchi M, Shiga T. Psychotherapeutic drug-induced life-threatening arrhythmias: A retrospective analysis using the Japanese adverse drug event report database. J Arrhythm. 2023;39(6):928-936. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Choy AM, Lang CC, Chomsky DM, et al. Normalization of acquired QT prolongation in humans by intravenous potassium. Circulation. 1997;96(7):2149-2154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Shaffer D, Singer S, Korvick J, et al. Concomitant risk factors in reports of torsades de pointes associated with macrolide use: review of the United States Food and Drug Administration Adverse Event Reporting System. Clin Infect Dis. 2002;35(2):197-200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Orlandi C. A case of torsade de pointes caused by hypomagnesemia. G Ital Cardiol. 1986;16(12):1062-1065.
    26. Pasławska U, Noszczyk-Nowak A, Kungl K, et al. Thyroid hormones concentrations and ECG picture in the dog. Pol J Vet Sci. 2006;9(4):253-257.
    27. Corović N, Duraković Z, Misigoj-Duraković M. Dispersion of the corrected QT and JT interval in the electrocardiogram of alcoholic patients. Alcohol Clin Exp Res. 2006;30(1):150-154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Cunha DF, Cunha SF, Ferreira TP, et al. Prolonged QTc intervals on the electrocardiograms of hospitalized malnourished adults. Nutrition. 2001;17(5):370-372. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Astrom-Lilja C, Odeberg JM, Ekman E, et al. Drug-induced torsades de pointes: a review of the Swedish pharmacovigilance database. Pharmacoepidemiol Drug Saf. 2008;17(6):587-592. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Darpö B. Spectrum of drugs prolonging QT interval and the incidence of torsade de pointes. Eur Heart J Suppl. 2001;3(Suppl K):K70-80. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Roden DM. Long QT syndrome: reduced repolarization reserve and the genetic link. J Intern Med. 2006;259(1):59-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Roden DM. Drug-induced prolongation of the QT interval. N Engl J Med. 2004;350(10):1013-1022. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Warner B, Hoffmann P. Investigation of the potential of clozapine to cause torsade de pointes. Adverse Drug React Toxicol Rev. 2002;21(4):189-203. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Liu Y, Xue Y, Wu S, et al. Effect of verapamil in the treatment of type 2 long QT syndrome is not a dose-dependent pattern: a study from bedside to bench, and back. Eur Heart J Suppl. 2016;18(suppl_A):A37-A46. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Milberg P, Reinsch N, Osada N, et al. Verapamil prevents torsade de pointes by reduction of transmural dispersion of repolarization and suppression of early afterdepolarizations in an intact heart model of LQT3. Basic Res Cardiol. 2005;100(4):365-371. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Taglialatela M, Castaldo P, Pannaccione A, et al. Cardiac ion channels and antihistamines: possible mechanisms of cardiotoxicity. Clin Exp Allergy. 1999;29(Suppl 3):182-189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Olasinska-Wisniewska A, Olasinski J, Grajek S. Cardiovascular safety of antihistamines. Postepy Dermatol Alergol. 2014;31(3):182-186. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Hagiwara T, Satoh S, Kasai Y, et al. A comparative study of the fluoroquinolone antibacterial agents on the action potential duration in guinea pig ventricular myocardia. Jpn J Pharmacol. 2001;87(3):231-234. Přejít k původnímu zdroji...
    39. Briasoulis A, Agarwal V, Pierce WJ. QT prolongation and torsade de pointes induced by fluoroquinolones: infrequent side effects from commonly used medications. Cardiology. 2011;120(2):103-110. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Abo-Salem E, Fowler JC, Attari M, et al. Antibiotic-induced cardiac arrhythmias. Cardiovasc Ther. 2014;32(1):19-25. Přejít k původnímu zdroji...
    41. Brunetti L, Lee SM, Nahass RG, et al. The risk of cardiac events in patients who received concomitant levofloxacin and amiodarone. Int J Infect Dis. 2019;78:50-56. Přejít k původnímu zdroji...
    42. Volberg WA, Koci BJ, Su W, et al. Blockade of human cardiac potassium channel human ether-a-go-go-related gene (HERG) by macrolide antibiotics. J Pharmacol Exp Ther. 2002;302(1):320-327. Přejít k původnímu zdroji...
    43. Hancox JC, Hasnain M, Vieweg WV, et al. Azithromycin, cardiovascular risks, QTc interval prolongation, torsade de pointes, and regulatory issues: A narrative review based on the study of case reports. Ther Adv Infect Dis. 2013;1(5):155-165. Přejít k původnímu zdroji...
    44. Albert RK, Schuller JL. Macrolide antibiotics and the risk of cardiac arrhythmias. Am J Respir Crit Care Med. 2014;189(10):1173-1180. Přejít k původnímu zdroji...
    45. Gysel M, Vieweg WV, Hasnain M, et al. Torsades de pointes following clarithromycin treatment. Expert Rev Cardiovasc Ther. 2013;11(11):1485-1493. Přejít k původnímu zdroji...
    46. Brown SM, Peltan I, Kumar N, et al. Hydroxychloroquine versus Azithromycin for Hospitalized Patients with COVID-19. Results of a Randomized, Active Comparator Trial. Ann Am Thorac Soc. 2021;18(4):590-597. Přejít k původnímu zdroji...
    47. Farmakis IT, Minopoulou I, Giannakoulas G, et al. Cardiotoxicity of azithromycin in COVID-19: an overall proportion meta-analysis. Adv Respir Med. 2022;90(3). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Sung DJ, Kim JG, Won KJ, et al. Blockade of K+ and Ca2+ channels by azole antifungal agents in neonatal rat ventricular myocytes. Biol Pharm Bull. 2012;35(9):1469-1475. Přejít k původnímu zdroji...
    49. von Heeren F, Tanner R, Theurillat R, et al. Determination of fluconazole in human plasma by micellar electrokinetic capillary chromatography with detection at 190 nm. Journal of Chromatography A. 1996;745(1):165-172. Přejít k původnímu zdroji...
    50. Santos SR, Campos EV, Sanches C, et al. Fluconazole plasma concentration measurement by liquid chromatography for drug monitoring of burn patients. Clinics (Sao Paulo). 2010;65(2):237-243. Přejít k původnímu zdroji...
    51. Salem M, Reichlin T, Fasel D, et al. Torsade de pointes and systemic azole antifungal agents: Analysis of global spontaneous safety reports. Glob Cardiol Sci Pract. 2017;2017(2):11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Haeusler IL, Chan XHS, Guérin PJ, et al. The arrhythmogenic cardiotoxicity of the quinoline and structurally related antimalarial drugs: a systematic review. BMC Med. 2018;16(1):200. Přejít k původnímu zdroji...
    53. Funck-Brentano C, Ouologuem N, Duparc S, et al. Evaluation of the effects on the QT-interval of 4 artemisinin-based combination therapies with a correction-free and heart rate-free method. Scientific Reports. 2019;9(1):883. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Buckingham R. Martindale. The complete drug reference. 40th edition. London (UK): Pharmaceutical Press; 2020.
    55. Traebert M, Dumotier B. Antimalarial drugs: QT prolongation and cardiac arrhythmias. Expert Opin Drug Saf. 2005;4(3):421-431. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Bouchaud O, Imbert P, Touze JE, et al. Fatal cardiotoxicity related to halofantrine: a review based on a worldwide safety data base. Malar J. 2009;8:289. Přejít k původnímu zdroji...
    57. Millat-Martínez P, Salman S, Moore BR, et al. Piperaquine Pharmacokinetic and Pharmacodynamic Profiles in Healthy Volunteers of Papua New Guinea after Administration of Three-Monthly Doses of Dihydroartemisinin-Piperaquine. Anti­microb Agents Chemother. 2022;66(8):e0018522. Přejít k původnímu zdroji...
    58. Esposito S, Bianchini S, Blasi F. Bedaquiline and delamanid in tuberculosis. Expert Opin Pharmacother. 2015;16(15):2319-2330. Přejít k původnímu zdroji...
    59. Pontali E, Sotgiu G, Tiberi S, et al. Cardiac safety of bedaquiline: a systematic and critical analysis of the evidence. Eur Respir J. 2017;50(5). Přejít k původnímu zdroji...
    60. Kwon YS, Jeong BH, Koh WJ. Delamanid when other anti-tuberculosis-treatment regimens failed due to resistance or tolerability. Expert Opin Pharmacother. 2015;16(2):253-261. Přejít k původnímu zdroji...
    61. Anand AB, Malur K, Sabnis GR, et al. A case series of drug-induced torsades de pointes in patients on multidrug-resistant tuberculosis treatment: Beware the gift that conceals a blade. Heart Rhythm O2. 2024;5(5):324-326. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. Le Blaye I, Donatini B, Hall M, et al. Acute overdosage with thioridazine: a review of the available clinical exposure. Vet Hum Toxicol. 1993;35(2):147-150.
    63. Isbister GK, Balit CR, Macleod D, et al. Amisulpride overdose is frequently associated with QT prolongation and torsades de pointes. J Clin Psychopharmacol. 2010;30(4):391-395. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    64. Wenzel-Seifert K, Wittmann M, Haen E. QTc prolongation by psychotropic drugs and the risk of Torsade de Pointes. Dtsch Arztebl Int. 2011;108(41):687-693. Přejít k původnímu zdroji...
    65. Hassaballa HA, Balk RA. Torsade de pointes associated with the administration of intravenous haloperidol. Am J Ther. 2003;10(1):58-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    66. Nuttall GA, Eckerman KM, Jacob KA, et al. Does low-dose droperidol administration increase the risk of drug-induced QT prolongation and torsade de pointes in the general surgical population? Anesthesiology. 2007;107(4):531-536. Přejít k původnímu zdroji...
    67. Lischke V, Behne M, Doelken P, et al. Droperidol causes a dose-dependent prolongation of the QT interval. Anesth Analg. 1994;79(5):983-986. Přejít k původnímu zdroji...
    68. Tampi RR, Balderas M, Carter KV, et al. Citalopram, QTc Prolongation, and Torsades de Pointes. Psychosomatics. 2015;56(1):36-43. Přejít k původnímu zdroji...
    69. Kumar S, Gayle JA, Mogalapalli A, et al. Escitalopram Induced Torsade de Pointes and Cardiac Arrest in a Patient With Surgically Treated Mitral Valve Prolapse. Cureus. 2020;12(12):e11960. Přejít k původnímu zdroji...
    70. Lingyan G, Dongdong Z, Sang G, et al. Escitalopram-induced prolongation of QT interval and Torsades de Pointes. Adverse Drug Reactions Journal. 2020;22(12):695-696.
    71. de Meester A, Carbutti G, Gabriel L, et al. Fatal overdose with trazodone: case report and literature review. Acta Clin Belg. 2001;56(4):258-261. Přejít k původnímu zdroji...
    72. Khederlou H, Azimi Pirsaraei V. Torsades de Pointe Associated with Trazodone Consumption Case Rep Crit Care. 2024;2024:5759229. Přejít k původnímu zdroji...
    73. Giroski L, Shih R. QTC Prolongation and Torsades in Bupropion Overdoses Presenting to United States Emergency Departments. Journal of Emergency Medicine. 2012;43(5):934-935. Přejít k původnímu zdroji...
    74. Isbister GK, Balit CR. Bupropion overdose: QTc prolongation and its clinical significance. Ann Pharmacother. 2003; 37(7-8):999-1002. Přejít k původnímu zdroji...
    75. Raffa RB, Burmeister JJ, Yuvasheva E, et al. QTc interval prolongation by d-propoxyphene: what about other analgesics? Expert Opin Pharmacother. 2012;13(10):1397-1409. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    76. Krantz MJ, Palmer RB, Haigney MCP. Cardiovascular Complications of Opioid Use: JACC State-of-the-Art Review. J Am Coll Cardiol. 2021;77(2):205-223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    77. Alinejad S, Kazemi T, Zamani N, et al. A systematic review of the cardiotoxicity of methadone. EXCLI J. 2015;14:577-600.
    78. Ehret GB, Voide C, Gex-Fabry M, et al. Drug-induced long QT syndrome in injection drug users receiving methadone: high frequency in hospitalized patients and risk factors. Arch Intern Med. 2006;166(12):1280-1287. Přejít k původnímu zdroji...
    79. Duthie DJ, McLaren AD, Nimmo WS. Pharmacokinetics of fentanyl during constant rate i.v. infusion for the relief of pain after surgery. Br J Anaesth. 1986;58(9):950-956. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    80. Cicci JD, Jagielski SM, Clarke MM, et al. Loperamide overdose causing torsades de pointes and requiring Impella temporary mechanical support: a case report. Eur Heart J Case Rep. 2019;3(4):1-6. Přejít k původnímu zdroji...
    81. Marzec LN, Katz DF, Peterson PN, et al. Torsade de Pointes Associated with High-dose Loperamide Ingestion. J Innov Card Rhythm Manag. 2015;6(1):1897-1999.
    82. Cirillo I, Ariyawansa J, Ali SR, et al. Effect of loperamide on heart rhythm: Randomized, double-blind, controlled study in healthy adults. JAPhA Pharmacotherapy. 2024;1(3):100006. Přejít k původnímu zdroji...
    83. Shah RR, Morganroth J, Shah DR. Cardiovascular safety of tyrosine kinase inhibitors: with a special focus on cardiac repolarisation (QT interval). Drug Saf. 2013;36(5):295-316. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    84. Megías-Vericat JE, Solana-Altabella A, Ballesta-López O, et al. Drug-drug interactions of newly approved small molecule inhibitors for acute myeloid leukemia. Ann Hematol. 2020;99(9):1989-2007. Přejít k původnímu zdroji...
    85. Anand K, Ensor J, Trachtenberg B, et al. Osimertinib-Induced Cardiotoxicity: A Retrospective Review of the FDA Adverse Events Reporting System (FAERS). JACC CardioOncol. 2019;1(2):172-178. Přejít k původnímu zdroji...
    86. Waliany S, Zhu H, Wakelee H, et al. Pharmacovigilance Analysis of Cardiac Toxicities Associated With Targeted Therapies for Metastatic NSCLC. J Thorac Oncol. 2021;16(12):2029-2039. Přejít k původnímu zdroji...
    87. Kang D, Ludwig E, Jaworowicz D, et al. Concentration-QTc analysis of quizartinib in patients with relapsed/refractory acute myeloid leukemia. Cancer Chemother Pharmacol. 2021;87(4):513-523. Přejít k původnímu zdroji...
    88. Loffi M, Toffetti L, Gianni C, et al. Self-Terminating Ventricular Fibrillation in Vandetanib-Induced Torsades de Pointes. J Cardiovasc Electrophysiol. 2015;26(7):811-813. Přejít k původnímu zdroji...
    89. Lyon AR, López-Fernández T, Couch LS, et al. 2022 ESC Guidelines on cardio-oncology developed in collaboration with the European Hematology Association (EHA), the Euro­pean Society for Therapeutic Radiology and Oncology (ESTRO) and the International Cardio-Oncology Society (IC-OS). Eur Heart J. 2022;43(41):4229-4361. Přejít k původnímu zdroji...
    90. Giaccone G, Rajan A, Berman A, et al. Phase II study of belinostat in patients with recurrent or refractory advanced thymic epithelial tumors. J Clin Oncol. 2011;29(15):2052-2059. Přejít k původnímu zdroji...
    91. Shetty N, Gupta S. Eribulin drug review. South Asian J Can­cer. 2014;3(1):57-59. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    92. Fostvedt LK, Shaik N, Martinelli G, et al. Exposure-response modeling of the effect of glasdegib on cardiac repolarization in patients with cancer. Expert Rev Clin Pharmacol. 2021;14(7):927-935. Přejít k původnímu zdroji...
    93. Vogel CL, Johnston MA, Capers C, et al. Toremifene for breast cancer: a review of 20 years of data. Clin Breast Cancer. 2014;14(1):1-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    94. Flatman PW, Lew VL. The magnesium dependence of sodium-pump-mediated sodium-potassium and sodium-sodium exchange in intact human red cells. J Physiol. 1981;315:421-446. Přejít k původnímu zdroji...
    95. Apell HJ, Hitzler T, Schreiber G. Modulation of the Na,K-ATPase by Magnesium Ions. Biochemistry. 2017;56(7):1005-1016. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    96. Schwartz PJ, Crotti L. QTc behavior during exercise and genetic testing for the long-QT syndrome. Circulation. 2011;124(20):2181-2184. Přejít k původnímu zdroji...
    97. Khatib R, Sabir FRN, Omari C, et al. Managing drug-induced QT prolongation in clinical practice. Postgrad Med J. 2021;97(1149):452-458. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    98. Magyar J, Horváth B, Bányász T, et al. L-364,373 fails to activate the slow delayed rectifier K+ current in canine ventricular cardiomyocytes. Naunyn Schmiedebergs Arch Pharmacol. 2006;373(1):85-89. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    99. Short B. A range of activators for cardiac IKs channels J Gen Physiol. 2020;152(2). Přejít k původnímu zdroji...
    100. Corici C, Kohajda Z, Kristóf A, et al. L-364,373 (R-L3) enantiomers have opposite modulating effects on IKs in mammalian ventricular myocytes. Can J Physiol Pharmacol. 2013;91(8):586-592. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Klinická farmakologie a farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.